Nejseš sám

Zub času se na tomto snímku bohužel hodně podepsal. Netuším, jak moc to bylo šokující pro publikum v 70. letech, ale dnes to může málokoho pohoršit (snad jen bigotní americké puritány). Scénář byl hodně naivní, přesto herci (hlavně ti dětští) byli výteční. Konec hodně nedořečený. Nakonec ano, je dobré se na to podívat, ale od severské produkce zkrátka čekám víc. (12.06.2010)

Pre gay community možno film na príjemne spestrenie nedeľného popoludnia a pre zvyšok možno trošku nuda. Máničky v úlohe študentov sa mi všetky zlievali do jednej- dlhé blonďavé vlasy, žiadna hruď a všetci sa volali Lars alebo Ole- čo mi tiež neprišlo moc nápomocné pri ich rozoznávaní. Snaď len dve postavy sa vo filme vychylovali- jeden brunet a jeden brčo. Príbeh??? Žiadna sláva. Hrdinovia sú na internátnej chlapčenskej škole a prežívajú tínedžerské obdobie ale v podstate sa len tak poflakujú. Tak ako nikam nespejú oni, nespeje ani celý film. Možno pred 30 rokmi musel film zatriasť celým dánskom. Ak si dobre spomínam u nás také čosi vôbec v 70 rokoch nevzniklo. A už len za to si film zaslúži nejakú tu hviezdičku... (12.12.2011)

Vynikající dílo o chlapeckém dospívání, jedno z vůbec mezních v historii tohoto žánru, které bylo ve své době průkopnickým počinem i v liberální dánské kinematografii, od roku 2012 , kdy jsem ho viděl poprvé, můj nejoblíbenější film. Zaujal mne upřímným vylíčením chlapeckého přátelství zobrazeného tak, jaké opravdu bylo, bez vyumělkovaného a násilného pohledu, který by se mohl nabízet, takže divák má dojem, že příběh, na nějž se dívá je ryzí skutečností. Lasse Nielsen je autorem, který se dospíváním zabývá ve všech svých filmech - jen namátkou připomenu "La os vaere" či "Maske ku vi". Ten prvý je obrazem dětského společenství, které se ocitá v pustiněav mnohém připomíná slavný britský film "Pán much" z roku 1963. Film "Nejsi sám" je výborný i po stránce kamery a zdařile vykresluje dobovou atmosféru sedmdesátých let v Dánsku. ----Kim ve třinácti letech dozraje k prvnímu citu lásky, jež se zhmotní v přátelství, o němž jsme přesvědčeni, že bude již trvat "na věky." Je to příběh, který by se mohl odehrát dobře tak dnes jako před sto lety, protože přátelství je staré jako lidstvo samo a to chlapecké bývá často nejupřímnějším, nejnesobečtějším a nejryzejším vztahem, jaký lze mezi lidmi nalézti, mohu to potvrdit, jednak z osobních zkušeností i z dlouholeté praxe práce s mládeží, jíž se věnuji poslední léta i jako spisovatel... Proto můj hluboký obdiv k dílu a jednoznačně 5 hvězdiček (25.02.2014)

Velice příjemné dílko zabývající se více motivy, jako rozpuk lidské sexuality, vzdor vůči autoritě a pravidlům a v neposlední řadě láskou mezi dvěma kluky. Příjemné proto, jelikož vše bere s lehkostí, bez patetického vyhrocování a laciných gest. Příběh nám přibližuje závěr školního roku na dánské internátní škole pro chlapce, hlavně jak to chodí v tamním chlapeckém kolektivu. Film i přes svoje stáří neztratil nic z působivosti a je pro mne překvapující, že se filmaři odvážně pustili touto cestou zachytit tehdy celkem tabuizovaná témata, o kterých je i dnes problém natočit film, jenž by nevyzněl falešně. (30.01.2010)

Film rozhodně nestojí a nepadá s homosexuálním vztahem (kdoví, jestli v Kimově případě nejde jen o experiment teprve dospívajícího chlapce), ale zabývá se i tématem solidarity jak u teenagerů, tak u dospělých. Přiznávám, že mě nejvíc překvapilo, co se na takovém dánském učňáku (co jiného je pokračovací internátní škola, byť zakončená maturitou?) děti učí; bylo by zajímavé srovnat to s poměry v Česku o třiatřicet let později. Film navíc naštěstí postrádá drásavé hollywoodské konce, ať už jde o happyend, nebo o fenomén "zlomeného srdce". (23.10.2011)