Halloween II

Dvojce chybí reálnější prostředí, zatímco v jedničce nadpřirozený Michael Myers rozehrál svou vražednou hru v naprosto přirozeném prostředí malého města, dvojka se smrskla na jednu nemocnici, která je nepřirozeně prázdná,co se pacientů i personálu týče, ale novorozenců je tam dost, asi proto, aby byl Michael strašidelnější...no nic (27.07.2009)

Přesunutí děje do prostředí nemocnice se ukázalo býti skvělým tahem. V té době to ještě nebylo okoukané, což samozřejmě přineslo plusové body a jatka mohla začít. Ono celkově se v tomto filmu objevila celá řada originálních prvků a momentů, které už následně jen každý druhý okopíroval a díky tomu vzniklo ono mnou nepříliš neoblíbené leč často používané slovo „klišé“. Atmosféra neztratila nic ze své ponurosti a to samozřejmě i díky opět skvělému hudebnímu a zvukovému doprovodu. Navíc se zde výrazně přitvrdilo, což bylo jen a jen dobře. Michael Myers se začal ihned činit a počet nemocničního personálu se začal snižovat doslova raketovou rychlostí. Musím ocenit, že i tentokrát použil vše, co mu přišlo do ruky a nespokojil se jen s nožem či šnůrou od telefonu. I díky tomu se dočkáme několika vcelku povedených mordů (horoucí voda, injekční stříkačka, skalpel…). Dalším důležitým faktem k cestě za úspěchem bylo i to, že se v obsazení hlavních postav nedošlo k žádné rapidní změně. Jamie Lee Curtis a Donald Pleasence se ukázali býti už v prvním Halloweenu vynikající volbou a tak změna nebyla potřeba. K té došlo jen u představitele samotného zabijáka Michaela Myerse. Jediné co mi u dvojky trošku vadilo, bylo to, že ani zde se tvůrci nevyvarovali několika nesmyslům a protiřečením si (při příjezdu do nemocnice se doktor zeptá 17 leté dívky, kdy jste dostala naposledy tetanovku? I v událostech a datumech ohledně rodiny Myersových a adopci Laurie jsou tam jisté nesrovnalosti, ale tak nechci být hnidopich…Důležité je, že se těším na další díl. Dvojka je v mých očích stejně solidní podívaná jako jednička. Úplný TOP to není, ale nadprůměrná záležitost určitě. 80% (02.11.2018)

Pustil jsem si dvojku Halloweenu okamžitě po závěrečných titulkách jedničky (respetive jsem během jednoho deštivého víkendu nedávno sjel kompletní halloweenskou sérii, všech deset filmů - tedy jedenáct, ale o tom více u H6) a nebojím se říct, že nejde o dva filmy, ale jeden díl na dvě části. Ne snad proto, že děj dvojky začíná přesně tam, kde skončila jednička, ale pro totožný styl vyprávění, stejné napětí a stejně děsivou postavou zabijáka. Přibylo vražd (celkem devět) - tentokrát Míša Majerů notně zredukoval počet zaměstnanců haddonfieldské nemocnice. Ale lepší než je propouštět, že jo. Tempo je možná maličko udýchanější, ale vynahrazuje to bezchybný Donald Pleasence, jehož dr. Loomis zde není jen neúnavný killer-hunter, ale dostal daleko víc prostoru. Je mimochodem docela zajímavé, že ačkoli je Michael ročník 1957 a děj se odehrává v roce 1978 (taky je zdůrazněno, že mu je 21 a ségru kuchal rybičkou v 6), v titulcích máme u herců napsáno Michael age 6 a Michael age 23. Jak u prvního, tak u druhého dílu. No, stane se. Krvavě zábavný film, který za to rozhodně stojí. (11.10.2012)

Rosenthal sice navazuje tam, kde Carpenter skončil, ale v jeho podání je druhý Halloween jen zdatné "nechtěné" béčko, které nejvíc těží z pocitů nastolených prvním dílem. Nepříjemné hudby (i když značně pozměněné) a vyprázdněných exteriérů se dočkáme stejně jako minule, jen už to není to pravé. Násilný přechod do nadpřirozena a přerod Michaela Myerse do podoby démona už bohužel přináší více logických děr ve scénáři, než je zdrávo. Nakonec všechno, co dělá tenhle druhý díl koukatelným a napínavým, je Rosenthalovo zdatné imitování Carpenterových propriet. Překvapivě se mu to ale daří. 7/10 (08.03.2011)

Pejorace se tentokrát nekoná, druhý Halloween překonává první díl ve všech ohledech. Co první zarazí je mnohem lepší práce s hudbou. Samotný slavný motiv tu nezní tak často jako v případě původního snímku, ale pouze v momentech, kdy působí opravdu skvostně a skvěle zapadá do dané situace. Rick Rosenthal se také ukazuje jako mnohem lepší v budování atmosféry. Nevystačí si s tím, co jsme již viděli a mnohem častěji experimentuje. Vrah tak odkládá klasický nůž a do ruky bere takové zbraně jako je třeba skalpel či dokonce injekční stříkačka. Vraždy jsou mnohem krvavější a brutalita je cítit z každého kouta. Ovšem, je trochu smutné, že některé postavy umírají i po obyčjeném 'škrábnutí'. První část se nese v duchu tísnivosti. Napětí a stach jsou budovány pomocí absolutní tichosti. Když jde hlídač zjistit důvod nefunkčnosti telefonů a narazí na vypáčený zámek do skladu, divákovi je již jasné, kdo se tam vloupal. Absolutní tichost narušená občasním pádem plechových předmětů a tušení potencionálního nebezpečí, to jsou jediné dvě věci, se kterými si Rosenthal bohatě vystačí. Druhou polovinu již podbarvuje klasický hudební doprovod a rozjíždí se nervy drásající drama. Zajímavostí je též ještě větší démonizace Micheale Meyerse, který zde už opravdu ztrácí status mentálně labilního jedince, a přestává být člověkem. Sice mi nejde do hlavy jeho motivace (ztráta emocí = vražda vs. Equilibrium, kde se ztráta emocí stává záchranou lidsva), ale to vem čert. Zatímco první díl dnes nejspíše nikoho nevyděsí, druhý to zvládá levou zadní. Ačkoli trpí klasickými neduhy starších snímků (předvídatelnost a některé hloupé scény - někoho sice vraždí za mnou, ale já se zrovna nedívám), dal by se bez problému zařadit do sorty nadčasových hororů, které ani po letech neztrácejí nic ze své působivosti. [TOP 19/7 77%] (05.06.2007)