Čtyři pokoje

Čtyři pokoje jsou autorským filmem. V českých podmínkách to obvykle znamená, že si režisér natočí nějaký film pro autora, jeho příbuzné a nejbližší přátele. V Americe na naštěstí funguje trochu jinak, a tak se tentokrát sešli čtyři režiséři, aby každý natočil příběh situovaný do jednoho pokoje téhož hotelu. Je to černá komedie, kde se objeví nějaká ta mrtvola, uřízlý prst, manželská krize se řeší za pomoci bondáže a bouchačky a sázka pomocí sekáčku na maso. Nejslabší příběh má na svědomí Allison Andersová, a to proto, že její čarodějnický dýchánek má zkrátka slabou pointu. Naštěstí to vyvažuje Tarantino, který si tentokrát udělal legraci sám ze sebe, a já jen doufám, že ho ta prohraná sázka příliš nebolela. Slušné herecké obsazení, několik pěkných scén. Celkový dojem: 60 %. (04.12.2007)

Ten film, na který všichni koukají kvůli Tarantinovi. Tima Rotha mám rád, ale u jeho pitvořícího se pikolíka nevím nevím... Někdy mi přišel jako docela oukej blázen, ale někdy mně přišel trapný. Myslím, že to bude i tím, že se chová poměrně dost rozdílně podle toho, v jaké je zrovna povídce od kterého scenáristy a v jaké režii. Což mi teda připadá jako docela chyba, když se vše má odehrávat v jednu noc. Hodně často je film ve stylu bláznivé grotesky, která se snaží zazářit především nápady a dialogy - jenže ty jsou všechny průměrné, až mizerné. Poslední Tarantinova povídka má sice skvělý konec a dobrý výchozí nápad, ale kazí to příšerné rozmluvy všech postav. Hodně tam žvaní sám Quentin, kterého si hrozně rád poslechnu v různých rozhovorech, ale tady si bohužel napsal nudného debila. Celkově se ve filmu najdou dobré věci, ale ty se ukrývají spíš v detailech, jednotlivé příběhy nejsou dobré. Čtyři pokoje jsou ujetý, v něčem stále zajímavý film, ale nijak zvlášť kvalitní. (5/10) (05.12.2020)

"Ségra, Tobě smrděj nohy!" "Kecáš" "To teda ne, klidně si čuchni"!                                                                                         ... si nemůžu pomoct, pokud má být terč z Turnera (byť šlo o reprodukci) vtipný, tak mám asi hodně zvrácený smysl pro humor. Pikolík i veškeré osazenstvo na odstřel. Hnus. Brrr! (06.10.2014)

"Bohyně Diano, mě stal se malér, sperma svého pila chtěla jsem ti dát, ale když stříkal a byl tak akorát, já zapomněla daru a spolkla jeho šťávu." Silvestra trávím raději doma, ale pokud by Ted potřeboval v hotelu s něčím pomoci, tak bych si tu noční směnu dal s ním. Třeba bych se nechal obrat o sperma od čarodějek - tuto oběť bych asi unesl. K sadistovi do pokoje bych s Tedem taky zašel, ale spíše bych se věnoval jeho sebevědomý oběti. K mafiánům by musel Ted sám, protože při této nejzábavnější historce bych nedokázal udržet kamennou tvář. Ale machrovat se sekáčkem bych už mohl, kdyby mne tedy Tarantino uplatilo, protože v sekání prstů, zejména svých, jsem skutečnej mistr. Mně se zkrátka v tomto hotelu líbilo, párkrát jsem v něm již Silvestra slavil, a i když jsem v každém pokoji nalezl humor zcela jinýho druhu a úrovně, tak jako celek mě to uspokojilo. (22.12.2016)

V každém ze čtyř pokojů najde divák pro sebe něco. Osobně se mi líbilo ve všech a pikolík Ted jako společný jmenovatel celé té show k tomu, je prostě malá filmová radost. Radost, kterou by si neměl jen tak nikdo nechat ujít. Jsou totiž v životě chvíle, kdy je nejlepší na všechno se vykvajznout a pustit si dobrý film. O tom, že tím filmem budou Čtyři pokoje, není pochyb. (06.01.2012)