Nejseš sám

Pre gay community možno film na príjemne spestrenie nedeľného popoludnia a pre zvyšok možno trošku nuda. Máničky v úlohe študentov sa mi všetky zlievali do jednej- dlhé blonďavé vlasy, žiadna hruď a všetci sa volali Lars alebo Ole- čo mi tiež neprišlo moc nápomocné pri ich rozoznávaní. Snaď len dve postavy sa vo filme vychylovali- jeden brunet a jeden brčo. Príbeh??? Žiadna sláva. Hrdinovia sú na internátnej chlapčenskej škole a prežívajú tínedžerské obdobie ale v podstate sa len tak poflakujú. Tak ako nikam nespejú oni, nespeje ani celý film. Možno pred 30 rokmi musel film zatriasť celým dánskom. Ak si dobre spomínam u nás také čosi vôbec v 70 rokoch nevzniklo. A už len za to si film zaslúži nejakú tu hviezdičku... (12.12.2011)

Zub času se na tomto snímku bohužel hodně podepsal. Netuším, jak moc to bylo šokující pro publikum v 70. letech, ale dnes to může málokoho pohoršit (snad jen bigotní americké puritány). Scénář byl hodně naivní, přesto herci (hlavně ti dětští) byli výteční. Konec hodně nedořečený. Nakonec ano, je dobré se na to podívat, ale od severské produkce zkrátka čekám víc. (12.06.2010)

Velice příjemné dílko zabývající se více motivy, jako rozpuk lidské sexuality, vzdor vůči autoritě a pravidlům a v neposlední řadě láskou mezi dvěma kluky. Příjemné proto, jelikož vše bere s lehkostí, bez patetického vyhrocování a laciných gest. Příběh nám přibližuje závěr školního roku na dánské internátní škole pro chlapce, hlavně jak to chodí v tamním chlapeckém kolektivu. Film i přes svoje stáří neztratil nic z působivosti a je pro mne překvapující, že se filmaři odvážně pustili touto cestou zachytit tehdy celkem tabuizovaná témata, o kterých je i dnes problém natočit film, jenž by nevyzněl falešně. (30.01.2010)

Krásný a přirozený snímek o chlapeckém dospívání. O jejich přátelství, pocitech a prožitcích. Postavy kluků jsou ještě dovádivé, lotrovské, naivní, nevinné a nezkušené, stejně jako dokáží být rozumné, upřímné a tolerantní. Nevím, jaký byl v tehdejších letech v Dánsku postoj vůči otevřeným a neskrývaným vztahům stejného pohlaví, jak je ukazován zde. Nedokážu si však představit, že by se někdo v dnešní době projevoval takto bezprostředně. Zvláště v tomto věku a v prostředí školy. Dnes mám dojem, že už to ani není možné. Ve snímku jsem zahlédla jakýsi nostalgický kontrast mezi tehdejší dobou a dnešním světem. Tehdy to byla nespoutanost, volnost, příroda, opravdová přátelství a neutajované city ke druhému. To, jaký je svět a lidé dnes, je oproti všemu, prezentovanému v tomto filmu, jako jedna obrovská, špinavá stoka, která přetéká povrchností, zlem, lhaním a bezcitností. Tehdy to byl zřejmě odvážný film a já mám dojem, že i přes časovou propast desítky let, by ho i dnes spousta mládeže nedokázala unést. Protože z něj vyzařují upřímné lidské city a chápavost k druhým. Vlastnosti, které se ze spousty dnešní mládeže rychle vytrácejí... (06.04.2011)

70. léta, Dánsko. Protože film Kapgang, který vypráví víceméně stejný příběh, byl nádherný, rozhodla jsem se podívat i na tenhle kousek. A po shlédnutí obou se pořád nemůžu rozhodnout, který byl 'lepší'. U Du er ikke alene mě překvapil hlavně rok, kdy byl natočen. Nevím, jak tehdy v Dánsku na tenhle druh lásky nahlíželi, protože na jednu stranu si všichni nadávali do 'teploušů', ale pak to vypadalo, jakoby vztah dvou kluků byl něco naprosto normálního, jakoby 'kamarádského'. Na tom by nebylo nic špatnýho, ale třeba u scény v koupelnách jsem z nich měla fakt divný pocit. Taky proto mi film přijde tak super, protože téma dětských lásek v téhle oblasti je zkrátka něco, co se nikomu moc zpracovávat nechce (očividně teda kromě Dánů :D). Gay filmy už dávno nikoho nepohoršují, ale tenhle typ vzahů je pořád tak trochu tabu. To by byla dobrá filozofická otázka, ne? (26.06.2015)