Noc oživlých mrtvol

Byl jsem mile překvapen, protože tento snímek očividně opravdu nestárne. Atmosféra strachu byla občas přímo hmatatelná, a stylová akční kamera musela být na tehdejší dobu také menší revolucí. Postavy nebyly zase tak ploché, jak by se na první pohled mohlo zdát: nejlepší byli bezpochyby snaživý černoch a šokovaná krásná blondýnka, prostě jsem jim to zbaštil. Romero natočil velmi dobrý horor, a to už taak dávno. Nutno podotknout, že všemu ještě nasadil korunu hutný konec. (29.03.2009)

Vzhľadom na rok vzniku ide o naozaj kvalitný horor, ktorý položil základy všetkému, čo sme doteraz o zombie videli. Kedže prevažná časť z nás už videla možno aj desiatky zombie hororov, tak táto stará klasika mnohých až tak nenadchne, ale vo svojej dobe muselo ísť o veľkú udalosť.Tá čiernobiela filmu vôbec neškodí, práve naopak. 80%. (04.12.2011)

Šedesátá léta dvacátého století přinesla zásadní tematický posun pro filmové horory. Do té doby totiž žánrové snímky zobrazovaly ohrožení přicházející zvně našeho světa, zpravidla v podobě nadreálných monster typu upírů, vlkodlaků, mimozemšťanů či všemožných zvířecích bestií. V případě, že nositelem zkázy byl výplod člověka jako v případě doktora Frankensteina, bylo vždy jasně konstatované, že strůjcem zla je outsider stranící se společnosti. V roce 1960 přišel zásadní zlom s Psychem Alfreda Hitchcocka, kde vrahem byl na první pohled obyčejný mladý muž s psychickou poruchou. O čtyři roky později snímek The Last Man on Earth (Poslední muž na zemi, 1964) podle románu Richarda Mathesona Já, legenda (I Am Legend, 1954) rozvedl monstrositu obyčejných lidí do apokalyptických rozměrů. Potenciál tohoto směru dovedl do maxima George A. Romero ve svém debutu Noc oživlých mrtvol, který inicioval zlom v ikonografii filmových zombií. Nejen, že oživlé mrtvoly ani náznakem nespojuje s mystikou či okultismem, ale ani se nezatěžuje tradičně nesoudným vysvětlováním jejich původu. Zombie zde totiž slouží nikoli jako laciná atrakce, ale coby katalyzátor vyprávění. Nejzásadnější posun, s nímž Romero přišel, bylo přenesení pozornosti z vnější hrůzy fantaskních zrůd na vnitřní zlo, které se ukrývá v lidech samotných. Romerova nihilistická vize společnosti hroutící se tváří v tvář iracionálnímu ohrožení rezonovala s dobovými náladami v Americe konce šedesátých let. Vleklá válka ve Vietnamu a její dopad na veřejné mínění a polarizaci společnosti v USA se odráží jednak v obsažených mediálních obrazech apokalypsy, ale také v zastřešující nedůvěře vůči státním aparátům. V době uvedení filmu nicméně málo kritiků dokázalo ocenit komplexnost a myšlenkovou výbušnost snímku. Naopak spíše jeho autorům spílali za explicitní násilí a absenci jakýchkoli pozitivních hodnot. Již o pět let dříve ustanovil trashový klasik Herschell Gordon Lewis svým snímkem Krvavá hostina (Blood Feast, 1963) žánr gore filmu a záhy i další tvůrci zkoušeli explicitní krvavé výjevy povýšit na přímočarou atrakci. Nicméně fušerskost a okatá hloupost Lewisových snímků i děl jeho následovníků umožňovaly divákům získat vůči zobrazovaným hrůzám bezpečnou distanci. Tentokrát ale díky dramatickému vyprávění, s důrazem na konflikty mezi lidmi zbavenými racionálních jistot a bezpečí společenské struktury, veškeré zobrazované hrůzy přesně cílí na úzkosti a podvědomé obavy publika. (text byl původně psaný pro katalog LFŠ) (22.09.2013)

Kolorovana verzia - Film ktory stanovil mnohe zaklady v zombie zanre tak ako ho teraz pozname, a ktore sa s mensimi zmenami objavuju prakticky v kazdom zombie-horore. V skratke. Nevedno odkial sa objavi virus, ktory ludi meni na zombie. Skupinka charakterovo odlisnych ludi (obsahujuca vsetky potrebne charaktery ako uz vodcu s chladnou hlavou, ci zbabeleho podrazaka) sa nahodne stretne a zabarikaduje sa v opustenom dome, snaziac sa prezit. Gore efektikov je poskromne, ale za to su slusne a aj teraz kadekoho dokazu znechutit. Je pravda ze to nema ten naboj a napatie ako napr. Snyderov Usvit mrtvych, ale treba povedat ze bez tohto filmu by nasi milovany zombici neboli tam kde su.....Suma sumarum, film ktory by kazdy milovnik zombies, ale aj vobec hororov nemal minut. (8/10) (04.05.2007)

Jedná se jednoznačně o přelomový film, který definoval subžánr "zombies" horrorů. "Chodící mrtvoly" poté chodili ve filmech tolikrát, že by to šlo jen s těží spočítat. Romero ovšem nenastavuje v této prvotině později zaběhlá a dosti respektovaná klišé. Je zajímavé že v tomto filmu například nepadne ani jednou pojem "zombie", ale mluví se "o nich" jako o "ghouls". Navíc zombie zde vykazují jisté známky rozumu, používají nástroje apod. Tohle dílo bylo jistě převratné, zobrazovalo navíc jevy, do té doby ve filmech téměř nevídané - několik brutálních vražd, lidské vnitřnosti, kanibalismus ... Ovšem spoustu z toho zobrazil již o několik let G. G. Lewiss v "Blood Feast" a ještě k tomu barevně, takže se Romerovi v tomto směru nedá přisuzovat žádné průkopnictví. Film je dobře natočený, vykazuje však ještě jako by známky expresionismu, což jako by "štěpí" film do dvou období a oblastí. Černobílé zpracování mi spíše vadí. Nehledě na to, že film je v oblasti horroru jeden z nejzásadnějších, osobně mi připadne, že věkem dosti zeslábl a dnes jsem se u něj již docela nudil. Samotný závěr filmu je však opravdu něco úžasného a šokoval mne více než celý film - klasický kritizující a filosofující Romero!! (11.04.2008)