Otázky a odpovědi

Hutné a přece pozvolně koncipované konverzační drama dobře ukazuje, jakým je Robert Redford důkladným režisérem. Pomalé tempo a vhodně zvolená stopáž mu slouží k skutečně brilantnímu vykreslení charakterů a motivací jednotlivých postav. Jeho retro film má v sobě dokonce coby přidanou hodnotu zakonzervovaného něco z ducha dané doby, což je u podobně laděných snímků zřejmě nejobtížnější věc. Redford klade důraz především na morální rozměr celého příběhu, zkoumání etiky zúčastněných osob, především ale etiky lidí stojících za NBC, přeneseně tedy stojí na paškále fenomén televize a míry manipulace s divákem. Ke zvýšení emotivního účinku navíc přibývá ještě podprahové manipulování s generováním tzv. amerického snu, což je velmi silný demýtizační prvek a zapadá do fáze odstartované Tichou dohodou Elii Kazana. Celý koncept je okázale symbolický - příběh se odehrává v 50. letech minulého století, tedy v době nástupu televize, kdy byla logicky televize coby nové médium brána apriori jako seriozní zdroj informací a zábavy, mechanismy reklamy nebyly ještě příliš regulovány, neboť nebyly považovány za primárně nebezpečné, a nové médium se teprve etablovalo ve společnosti. A právě na zřejmě první velké cause odkrývající manipulaci s divákem je vidět celý obludný koncept manipulování krystalicky nejčistěji, bez zbytečných nánosů dalších a dalších podstatu zakrývajících kontextů... (03.06.2011)

Film byl nominován celkem na čtyři OSCARY, za Nejlepší režii, Nejlepší scénář, Nejlepšího herce ve vedlejší roli - Paul Scofield a Nejlepší snímek. Natočeno : USA 1994. Režie - Robert Redford. Scénář - Paul Attanasio. Kamera - Michael Ballhaus. Hudba - Mark Isham. Hrají - John Turturro (Herbie Stempel), Rob Morrow (Dick Goodwin), Ralph Fiennes (Charles Van Doren), Paul Scofield (Mark Van Doren), David Paymer (Dan Enright), Hank Azaria (Albert Freedman), Christopher McDonald (Jack Barry), Jack Gilpin (Jack)..a další. (25.04.2011)

Umění manipulovat… Atraktivní a vyzrálé nahlédnutí do tajů jedné z největších televizních afér si vzalo za stěžejní úkol popsat podstatu vzdělání. Je to vcelku logické, vědomostní soutěže nabízejí určitou možnost uplatnit ho. Ve světě, který Redford popisuje je však funkce znalostí redukována na tři otázky - "Kdy? Kde? Za Kolik?" (v obdobném duchu zkouší Herb Stempel i svého syna). Tato podoba amerického snu tedy používá své loutky (jakou je i vážený Charles Van Doren) jen jako iluzivní sen pro diváky před obrazovkou. Film popisuje velice dobře těžké chvíle v hlavách soutěžících, kdy mají postupovat podle daného „scénáře“ (paradoxně samotná show je oproti tomu nuda). Když pominu, že retro nádech je spíše mizivý, tak zbývá ještě jeden problém – morální stanovisko. Redford nepochybně mluví o vytváření idolů (diváky u obrazovek nezajímá, za jakých okolností vznikli a zároveň odmítají jejich pád). Jenže následná snaha obhajovat jakési intelektuální „právo“ Van Borena oproti pokleslé závisti Stempela mi dvakrát nesedí. Nehledě na to, že postava pátrače Goodwina je hodně rozpolcená a neví, kudy se vydat. Toto celé možná je převzato z reálu, což přesto neomlouvá minimálně účastníky. Na druhou stranu teze o tom, že „Mccarthismus skončil a Sputnik je ve vzduchu“ zůstává moc zajímavá. S tím vzděláním je to možná dost podobné. (07.02.2011)

Popol a diamant fungovania nielen televíznej spoločnosti a jej sponzorov, ale aj celej spoločnosti založenej na rýchlej spotrebe, hromadeniu majetku, instantných dojmoch a pocitoch a pretvárky. 50. roky sú pre túto observáciu ako stvorené, keďže sa klasická spotrebná západná spoločnosť práve formovala, ale keďže sa Redford chopil látky o 40 rokov neskôr, tak môžete sledovať aj paralely s dobovou súčasnosťou a bezpochyby aj dnes, keď si film pozriete po štvrťstoročí. Skrátka ide o husto nadčasové umelecké dielo, ktorému (paradoxne bohužiaľ) nikdy nedôjde dych. (15.11.2020)

Pravda a čisté svedomie alebo pohodlný život v blahobyte za cenu klamstva a "podvodu" - aj keď len "neškodného". Ak sa na to pozrieme z uhla pohľadu producentov, áno, ide len o manipuláciu s vedomím diváka. Podobne ako pri magických trikoch kúzelníka. Ale tam sa aspoň predpokladá, že obecenstvo sa necháva oklamať dobrovoľne s plným vedomím, že umelcovi platí za jeho triky. Každopádne, snímok perfektné vystihuje našu spoločnosť. Za prehnanú poctivosť sa platí tá najvyššia daň. (31.05.2023)