Režie:
Rob ReinerScénář:
Nora EphronKamera:
Barry SonnenfeldHudba:
Marc ShaimanHrají:
Billy Crystal, Meg Ryan, Carrie Fisher, Bruno Kirby, Steven Ford, Lisa Jane Persky, Michelle Nicastro, Gretchen Palmer, Robert Alan Beuth, Joe Viviani (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Harry a Sally se seznámili při cestě autem do New Yorku, když ukončili svá studia na univerzitě. Oba od počátku spojuje cosi nevyřčeného, přesto mezi nimi v tuto chvíli nevzniká žádný vztah. Po nějaké době se znovu a znovu potkávají a mají pocit, že se stále více znají. Poněkud ztřeštěnému Harrymu se prostořeká a temperamentní Sally stále více líbí, zatímco ona k podobnému názoru přichází postupně. Jejich osudy mezi tím „na čas“ překříží důležitější setkání… S lehkostí namíchaný divácký příběh, s vtipem, nadsázkou, lehkým nádechem hořkosti a dobře odpozorovaných životních situaci natočil v roce 1989 režisér Rob Reiner. Postavu Harryho s neobyčejnou přirozeností a šarmem hraje Billy Crystal, představitelkou Sally se stala Meg Ryanová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (363)
No cekal jsem neco mezi nejlepsi romantickou komedii a Neco na te Mary je a nedostal jsem ani jedno. Coz ale neznamena, ze by se nejednalo o paradni romantickou komedii. Prvnich cca 75 minut je totiz absolutne perfektnich. Crystal ze svejma zivotnima moudrama a trochu naivne pusobici Ryan se vzdy potkaj, pokecaj a pohadaj, pak se sprateli a zase jen kecaj. Jenze ty dialogy jsou naprosto perfektni, nektery jak kdyby vypadli od Woodyho Allena a v podani super sympatickyho Crystala a Ryan se na to skvele kouka. Navic jejich starnuti je udelany docela slusne, celej film prijemne odsejpa a ma pohodovou atmosferu. Proste jsem byl presvedcenej, ze skutecne koukam na jednu z nejlepsich romantickejch komedii, navic s ne uplne stoprocentne typickym scenarem podobnejch filmu. Bohuzel si to tvuci zkazi poslednima 20 minutama, kdy se to zvrhne v naprosto tuctovou romantarnu s naprosto tuctovym dejem a to me trosku otravilo. Nicmene s privrenym okem to furt tech 5* da. ()
Velmi solidní romantická komedie, která na jednu stranu zůstává v zaběhnutém řádu věcí a to svým vyprávěním, vývojem (i koncem), ale daleko přesahuje své konkurenty opravdu inteligentním a místy i kousavým humorem. Což v praxi znamená, že se na film můžete dívat i bez inzulinových injekcí ukrytých v nočním stolku a dokonce i v případě, že máte (podobně jako já) smrtící alergii na růžovou barvu a plyšová zvířátka. Jinak celý film jsem se nemohl zbavit dojmu výrazného vlivu Allenových komedií ze sedmdesátých let (především mám na mysli Annie Hallovou a Manhatten), které pod satirizujícím povrchem ukrývají skutečnou, nepřikrášlenou lidskost. Ostatně i hlavní postavy v sobě nesou tento „oživující“ rozpor – civilnosti se nám dostává právě skrze Crystalův pesimistický cynismus, či naivní náročnost Ryanové. Ovšem právě tohle je na snímku vůbec to nejlepší. Až skrze „vadnost“ se postavy stávají lidmi, ke kterým postupem času cítíme čím dál tím větší empatii a proto nás poté ty po cestě rozsypané střípky a odlesky romantiky mohou naplnit mnohem větším dojetím, než by mohl dosáhnout film s prototypy charakterů alá pán a paní bezchybní. Ono když se nad tím zamyslíte do důsledků, je to docela zajímavý fenomén. Opravdového pohnutí se člověku nedostává po shlédnutí ideálu, ale až v ideálu, který je přiložen do kontrastu s nedokonalostí. Kdybychom si odskočili do jiného žánru, co jiného dělá hrdinské činy opravdu zářivými, než jejich těžkost (která je sama o sobě temnou) a k čemu by byl třeba příběh zobrazující utrpení, které není vykoupeno lidskou odvahou, tím inspirujícím výkřikem „navzdory utrpení půjdu dál“? Asi tak jako bílá opravdu vynikne až ve chvíli, kdy je dána na černé pozadí, pro skutečný projev ideálu lásky je nutná nedokonalost. Tím vlastně autoři řekli hodně podstatnou věc o milostných vztazích (a o vztazích obecně). Láska není o nalezení dokonalého partnera bez chyb – láska je přijetím chyb druhého, a to takovým způsobem, až se i ony stanou součástí neopakovatelné dokonalosti toho, koho milujeme. ()
S romantickými filmami mám chronický problém. Ak v nich zacítim vykalkulovanosť a falošné tóny, nemajú u mňa šancu. Aj keď uznávam, že dialógy boli slušne napísané, miestami som sa i zasmial a ústredná dvojica okrem niekoľkých neprehliadnuteľných zaškrípaní podávala uveriteľný výkon. A hollywoodský záver bol, napriek niekoľkým úhybným manévrom, logickým vyústením predchádzajúceho príbehu. Mierne nadpriemerné hodnotenie považujem preto za spravodlivé. ()
Keď Harry stretol Sally.....tak ten jej toho chuderke toľko natáral v tom aute, že musela mať z toho bordel a psychické problémy presne do doby, keď sa ako v správne šablónovitej romantickej komédii dajú dokopy. No povedzte, chlap sa stretáva so ženami iba preto, že sa s nimi chce vyspať a to aj dokonca vtedy, ak sú škaredé! Interpohlavné priateľstvo je vylúčené! A to jej hovorí, ešte keď je mladá a stretáva sa s mnohými kamarátmi. Zabiť ho je málo. Skoro ma ukecal na stovku. Ešte si to raz niekedy dám, možno sa mu to podarí. ()
Po celé té chvále (allenovská atmosféra, bla, bla, bla) jsem čekal malý zázrak v navoněné žumpě romantických filmů. Ach, já bláhový! Schytal jsem to do oka slaďoučkým bonbónkem plným utahaných dialogů a křečovité snahy o ležérnost a humor. Plus newyorský pustý snobismus v nejhorším vydání, plus Meg Ryan, kterou ze srdce nesnáším, plus stupidní účesy a móda 80tých let. Aaaargh! ()
Galerie (64)
Zajímavosti (43)
- Segmenty manželských párů vyprávějících své životní příběhy nasbíral Rob Reiner. (HellFire)
- Harry čte knihu Stephena Kinga Misery, což je další Reinerův film. (HellFire)
- Scéna v muzeu, kdy si Harry (Billy Crystal) a Sally (Meg Ryan) povídají jiným typem řeči, byla čistá improvizace Billyho Crystala. Při natáčení této scény se samotná Meg Ryan podívala na režiséra Roba Reinera poté, co řekla: „Hh, no,“ a zasmála se. Scéna a celý dialog ve filmu samozřejmě zůstaly. (orionn12)
Reklama