Klíšťata

Ani nevím, proč jsem se tomuto „zvířecímu“ hororu tak dlouho vyhýbal, ale zřejmě mé váhání ovlivnilo nepříliš lichotivé ohlasy. Dnes jsem se to však rozhodl napravit a ani moc nelituju. Zas až takový průser to nebyl. Je sice pravdou, že bych to spíše zařadil do hororové komedie, protože jsem se tu spíš dost nasmál, než aby mne svírala hrůza či děs, ale i tak se tu dá nalézt několik povedených scének. Navíc ani zmutovaná klíšťata nevypadala nejhůře (samozřejmě žádná extra podívaná to nebyla), ale neokoukaný nápad se cenní dvojnásob. Jen se scénárista mohl trochu více odvázat a „sejmout“ více postav. Některé tu byli totiž jen dopočtu. No a právě nezajímavé charakteristiky jednotlivých osob byly asi tím nejslabším článkem. Jediný kdo si mou pozornost opravdu zasloužil, byl Seth Green. I tak si ovšem myslím, že nejde o ztrátu času. 50% (19.03.2013)

Dokonale tupá bejkárna a zároveň důkaz o tom, že subžánr „animal hororů“ vystřílel prostřednictvím snímku Čelisti (1975) všechny ostré hned na začátku. Klíšťata o velikosti středně vzrostlého potkana, vesele cupitají po lese a sají vše, na co narazí. Samozřejmě, že nejvíce jim šmakuje krev hloupých teenagerů. Něco málo z Vetřelců (1986), špetka Pátku třináctého (1980) a vrchovatá lžíce debility. Zavřít, protřepat, ale nemíchat. Béčko na jedno zkouknutí. (07.04.2023)

Libové devádesátkové béčko od režiséra kultovního bijáku Hellraiser II. Zde na místo vražedné kostky dostane divák steroidy napuštěná klíšťata. Lepší terapii si partička teenagerů z Los Angeles hledající duševní rovnováhu v rámci sociálního programu nemohla vskutku přát. Asi moc neprozradím, když uvedu, že všichni to samozřejmě nepřežijou. I když se jedná o béčko jako z praku, tak je příběh zdařile vystavěný, postavy jsou uvěřitelné a efekty parádní. Pro příznivce dobových hororů je tohle jednohubka, pro ostatní nejspíš ztráta času. (29.02.2020)

Ideální film před víkendovým výletem do přírody, obzyvlášt do nějakého toho lesíka s bujnou vegetací a vysokou trávou. Filmy s útočícími zvířaty (velrybami, vlky, brouky, žížalami atd.) jsou většinou k smíchu a ani tenhle kousek, málo platné, strach nevzbuzuje. Za to ovšem vyvolává nepříjemné pocity a jisté znechucení, protože je, co si budeme povídat, krapítek odpudivý. Příjemně civilní skupinka, jejíž jádro je složené pečlivěji než bývá v podpůměrných béčkách (Alfonso Robiero, jinak také nahrávač Wila Smithe z Freshprince, mladý, dnes již etablovaný Seth Green, viz např. Austin Powers nebo Peter Scolari) se ocitne v lese, kde se kromě steroidy nadupanými klístaty pohybuje taky ujetá dvojka zloduchů a chlapík, co dozoruje tajnou pěstárnu mariujany. Slušne poskládané béčko, kde se nikdo nechová jako vyložené jelito a kde se klíštata likvidují správně ohněm, je poněkud degradováno legračními trechnickými nedostatky (u klíštat lezoucího po hlavě vidíme provázek, u scény, kdy doktorka pitvá psa zahlédneme v záběru kývyaící se mikrofon zvukaře) a očekávaným koncem s přehnaným přerostlým hmyzím exemplářem. (04.02.2011)

Než se objevila klíšťata, věděla jsem, kdo koho znásilnil, kdo má problémy s tátou a kdo sám se sebou. Nebýt těch podivných psychologických sond do života problémové mládeže, hodnotila bych daleko lépe. Jinak samozřejmě myšlenka zmutovaných klíšťat je výborná a stálo by za to natočit o nich nějaký další kvalitní snímek bez psychologicujích keců. (21.04.2016)