Frajer Luke

// Maaaan, dem boobies!.) No dobře, pominu-li nejvíc sexy mytí auta, co jsem kdy viděl tak i tak se jedná o dost silný film, ve kterém Paul Newman hraje tak trochu ultimátního jackass vzbouřence proti všem a všemu. A vytírá tím postupně zrak naprosto každému. Dokonce i ten jeho úsměv mu vydržel až do konce, zkrátka frajer. Nadchla mě i hudba a závěrečná melodie mi bude v uších určitě ještě chvilku hrát, škoda tedy jen té délky, občas už jsem měl opravdu problémy se koncentrovat. 80% (22.11.2012)

Padesát lidských duší za hodinu? Louis Cyphre by měl z Tebe, Lukeu, radost.. Na světě existují tři věci, které nelze zlomit. Duch Charlese Emersona Winchestera III. uprostřed korejské žumpy, jakákoliv kost v těle Chucka Norrise a Lucas Jackson. Člověk si tolikrát řekne, proč se na to nevykašle a nezačne používat rozum zamezující "selhání v komunikaci", ale pak vidíte, že on to vlastně nedělá pro sebe, ale pro vás, protože až tady jednou nebude, vy by jste si neměli o čem povídat.. (19.07.2010)

Už téměř třicet let před Shawshankem měli filmoví vězni naději. A dával jim ji nezmar Luke. I přes poklidné tempo strhující příběh nezlomitelnosti, touhy a každému známé chuti něco dělat. Navíc Newmanův úsměv mě dostal tak, že bych se šel do podobného zařízení s touhle partou zavřít třeba hned. Jen abych poznal tu téměř živočišnou směs pocitů. I can eat fifty eggs. (21.08.2007)

Komentář bude obsahovat SPOILERY! Celou dobu jsem si říkal, proč Luke pořád utíká, proč bojuje, i když nemůže vyhrát a proč proboha jí těch padesát vajec?! Ale pak, během těch několika málo okamžiků na konci, mi to došlo. Dělá to, protože může, protože to chce dělat a hlavně nikdy nechce být poražený či zlomený. A když si tohle člověk uvědomí, tak spolu se sestřihy úsměvů Paula Newmana, se může smát taky. Krásný film, ve kterém Paul předvedl zřejmě svůj vrchol. George Kennedy byl taky skvělý (ale Oscar?) a... ty kultovní scény! Asfaltování silnice, box, umývání auta (tak odtud některé hvězdičky dnešního šoubyznysu čerpaly!) a především hraní na banjo, poté, co Lukeovi zemře matka, to jsou scény, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Stejně jako na smějícího se Paula. Jsou tomu sice dva roky, co tento skvělý herec odešel, ale díky tomuto snímku si získal nesmrtelnost. 100 %. (20.01.2011)

Nadějným aspirantem v kategorii "nejnudnějších úvodních 40 minut v historii filmu" se stává počin Stuarta Rosenberga. Nuda, nuda a zase nuda. Nic jiného jsem si do scény, ve které k Lukeovi přijíždí na návštěvu matka, neříkal. Jestliže je v popisku k filmu zmíněno, že "dny plynou jednotvárně kupředu", tak režisérovi se tyto dny podařilo natočit se zarážející autentičností a já si kvůli tomu musel Frajera Lukea rozdělit na dvě části. Film jsem dokoukal po cca třítýdenní pauze, a to se mi snad ještě nikdy nepodařilo... Po dojemné rozmluvě s rodičem se však atmosféra promění, a začne nejpromakanější prison break v dějinách. Přiznám se, že jsem hrdinovo chování (až na útěky) nechápal, a celá pointa mi došla až pět minut po skončení snímku - asi jsem neměl svůj den - a o to více mne pak odzbrojila. Závěrečná hodina dělá v mých očích z filmu nevyvážený art, a mé pocity jsou tudíž rozporuplné. I tak ale nakonec po těch čtyřech hvězdičkách sáhnu... You´ve been warned. (21.12.2009)