My z Kačerova

Nostalgia Forever. Na tento seriál mám hrozne veľké spomienky, ktoré sú nesmrteľné. Na tomto som vyrastal, nesmrtelný animovaný seriál 80. rokov minulého storočia. Stríček Skrblík a jeho traja synovci ma parádne zabávali, na toto som každé ráno pozeral a dnes už len nádherne spomienam, ale ak by to začali opakovať, určite na to juknu, neviem, či by ma to tak chytlo ako v detstve. Vtedy, v tých dobách, by to bolo za 5*, dnes už musím ísť o hviezdičku dole. (25.04.2010)

"Přijímáte tohoto muže za svého zákonného manžela v recesi i inflaci, v zisku i ve ztrátě, po zbytek svých fiskálních let, dokud vás bankrot nerozdělí?" Vždy jsem byl sběratel. Sbíral jsem známky, hokejové kartičky, podpisy slavných nebo puky s potisky a ve všem jsem byl úspěšný. Když jsem však poznal strejdu Skrblíka, tak jsem všechno prodal a začal jsem sbírat peníze. Nechápu to, ale v této sbírce nijak zvlášť úspěšný nejsem. Možná je to tím, že těch sběratelů je nějak moc a ti nejúspěšnější mají pod sebou dostatek materiálu k vykořisťování. Budu se muset ještě hodně učit a zrovna v Kačerově je zábavného studijního materiálu celkem dostatek. (20.11.2013)

Kačerov jak hurikán k nám už míří auta laser aeroplán městem víří Příběhy píše z téhleté říše Kačer Teď k vám děti z dálky letí Kačer Přináší sem kouzelnou zem Kačer Kačeři příjdou, když jsi v nouzi Když tě úzkost ze sna vzbouzí zavolat jen stačí heslo Kačer Teď k vám děti z dálky letí Kačer Přináší sem kouzelnou zem Kačer Na tváře smích ti právě vpích pan Kačer Prostě i ta znělka je boží. (07.06.2013)

Kultovní seriál mého dětství! Tady se nemá cenu opravdu vůbec více rozepisovat a cokoliv nového zde ještě objevovat. Pro mě jednoznačně jasná Disneyovská jednička. Vše podstatné již bylo řečeno. Jedná se o naprostý dětský Disneyovský kult generace dětí narozených v osmdesátých letech, do které bohu dík patřím i já. Úžasný český dabing, úžasná hudba navíc opravdu snadno zapamatovatelná, pěkná animace a vůbec nad vynalézavostí a nápady autorů (tvůrců) jednotlivých epizod, opravdu smekám. Vždy to mělo, tedy každá epizoda, jak dobrý nápad v podobě napínavého dobrodružství, tak i kvalitní humor (zejména v podání Rampy McKváka) a nakonec i zajímavé rozuzlení. Dobro se navzájem skvěle doplňovalo, a soupeřilo se zlem v podobě Rafanů, nebo Magiky von Čáry. To všechno dělalo z tohoto seriálu, tehdy naprostou jedničku a to nejen v zemi svého původu, ale i v devadesátých letech tady u nás. Skvělý, skvělý, skvělý. Kdo ještě neviděl tak honem rychle napravit ! Nebo bude pozdě..! V té dnešní smršti animovaných filmů téměř odevšad, má tento stále čím oslovit a zaujmout na rozdíl od jiných nevalně proslulých třeba z asijské produkce. Malá ukázka z úvodní melodie : zde. (17.01.2007)

Možná jsem po letech podlehl jisté deziluzi, ale pořád nechápu ta nadšená hodnocení. Je to mírou nostalgie? Je to tím, že do ospalého Československa po 40 letech masírování úděsnou ruskou televizní kulturou vtrhl do obýváků pravý Disney se svými zkazkami o potrhlém miliardáři a my jsme vyjekli nadšením, že vidíme Ameriku a to nadšení přes to všechno přetrvalo celé ta léta? Snad jedině tím, protože je to jinak naprosto příšerný. Seriál jasně nenaznačuje, jaká je cílová věková hranice diváka. Pro nejmenší není ale určitě. Pro velké také ne, protože předkládá mnoho chyb, které pak znalého diváka jen odrazují. Mezi markantní chyby počítám třeba liknavost tvůrců při snaze vysvětlit skoky v časoprostorovém kontinuu. Jednou totiž Scrooge McDuck alias Strýček Skrblík pečuje o své synovce v naší přítomnosti (přinejmenším v roce 1987) a v okamžiku se příběh ocitá v polovině devatenáctého století, v době tzv. Zlaté horečky, kde je opět on, jen o trochu mladší. Pro tvůrce prostě 100 - 150 let nic neznamená. Dále tvůrci nerespektují základy chování materiálů, zejména zlata. Tomu přisuzují vlastnosti jiných prvků či sloučenin. V příbězích se zlato chová mnohdy naprosto nereálně. Tato pohádka naruby pak ale nejvíce trpí po stránce příběhové. Zatímco je každý odkojen na klasickém schématu, kterak chudý ke štěstí přišel, odkazují nás Kačeří příběhy zcela nelogicky do problematiky nám dosud (výhledově už však daleko bližší) neznámé, totiž té, kdy bohatý, ještě více získal. Tvůrci si přitom nelámou hlavu s tím, aby alespoň trochu dětskému divákovi nastínili problematiku kapitálu, ekonomicky orientovaný životní styl, složitosti tržních mechanismů či zákeřnost Paretova optima při militarizaci cyklické nezaměstnanosti jednotlivých mikroekonomik světa. Vůbec ne. Prostě jejich hlavní postava je dítětem štěstěny, která sama o sobě přitahuje peníze. Peníze, kterými je přitom posedlá a stává se jejich otrokem. Nemocný ten člověk (zde pohádkový kačer, který mluví a odívá se a žije v opulentním sídle ve tvaru obrovského trezoru), jenž střeží každičkou minci. Happy endem tedy pokaždé je, nikoliv poučení, ale jen další zisk majetku nebo jeho opětovné nabytí. V seriálu se pak objeví mnoho dalších postav, které nabízí různé archetypy jako nešika, idiot, starostlivá máma, děvka, kurva, kripl, dobráček, kutil, rasista, submisiv a další. Do podvědomí dětí se zkrátka snaží zasadit jednoduché schéma kapitalistického světa a vědomí, že bohatý je lepší a důležitější člověk. Svět za tímto pokřiveným zrcadlem nabízí fantazii vykoupenou samými nesmysly, které se tváří opravdově, proto více klamou. Že je to akční a dobrodružné je příliš málo, aby se to dalo zaníceně sledovat. Akce sama nestačí. Časem si bedlivý divák všimne, že té akci chybí klíčové scény a málokdy to celé dává smysl. Deus ex machina je skoro pravidlem. Ne, považuji to za nehorázný šlendrián, nepoctivou práci a nevkusnou mystifikaci nevinných dětí, věřících na poctivé investice a čestný obchod. (14.04.2014)