If a Thousand Clarinets
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (182)
Ať si říká Jiří Suchý, co chce. On se svým filmem může být nespokojen a tvrdit, že být po jeho, bylo by to ještě lepší.Já jsem s filmem spokojen velmi, a to nejenom s písničkami a klauniádami S+Š. Věty jako "V této ožehavé chvíli vás, pane ministře, žádám, abyste přestal hrát vrabčáka" nebo "Vojíne Huberte, dnes v noci obklíčíte kasárna" nebo "Slibuju, že se budu chovat tak, jak si to moje vlast asi představuje" jsou prostě dokonalé... ()
Muzikály si moje srdce nikdy moc nezískaly, ale i přes to jsem si doplnil vzdělaní o klasický český muzikál. Hudba Suchého a Šlitra mi nevadí, některé písničky se mi i docela líbí. Takže to docela vypadalo nadějně Ale zklamalo. A to hlavně kvůli jednoduchému příběhu. Až moc jednoduchému. Zápletka je prostá a ještě nevím proč by se na ni měl dívat něco přes dvě hodiny. Pak už i békání všech ostatních umělců bylo moc dlouhé. Prostě střihač mohl v pohodě hoďku zpěvů a ,,vtipných" keců a skečů ustřihnout. Možná kdybych se narodil o něco déle a oblíbil si tenhle skalní film Suchého a Šlitra, držel bych se ho zuby nehty. Ale takhle mi to prostě přišlo moc zdlouhavé, takže 60% ()
Pro tenhle film se nehodí komentář a hodnocení ale tak milion úsměvých smajlíků. Protože tak veselý a rozjuchaný film se jen tak nevidí. Velmi pěkná šedesátková záležitost od Semaforu v nejlepších letech , která podle některých nedrží pohromadě ale podle mě funguje dobře. Bavila mě válečná satira stejně jako hudební čísla nebo pohled do zákulisí soukromé televize. Asi jsem tohle na počátek jarních prázdnin k léčení bacila potřeboval. Přidalo mi to veselou náladu. A píseň Babetta o zatoulané dívce mě bude provázet asi ještě dlouho, ten sborový zpěv a úsměvavý projev pana Suchého má velkou sílu. Motýly, kytky a květy mě nikdy nebavily tolik jako tady... A nedávno zesnulý Karel Gott zase zasněně spí, a kdesi v nekonečnu, vysnil si slečnu a od té doby sní jen pro ni. Kam se na tohle hrabe nějaký Srdce nehasnou (:D.) Takhle se mi to líbí.:o Kde je ten míííč.:D❤ ()
Ján Roháč nenatočil moc celovečerných filmov ( točil TV filmy ). Tento film patrí medzi klasické dielo českého muzikálu. Je postavené na obrovskej popularite Suchého a Šlitra a ich pesničiek. Vo filme vidíme aj krásnu Janu Brejchovú, ktorá bola v tých rokoch európska hviezda. Táto hudobná komédia o kasárňach v ktorých sa zmenili zbrane na hudobné nástroje zanechala veľa krásnych piesní, ktoré možno počuť do dnes ( Tereza, Babeta ). Je dosť zaujímavé, že v sedemdesiatych rokoch sa u nás tento film hrával len vo filmovom klube. Asi preto, lebo sú v ňom perfektne vykreslený velitelia našej armády. Film hodnotím 65%. ()
Co k tomuto muzikálu říci? Určitě promarněná příležitost. Semafor v roce 1964 sice už většinu svých původních pěveckých hvězd na divadelní scéně neměl, ale ve filmu učinkují všichni. Zároveň v té době již byl semaforský styl a repertoár vybroušený a bohatý, takže přeci mohl vzniknout Ten Muzikál, který by ojedinělý fenomén generačního divadla zúročil. Stalo se? No, nestalo, ostatně ani od Osvobozených nemáme žádný film, který by byl na 90-100%. Takhle se ve snímku proplétá zábavný, ale nepříliš silný motiv proměny zbraní na hudební nástroje s přípravou televizní šou a celý děj vyznívá jako záminka pro pěvecká vystoupení. Jakožto antimilitární satira je nesmírně krotký, srovnejme si to třeba s Dr. Divnoláskou, který byl natočen ve stejné době. A tak vznikla místo muzikálu spíš solidní estráda s rámcovým příběhem. Naštěstí ty písníčky jsou pořád pěkné a zpěváci jsou ve filmu mladí a jiskřiví, takže na celek se rozhodně stojí za to koukat. 74% je docela přiměřených. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- Ve filmu hráli všichni herci z divadel Semafor a Rokoko. (M.B)
- Zámek Kynžvart, na kterém se točilo, bylo letní sídlo rakouského kancléře Klemense Václava z Metternichu. Zajímavostí je, že byl velkým odpůrcem válek a zbraní, tedy stejně, jako hlavní filmová idea tohoto protiválečného snímku. (sator)
- Diskuze a pochybnosti v době premiéry přebila více než čtyřmilionová návštěvnost. (hippyman)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama