My z Kačerova

Dnes už pro mě naprosto legendární kreslený seriál. Byl jsem sice fanda původních hlasů dosti cartoonů, ale tenhle mě nějakou zvláštní náhodou minul. O to mi dabing přirostl celkem k srdci. Na obyčejný kresleňák to mělo občas celkem akční příběhy (ještě aby ne, když Strýček Skrblík má obří trezor), Jen si na to vzpomenu, už mi v hlavě zní úvodní znělka. Nejlepší věc s odstupem času? Pěkně barvitá animace. Asi v tom určitě už byly nějaké stroje, ale dnešní animované seriály mi přijdou moc umělé, co se týče animace a všechny vypadají tak nějak podobně. Růžové brýle nostalgie dovedou snadno přidat hvězdičku nebo dvě, které by tam objektivně být nemusely. (02.04.2014)

"Nic nevidim. Nevim kam letim... Je fakt, že dřív mi to taky nevadilo!" "Rampo, nemáš tu kde přistát. - To je dobrý, pane Skrblíku… stejně mi došlo palivo!" "Ty bys ty kameny odklízel až do konce života! - Možná i dýl..." Spolu s Gumídky, Letohrátkami a Rychlou Rotou je to část mého dětství před televizí. Ovšem Kačeři z téhle čtyřky byly asi nejlepší. Nejen díky příběhů, které byli tajuplné a děsuplné, ale taky byly plné humoru s hlášek. Navíc Skrblík a jeho synovci jsou sympatické kreslené postavičky. Nemluvně o Rampu McKvákovi, který je asi zaručeně nejoblíbenější kreslený charakter. Původní dabing je nenahraditelný a je vidět, že i po tolika letech to neztratilo téměř nic ze svého kouzla. Dnešní pohádkové kreslené příběhy tomu nesahají ani po kotníky. Naopak se krčí v koutě a tiše závidějí. Kačeří příběhy jsou nadčasovou zábavou a nejedna hláška to dokazuje. "Lupiči! Zloději! Politici!" Zkrátka a dobře tuhle Kačeří partu jsem si s oblibou pustil i teď a zjistil, že stále baví tak jako kdysi. Už se docela těším na to, jak to jednou bude bavit i další generaci dětí. Viděno prvních 50 epizod. (91 %) (30.08.2015)

Kačerov jak hurikán, k vám už míří.... Znělka, která byla zárukou neuvěřitelně zábavné dobrodružné "indianajonesovské" půlhodinky ve společnosti nadmíru sympatického ptactva. Většina starých dobrých disneyovských seriálů (především pak Gumídci a Rychlá rota) byla velmi dobrá, ale žádný z nich nebyl ani zdaleka tak dobrý jako právě Kačeří příběhy. A to i navzdory kolísavé kvalitě jednotlivých epizod. Většina však bez problémů obstojí i dnes bez nostalgické optiky; a co teprve s ní. (24.08.2007)

Seriál číslo jedna mého dětství, takže velká nostalgie. Miloval jsem ty dobrodružné příběhy strýčka Skrblíka a jeho přátel. S novějšími díly ale kvalita značně ubývala (už tehdy jsem neměl rád tu sérii, kde ve znělce byly nové scény s nějakým robotem a pračlověkem...). Ale staré dobré kačery jsem měl tak rád, že jsem se brzy naučil číst, abych si pak mohl kupovat časopis "Kačer Donald" (předtím "Mickey Mouse"). Pamatuji si, jak pokaždé, když jsme s rodiči přijeli někam do většího města, tak jsme hledali místní antikvariát, abych se tam mohl podívat, zda tam nemají nějaká čísla, která pocházejí z doby, kdy jsem byl ještě příliš mladý a nekupoval to. Ty Mickey/Donald časopisy u nás začaly vycházet někdy kolem roku 1989 a mně se za dětství podařilo takhle získat 80% všech výtisků, speciálních edic atd. od roku 1989 až někdy do roku 2003 (přestal jsem s tím někdy kolem dvanácti/třinácti let, kdy jsem si uvědomil, že na tohle jsem už trochu "starý"). Dneska je to už jen obrovská zaprášená sbírka ve skříni, ale tehdy to byly krásné časy. Ale stejně, seriál "Duck Tales" byl úplně jiný, než ty časáky, a v mnohém lepší. Tohle je jeden z těch seriálů, u kterých jsem dnes rád, že jsem vyrostl zrovna na nich. Dneska už se takovéhle věci nedělají... (22.07.2008)

Imho určitě nejlepší seriál z Disneyho dílny. Svým způsobem jsem na tomhle seriálu vyrůstal. Poprvý jsem to zaznamenal v televizi roku 90 nebo 91, kdy mi to máma přečetla v programu. Těžko říct, kdo by byl mým oblíbeným hrdinou tohoto seriálu, jestli Rampa, Rafani nebo strýček Skrblík.. No svým způsobem asi všichni :-) (01.08.2009)