Hlava v oblacích

70% Tenhle film má skvělé herce,především tedy božskou charlize, která by se v pohodě obešla bez dialogů a vše vyjádřila jen pohledem očí, stuart townsend taky nehraje spatne, ovsem reziser plne nevyuzil jejich potenciál a predevsim potenciál svého vlastního scénáře, když už konečně dojde na nějakou zajímavnou scénu, tak je utnuta (výbuch zdravotnického auta, o sexuálních scénách nemluvě), nebo prostřižena s nějakou jinou, přičemž díky prostřihu vyprchá veškeré kouzlo. Hudba je místy na dost nehodících se pasážích a hlavně mě dost zklamal nedotažený závěr. (16.08.2005)

Nuda od začátku do konce. Z každé scény, každého záběru přímo čiší nuda. Filmu by nepomohlo ani prostříhání a zkrácení o hodinu a více, ale aspoň by to bylo lépe poživatelné. Částečně film zachraňuje alespoň Charlize, na druhou stranu ho ovšem potápí jedna nehezká kulhavá nosatice. Ty 2* jsou asi za výpravu a kostýmy, jinak na tom nevidím nic. (04.03.2008)

Povedená romantika, jejíž chybou není ani tak délka nebo závaží v podobě přízviska "romance," jako charaktery postav, který nemají moc co nabídnout, protože jedou podle prověřených pravidel. Penélope Cruz sice hraje dobře, ale její postava není vůbec zajímavá. Steward Townsend je na tom pravda trochu líp, herecky to taky zvládá, nepředvede ale nic, co by překročilo hranice klasicky románovýho hrdiny. Postava Charlize Theron mi svou podstatou kolikrát ani moc příjemná nebyla, ale Charlize jí propůjčila svou věhlasnou auru a šarm, takže i přes ty chyby si jí oblíbí asi každý. Příběh hladce klouže, podpořen skvělou výpravou, hudbou a retro atmosférou, ale ve finále mě nechal poněkud chladnou. Emočně bych to přirovnala ke Gejše, oproti který to má přece jen silnější myšlenku. 75% (12.03.2012)

Možná by to dopadlo i dobře, nebýt té tuny nelogických střihů, střídání lokací a prazvláštního posouvání děje. Největší zápich je snad na nádraží u odpalování bomby, kdy Townsend během asi dvou střihů stihne dostat kulku, objevit se v katedrále v centru Paříže a skončit v nemocnici v Londýně (mezitím ještě uběhnou nejlépe dva roky a Townsend všechno vypravěčským hlasem dovypráví). Takhle nějak se ale začíná film vystříhávat až od své druhé poloviny. Do té doby sice postavy po plátně jen bloumají, nicméně celkově to ještě působí konzistentně a jako poetická výpověď o rozmařilých a zamilovaných lidech na přelomu 20. a 30. let jakžtakž funguje. Finále je ovšem na facku, kdy kromě toho, že se odehrává během povstání v Paříži, nevíme odkud se všechny postavy berou, kdo a kam celou dobu vůbec směřuje, jestli Němci nebo Němec, Francouzi, Charlize či Townsend, který to nakonec samozřejmě nestihne. Na ty tři to vytahuje fakt, že v porovnání s věcmi, které jsem po cestě autobusem byl nucen zhlédnout, jsem Hlavu v oblacích nesmírně ocenil :) (20.09.2012)

Kvalitní dílo založené na pomalém a pečlivém vyprávění, úžasné kameře a především Charlize a neméně dobré Penelopé i Stuartovi. Hlava v oblacích, to je neskutečně dobře odvedená filmařská práce, na úkor čehož se možná trochu vytratily emoce a jakýkoliv moment překvapení, odnést si ale můžeme pocit zadostiučinění a naději, že věci nemusí být zlé a takové, jak se na první pohled zdají. A je možné mít hlavu v oblacích, neztratit sama sebe, a přitom dělat "správnou věc." (27.06.2010)