Velká iluze

Je to asi dva roky, co v České televizi běžel cyklus francouzských filmů 30. let, takové té opěvované klasiky, nad kterou se rozplývá kdejaký filmový publicista a umělecký kritik. Přišly mi poznamenané časem, je to už jenom filmová historie, která mě většinou míjí. Tenhle film je jiná káva. Řekl bych, že je nadčasový a emočně mně dokázal přinést přesně to, co Renoir zamýšlel. On totiž vůbec neměl v úmyslu natáčet útěkářský film s dobrodružnou tématikou. Tohle je politický snímek, kde na modelu několika zajatců a jejich protihráče v podobě typického pruského šlechtice s elitářským myšlením chtěl demonstrovat a podpořit myšlenku republikánství, rovnosti a odporu proti válce, stejně jako odpor proti tehdy se rychle šířícímu antisemitismu. Vůbec není náhodou, že si vybral za své hrdiny plebejského důstojníka v podání Jeana Gabina, židovského vojáka, notabene bohatého, který přímo odpovídal teoriím o židovské elitě tahající za drátky, a obětavého důstojníka z vyšších společenských kruhů, který chápe, že doba modré krve dávno minula. S ohledem na dobu vzniku je to opravdu kvalitní film, kde se herecké kreace podřizují společenské výpovědi. Celkový dojem: 90 %. (25.04.2012)

Najlepšou postavou bol pre mňa jednoznačne nemecký major, ktorého výborne stvárnil Erich von Stroheim, ktorý spočiatku mylne vytvára dojem namysleného, ale opak je pravdou. Jeho rozhovor s francúzkym kapitánom, ktorého "nechtiac" postrelil ma dojal a tento moment určite patrí k najsilnejším a smelo ho možno zaradiť k nezabudnuteľným protivojnovým scénam. "Pre obyčajného človeka je hrozné zomrieť vo vojne. Pre Vás i pre mňa je to však dobré riešenie..." Keby sa všetci nepriatelia k sebe chovali takto, dnes by tu bol trochu iný svet...Rok výroby 1937 mi nedá nepodpichnúť do tvorcov, ktorý točil film o 1. svetovej vojne. Kiež by tušili , že už -už klope na dvere iná, ešte horšia...Skvelý a vzhľadom na rok výroby neuveriteľne pozerateľný film. 80%. (15.12.2012)

Velká klasika světového filmu a patrně nejznámější Renoirův snímek. Chápu že v předválečném rozpoložení musel film působit silným dojmem, ale pominu-li auru, která Velkou iluzi provází, nepřijde mi film sám o sobě nikterak výjimečný. Ani já se neubráním porovnání s Wilderovo Stalagem 17, který je ale v kategorii morálně útěkářských snímků o parník napřed. 5/10 (09.10.2015)

Velká iluze je mi velkou čítankou přátelství vzácně slitou s oslavou lidské vůle a odvahy. Nadchlo mne, jak čistě až bezelstně se Renoirovi podařilo vykreslit (s mimořádnou psychologickou hloubkou) nejrůznější valéry přátelských a kamarádských svazků, od respektu k protivníkovi po lásku, potírající státní hranice. Na druhou stranu mne zaskočila absence skutečného zla, které bytostně vtěluje člověčí perfidnost a zákeřnost a jemuž se tak dobře daří v časoprostoru války. Tak mocně idealizující hledisko (jež s nadsázkou řečeno vyjadřuje název filmu), estetizující trnitou cestu ke svobodě, při níž i smrt nepostrádá elegance, až vyvolává otázku, oč vlastně šlo? Vždyť celá trapnost pozemské pouti je zde zastřena sledem povznášejících náhod. Anebo i toto je iluze? Snad tím, co uhladilo nerovnosti, je právě ona lidská víra, hrdě promlouvající z každého gesta těch, kteří míří ke Svobodě. Myslím, že tomu tak bylo… (22.11.2010)

Na dobu svého vzniku velice vyzrálý válečný film, který nikdy nespadne do přílišného až nechutného patriotismu. Naopak je velkorysý k německým protivníkům, vezmeme-li si, že film vznikl v dusné atmosféře roku 1937, tak je možná velkorysý až příliš. Možná tak vypovídá a pacifistickém naladění francouzů a nechuti válčit v letech před druhou světovou válkou. Film evokuje přátelství jak jej známe z knih od Remarqua. Velká iluze je nejsilnější v závěru, po úprku hlavních hrdinů. Jejich soužití s německou ženou a její dcerou a také společné vánoce je něco tak dojemného, že to více než cokoliv vypovídá o tom jak je válka hnusná a pitomá. (10.12.2008)