Režie:
Kathryn BigelowKamera:
Matthew F. LeonettiHudba:
Graeme RevellHrají:
Ralph Fiennes, Angela Bassett, Juliette Lewis, Tom Sizemore, Michael Wincott, Vincent D'Onofrio, Glenn Plummer, Brigitte Bako, Richard Edson (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1999. Bývalý policajt Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků, které obsahují nahrané vzpomínky a pocity. Jednoho dne obdrží disk, na kterém je zážitek vraha prostitutky. Lenny se pustí do pátrání a dostává se hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit? (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (358)
Ten otřesný osmdesátkový look bych filmu z poloviny devadesátých let možná odpustila. To, že má neskutečně mnoho hluchým míst, již méně. Bigelowová mnohokrát prokázala, že umí točit akční scény, tehdy to zřejmě ještě neuměla. Samotný příběh je značně diskutabilní, takže se mohu jen pozastavit nad tím, jak feministicky film v mnoha ohledech vyznívá. A mám to, tím mohu odůvodnit nízké hodnocení a nemusím přiznávat, že mě ten film málem unudil k smrti. ()
(50%) ZVLÁŠTNÍ DNY, zvláštní film! Na tu dobu jistě svým způsobem pokrokové sci-fi, ale mě to moc neuchvátilo. Tu atmosféru to má vcelku slušnou, a to výhradně na začátku, pak už se neubráním pocitu nudy a nevyužití scénáře. Možná moc kecám, ale do děje mě to nevtáhlo. Ta stopáž 145 min je zde přestřelená. Ralph Fiennes je zde ale výborný, jeho role mu sedla. Zbytek herců nic moc, zápletka mě nebavila a ani finále, tvořené pointou, které svůj smysl dávalo, ale i tak. Sem tam tu máme nějakou akci, neohrabané a krvavé rvačky … Vizuál je takový obyčejný, ale jak říkám, chtělo by to víc dopilovat scénář a obohatit to téma. Protože furt se honit za nějakými cédéčky, to mě moc neuspokojilo. Svoji úroveň to má, tak tu třetí hvězdu zde udělím s vypětím všech sil. Čistý průměr. ()
Výborný téměř cyberpunkový thriller promíchaný s noirovou detektivkou, který se pomalu rozjíždí, ale s přibývajícími minutami diváka víc a víc vtahuje do děje. Škoda, že cca první hodina je jen takový úvod, který je potřeba počkat, než se pořádně začne něco dít. Pak to dostane docela grády, ale kvalita příběhu neuvěřitelně kolísá mezi nadšením a pocitem, že to velké odhalení není nakonec zas tak velké... ()
Bývalý polda Lenny Nero se, těsně před nástupem Milénia, živí prodejem nepříliš legálních nosičů pro SQUID (Superconductor Quantum Interference Devide). Tento systém dokáže do mozku uživatele přenést nejen tradiční obraz a zvuk, ale i pocity a emoce člověka s nahrávací síťkou ve vlasech. Stačí se jen pohodlně usadit a z bezpečí domova si pořádně užít adrenalinové dobrodružství. Lenny má širokou nabídku nahrávek od sexu přes sport až po vyloupení banky, ale přehraný dárek neznámého dobrodince ho naprosto šokoval. Při projekci si užil v kůži spřátelené prostituky její znásilnění i smrt. Lenny nemá pro takové hrátky pochopení, oprašuje svůj dlouho nepoužívaný policejní čich a vyráží do ulic běsnícího města zjednat spravedlnost. ()
Omlouvám se za to že jsem kdy řekl že ženské neumí točit akčnější filmy... protože Kathryn Bigelow ve Strange Days dokazuje že i film režírovaný ženskou může mít větší koule než většina běžných hollywoodských blockbusterů dohromady. Temné město plně lidí s temnými dušemi, kde se nikdo neubrání špíně a všichni andělé už dávno padli. Jen omamně neonová světla a omamně lákavá virtuální realita cizích vzpomínek a zážitků, které si tu dopřává každý kdo už nechce snášet zdegenerovanou realitu umírající civilizace - pravý to svět pro neonoirový příběh nejtěžšího kalibru, plného klasických, ale přesto komplexních postav skvěle zapadajících do až příliš reálně působícího světa. Možná je svým způsobem i trochu škoda že s všudypřítonou béčkovou stylisací jde "jen" o skvěle odvyprávěný příběh... s trochu jiným přístupem a větším důrazem na propracované prostředí a myšlenkové podhoubí děje se Strange Days mohlo vyzněním přiblížit i naprostému vrcholu sci-fi žánru - Blade Runnerovi. 8/10 ()
Galerie (56)
Zajímavosti (35)
- V jedné scéně říká Mace Nerovi ‚‚…Right here right now.‘‘ Přesně tento úryvek později získal a použil Fatboy Slim a je slyšet upravený v jednom z jeho hitů "Right Here Right Now". (CliffLee)
- Příběh napsal James Cameron, první představa ho napadla po vynesení rozsudku nad Rodney Kingem 29. dubna 1992. (CliffLee)
- Samotná technologie SQUID odkazuje k ikonickému románu „Neuromancer“ Williama Gibsona. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama