Hollywood

tak nějak netuším co tvůrci téhle pestrobarevné hollywoodské gay fantasy chtěli říct.Zkraje to totiž vypadá jako by nám chtěli přiblížit jak prohnilý,xenofobní a rasistický Hollywood v té době byl aby pak najednou sklouzli k těm nejhorším politicky korektním klíšé dnešní doby a to včetně extrémně přeslazeného posledního dílu.Upřímně bych mnohem raději bral seriál,který by měl reálnější základ a nebyl jen povrchní vykastrovanou podívanou,která v pár momentech dokáže zabít jinak docela koukatelnou sérii a po skončení zanechá hodně rozporuplné dojmy...60% (13.05.2020)

Místy až skoro snová alternativní historie Hollywoodu 50. let. Jistě, není to tak šokantní jako tenkrát v Hollywoodu a mnohým divákům nebude jasné (nebo spíš bude jedno) kdo je reálnou postavou a kdo jen výtvorem tvůrců, či kompilátem několika skutečných lidí. Ale s postupujícími díly jim bude jasné, že takto to skutečně - bohužel - být nemohlo. Ale hezky se na to dívá a uvažuje nad tím, co by bylo, kdyby... Jak moc by takovýto zlom v 50. letech ovlivnil samotnou podstatu Hollywoodu a jak by tento ovlivnil následně celý svět... (05.05.2020)

Hollywood. Místo, kde se plní sny, o kterých jste si už dávno přestali myslet, že by se proměnily v realitu. A přesně s takovým Hollywoodem přichází legendární televizní matador Ryan Murphy, aby nám odvyprávěl, o jakém Hollywoodu vlastně snil. Jako o místě, kde lze být sám sebou, ať jste žena, černoch, homosexuál, případně v nějaké kombinaci v těchto vyřčených skupinách obyvatel. Není podstatné, že se to ve skutečnosti takto neodehrálo, a pokud s tím máte problém, není seriálový Hollywood vůbec pro vás. Hollywood je nádherné seriálové melodrama, které si vás podmaní, pokud Murphyho dílu dáte aspoň malou šanci a otevřete mu své srdce. Může vás ohromit pečlivá dobová výprava, může vás nadchnout skvělý dixielandový soundtrack, ale nejvíce vás dostane absolutně dokonalé herecké obsazení, kde všichni hrají se zápalem pro věc. Je radost sledovat seriál, který si všichni totálně užívají. A hlavně Jim Parsons, který tu předvádí jednu ze svých životních rolí. Murphyho Hollywood vás natolik dojme, potěší a rozbrečí, že na něj určitě nezapomenete. Díky, Ryane. (17.06.2024)

Značně problematický obsah v mnoha směrech, respektive autokritika hollywoodského systému nevyhnutelně zasazená do minulosti, protože když se s problémy nerovnosti, rasismu a xenofobie vypořádáme ve zlaté éře, tak v přítomnosti jakoby neexistovaly. V kontrastu s tím samozřejmě okouzlující a hravá stylizace vytvářející úsměvnou pohádku o cestě za oním Snem, který máme s Hollywoodem tak nějak automaticky spojený všichni. Některé momety jsou skvělé (George Cukor party, Hudsonova první kamerovka), nedokážou ale úplně zakrýt pachuť z otřesné práce s cliffhangery a jejich (nulovými) následky a onu atmosféru party progresivních dokonalých individuí, které v boji s odpornými karikaturami právníků jako z devadesátek prosazují boj za rovnoprávnost a osobního génia v jednom z nejvíce standardizovaných byznysů v historii. Metaforou a nadsázkou všechna zjednodušení neobhájíš. Ještěže tady máme fantasticky napsanou, zahranou postavu Dicka Samuelse, jehož citlivě vedený osobní příběh o celoživotním odpírání, které vybublává na povrch, má v sobě více zadostiučinění než celý přeexponovaný oscarový ceremoniál na závěr. 70 % (09.05.2020)

Ten kýžený vysněný Hollywood si to představuje tak, že to naprosto vykostí jakékoliv drama, obsah či normální lidský konflikt. Všechny postavy jsou dříve nebo později allies, ve všem spolu souhlasí a všechny problémy včetně systémového rasismu vyřeší většinou během desetivteřinového dialogu. Co je směšnější? Těžko vybrat, zda to jsou ty zcela absurdní cliffhangery, intervence Eleanor Roosevelt nebo výstavní košťata v hlavních rolích, které nedefinuje nic jiného než jalová moudra o rovnosti. Parsons, LuPone nebo Holland Taylor se možná snaží, ale poslední epizody už jsou prostě daleko za hranou parodie, kdy si všichni vyznávají lásku po pěti minutách, neustále o něčem plamenně poučují a ze všeho musí vyvodit pozitivní poselství. Tohle překroucení dějin Hollywoodu v sobě pro mě nemá ani kus soudnosti nebo invence, hlavně kvůli tomu, jak urážlivé to je k celým dějinám boje za práva. Ten je tu mimochodem přesně v duchu Netflixu jen vykalkulovaným contentem, což je skoro tak děsivé, jako herectví Darrena Crisse. (02.05.2020)