Obsahy(2)
Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)
Recenze (141)
Milé, černomilé... :-) Geniální to samozřejmě není ani zdaleka, zblízka však až na poněkud zmatený závěr je to opravdu půvabná jednoaktovka ze staré školy. Na tomhle by se měli vyučovat dnešní mladí prostonárodní umělci. A ta tak milá a sladká Jana Werichová! Doporučuji jako povinnou koukandu pro všechny ty dnešní ošklivé hloupé studené zakomplexované neprofesionální úředničky za poštovními přepážkami - u listovních zásilek obzvláště... - - - P.S. Může mi prosím někdo seriosně zodpovědět na otázku, zda měl strážník taky naváto? ;-) ()
Stará černobílá krátká klasika. Páni herci Jiří Sovák a Jan Werich předvádějí svojí genialitu. Člověk by neřekl, že to pouze hrají, ale že se právě vrátili z nějaké hospody. Zázvorková a Brodský dobře nahrávají. Celkově je to krátký herecký koncert Pánů herců pro zasmání. Krásné čtyři hvězdičky a možná i půlka páté. ()
Hádka na pošte v podaní hereckých hviezd, kde viac otravná ako dvojica opilcov je pani, ktorá potrebuje poslať list niekam do tramtárie. Libra sa nakoniec aj ušetrila vďaka mladej symaptickej neoblomnej slečne za okienkom. Zostal mi z toho len pocit hereckého cvičenia bez hlbšieho zmyslu. –––– Jste jako kapka rosy, jako jahůdka, jako květ. ()
Herecký koncert klasiků starší generace českých hereckých velikánů. Těžko říct, jestli při vedení takových hereckých osobností lze cokoliv výrazněji režisérsky ovlivnit, nebo jestli tyto lidi lze samostatně a osobitě režírovat vůbec. Působí to, jako by Werich, Sovák, Stella Zázvorková a spol. vyplňovali celý prostor a své kolegy z filmového štábu vyšachovali z podílu na inscenaci. Je jisté, že potenciál tito lidé načerpali ze svých košatých divadelních zkušeností; vůbec celé výrazové pojetí této "jednoaktovky" je v podstatě divadelní. Všichni herci se zpravidla vyskytují v záběrech dohromady a jsou nuceni nonstop zodpovědně produkovat atmosféru probíhajícího příběhu. Nemluvě o tom, že mnohé repliky a konverzační obraty, které zde zazněly, nejen dokládají dobovou komunikační zvyklost, ale odpoví na otázky, odkud že se to bere ten klasický rodinný humor, který slýcháváme od svých fotrů (a mladší i dědečků)... ()
Vzhledem k očekáváním vyvolaným zdejším hodnocením poměrně dost velké zklamání. Scénář je půlhodinové opilecké tlachání bez obsahu, které nesměřuje k žádné stěžejní pointě - prostě na poštu přijdou, vykecají se a zase odejdou. Herecké výkony to sice drží nad vodou, ale že by si je člověk pamatoval déle než do druhého rána, se říci nedá. Formou to připomíná spíše herecké cvičení studentů FAMU. Naštěstí se autoři uskrovnili na pouhých třiceti pěti minutách, mít to stopáž divadelní hry, asi by to bylo k uzoufání... ()
Galerie (2)
Zajímavosti (11)
- Jiří Sovák se naučil text k oběma hlavním mužským rolím, a to nejen z úcty k Janu Werichovi, ale i proto, že se sám Werich nemohl rozhodnout, kterou z postav bude hrát. (Komiks)
- Na převedení snímku v roce 2016 do vysokého rozlišení spolupracovala Česká televize s Národním filmovým archivem a Ateliéry Bonton Zlín. Odborníkům se povedlo napravit poškození zvukové stopy, které vzniklo už při natáčení. Několikavteřinovou scénu přemluvil za svého otce Jiřího Sováka jeho syn Jiří Schmitzer. (sator)
- Stella Zázvorková se přiznala, že oba protagonisty Wericha se Sovákem v průběhu natáčení nenáviděla, protože ji při natáčení stále provokovali, pošťuchovali a nenechali „dělat umění“. Následně dodala: „Dneska bych se už tomu zasmála.“ (sator)
Reklama