Podzemka

Diskopříběh v akčnějším balení. Soukup a Bessonem si mohou podat ruce, protože oba natočili ve stejný čas sobě podobné zrůdnosti, jen u nás jsou hrdiny učňové a ve Francii nezávislí umělci. Besson má větší rozpočet a tak si může dovolit zobrazit umělce jako "action heroes" v čele s Bessonovou personifikací jeho duše na plátně Lambertem. Scénář je v podstatě snůška těch neotřepanějších kliše poskladaných halabala dohoromady (krásná dívka milující peníze, avšak v srdci pořád čistá, smrt jako dovršení uměleckého díla - to daleko lépe využil Aronofsky v Černé labuti), Serra si může podat ruce s Michalem Davidem, co se týče hudby... (23.05.2011)

Nic extrovního to teda není, ale ani nijak extra špatné,nejhorší věc na tomhle filmu je ale že se šíleně táhne. I když postavy jsou dokonalé tak prostě se to nějak dlouho veze na vlně nudy. Ale Besson je aspoň zábavnej a cpe do filmu co nejvíc toho jde. Prostě slabší ale ne vyloženě slabý Besson, jednou za 5 let to stačí. (13.07.2011)

Pamatuju si, jak jsem hořce kroutil u Antalova Kontroll a to nikoli proto, že by ten film byl jakkoli špatný, ale kvůli tomu, že zpracoval námět, který jsem nosil tehdy dlouho v hlavě (akorát byl zasazený do pražského Kongresového centra). A to jsem tehdy ještě ani nevěděl, že v pětaosmdesátém natočil Besson v zásadě némlich to samý, akorát s protagonistou, který je vizuální kombinací mě a Johnnyho Násilníka. Subway je chaotická změť scén a témat zasazených ve světě pod světem pařížského metra se skutečným mladistvým drajvem, který hází klacky pod nohy každému, kdo se snaží film racionalizovat, zařadit a obecně prostě podmanit. Besson chtěl být protestním hlasem mládeže a navázat v tom na Godarda s Truffautem, místo toho byl ale prostě mladý tele, co se točilo za sukněma. Subway je právě díky tomu takovým čistým, nezkroceným a nerozvážným filmem se svým vzácným kouzlem. (22.07.2021)

Podivný, ale podmanivý příběh o "obyvatelích" katakomb a temných zákoutí pařížského metra, kteří si žijí svým vlastním životem ve svém vlastním světě. Při automobilové honičce zaparkuje hlavní hrdina své auto u brány do podzemky (jak nám napovídá název filmu) a tak se mu tam zalíbí, že tam společně s ním strávíme celý film. Ještěže nám to temné prostředí, kam nepronikne ani paprsek slunce, zpříjemní svými půvaby Isabelle Adjani, v roli flegmatického policejního šéfa se opět (po kolikáté už) představí Michel Galabru a celému tomu kolotoči udává rytmus za bicími sedící Jean Reno. (26.05.2011)

Bessonův snímek je jako novovlnní U konce s dechem, s tím, že u Godarda je víc poezie. Měl by se taky jmenovat raději Metro, dělá to k tomu cejchu osmdesátých let lepší sound. Parádní je, že hlavní protagonista, takový jarmuschovský typ, je dostatečně výrazný, a baví další známí herci (četníkovský Michel Galabru, Jean Reno, Richard Bohringer z Divy i richardovského Na levo od výtahu). Je to super, když se k tomu člověk uvolní. Film na tmu a na noc. Navíc je docela vtipný. Jestli je to soundtrack pařížského metra, funguje skvěle. (29.07.2009)