Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (182)
Film pro pamětníky. V té době měl určitě velkou hodnotu a je v něm pořád vidět lidskost, ale ne zas tolik, aby byl i dnes aktuální. Když si vezmu Westside Story (1961), na který i tenhle film odkazuje - to je jinej level. Tady není ani příběh, je to spíše pěkný nápad a několik písniček. 130 minut je přespříliš, natahujou a ke konci ještě opakujou Terezu. Jo, ty písničky jsou pořád dobrý, ale tenhle film už nikoli. ()
Na geniálně rýmované texty a chytlavé melodie písniček Suchého a Šlitra už od dětství nedám dopustit .. a není tomu dávno, co jsem skoro hrdě nosíval tričko s tučným nápisem MAKE MUSIC NOT WAR. Takže nic proti muzice, nic proti myšlence, ale co ten scénář? .. proč tak dlouhej? Kdyby tisíc klarinetů hrálo jen nějakých 90 minut oproti nepochopitelným 130ti, nebylo by zapotřebí vší té zbytečné rozpačité vaty a trapných situačních vtípků, Tereza s Babetou by mohly zaznít každá jen jednou a celé by to bylo mnohem stravitelnější. No co už. ()
Lepší než Starci na chmelu a o chlup slabší než Noc na Karlštejně. Film s naší pěveckou i hereckou elitou, u něhož oceňuji hlavně jeho protiválečné vyznění (pro Suchého se Šlitrem ostatně typické), nestárnoucí písně a celou tu hezkou náladu, kterou při něm okamžitě mám. No a co, že to vlastně nemá skoro žádný scénář. ()
Muzikál,ktorého piesne sú večné a medzi nami aj po takmer polstoročí žijú stále.Bohužiaľ, je to, ale asi tak všetko v čom by som hľadal klady.Aj s výnimkou zaujímavej myšlienky: namiesto vojska-zbraní vs. orchestru-klarinetov ma film nudil celkom dosť.Dlhá minutáž a plytký dej má za príčinu,že na Waldu,Káju a iných by som sa v tomto filme už nepozrel. ()
Silný antimilitaristický duch, zpočátku i hodně zábavné a komické, naprosto mě odbourával Juraj Herz, ten je zde úplně parádní. U pěveckých čísel jsem se dost často usmíval, protože jsem si u nich vybavoval současná bollywoodská čísla, hodně mi je to připomínalo. Písní je ale hrozně moc, až nakonec celý příběh zašlapou do prachu a filmu ho ukradou a taky ho natáhnou na neúnosnou stopáž. Zpočátku mě příběh překvapil, protože jsem čekal jen sled vystoupení různých československých umělců. Nakonec to ale ani nic jiného nebylo. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- Ve filmu se objevuje Jeep, osobní terénní automobil české provenience s názvem Škoda 973, později nazývaný Babeta. Tento kus nikdy nebyl zaveden do výroby. Více se o něm lze dozvědět v cyklu ČT Zašlapané projekty (od r. 2008). (sator)
- Role Karla Gotta je ve filmu jediná, která má jméno a příjmení - Benjamin Novák. (Robbi)
- Zámek Kynžvart, na kterém se točilo, bylo letní sídlo rakouského kancléře Klemense Václava z Metternichu. Zajímavostí je, že byl velkým odpůrcem válek a zbraní, tedy stejně, jako hlavní filmová idea tohoto protiválečného snímku. (sator)
Reklama