Boudu sauvé des eaux
Boudu Saved from Drowning
Režie:
Jean RenoirScénář:
Jean RenoirKamera:
Georges AsselinHrají:
Michel Simon, Marcelle Hainia, Sévérine Lerczinska, Jean Gehret, Georges D'Arnoux, Jacques Becker, Jean Dasté, Geneviève Cadix, Régine Lutèce, Jane Pierson (více)Obsahy(1)
Dobře situovaný pařížský knihkupec Edouard Lestingois (Charles Granval) jednoho dne zachrání tuláka, který se snaží ukončit svůj život v řece. Vezme jej do svého domu, kde se poté společně s manželkou snaží vychovat jej v obyčejného pařížského měšťáka. Budou však není ani schopen ani ochoten tuto roli přijmout. (ČSFD)
Recenze (19)
[5/10] (Pathé, Sirius) (Čb. /// Produkce: Jean Gehret, Michel Simon /// Scénář: Jean Renoir, Albert Valentin podle divadelní hry Boudu sauvé des eaux Reného Fauchoise /// Kamera: Georges Asselin, Marcel Lucien /// Hudba: Léo Daniderff, Raphael, Johann Strauss [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Boudu z vody vytiahnutý je jeden z prvých celovečerných filmov, ktorý využíva prvky filmového realizmu. Bohužiaľ to znamená, že sa postavy chovajú tak priblblo, ako v skutočnosti a ostáva tak veľmi otázne, či Boudu mal byť vôbec z tej vody vytiahnutý. Edouard by si tým ušetril množstvo starostí a divák by nestrácal ilúzie napríklad o ženskej inteligencii. Je častým javom, že pokiaľ je Vám hlavná postava nesympatická, prejaví sa to aj na Vašom hodnotení filmu. Boudu patrí od začiatku svojou náturou ani nie tak na ulicu, ako skôr do blázinca, kde by ale zase určite zviedol všetky sestričky a zničil im partnerské vzťahy a manželstvá. Pri jeho demolácii bytu pri čistení topánok som mal skutočne na mále, či mu dám spoločne s Renoirom ešte nasledujúce minúty šancu. Ironický záver dáva príbehu logikú bodku, zároveň ma utvrdil v tom, že podobným ľuďom (aj keď oni sú v spoločnosti na jej opačných koncoch, ale všade sú blbci) by som sa chcel do konca života vyhýbať. ()
Tak tento raný Renoirův snímek mi skutečně nesedl. Je ještě rozvláčnější než Fena a jeho scénář je ještě prostinkejší. Jenže zatímco u prvně jmenovaného filmu jsem se většinu času smál a nebo napjatě sledoval dějový vývoj, tak u Boudu jsem většinu času koukal na hodinky. Označení komedie k tomuto snímku tedy příliš nesedí, zasmál jsem se za celý snímek maximálně třikrát. Křečovité snahy o výsměch buržoazii pak byly pro mě poslední důvodem, proč nedát filmu alespoň průměrné hodnocení. ()
Boudu z vody vytažený je zvláštní snímek, protože se v něm téměř nic neděje. Je to vlastně jen sled eskapád, které spolu zažívají členové jedné domácnosti, kteří se na nějakou dobu dělí o společný prostor s bezdomovcem. Většina z nich mi nebyla sympatická, přišli mi jako figurky používané na posílení dopadu scén s Bouduem, který je patrně nejoriginálnější postavou, kterou jsem ve filmu 30. let viděla. Asociální člověk, který nemá vztah k nikomu a ničemu kromě sebe, naprosto nevědomky a bez prožitku ničí vše okolo, zaplétá se do vztahů, které pro něj nemají absolutní hodnotu, stejně jako peníze nebo vlastnictví. Nad jeho jednáním může člověk žasnout, je naprosto mimo rámec a Michel Simon ho zahrál skvěle. ()
Jean Renoir ukazuje, že měl dar pro zvukovou komedii, a to i přesto, že je možné zde vidět inspiraci komedií němou. Michel Simon se dokáže skvěle ponořit do svého charakteru, což tady ukazuje naplno. Je vidět, že určitá témata byla ve filmu už od jeho začátku. Některé příběhy jsou prostě natolik dobré, že se s nimi autoři snaží přicházet neustále. ()
Reklama