Elvis

Napomádovaná tříhodinová reklama. Bez živočišnosti a opravdovosti. (02.09.2022)

"The obscenity and vulgarity of this rock and roll music is obviously a means by which the white man and his children can be driven to the level of the Negro."     Elvis síce nepatrí k mojím obľúbeným umelcom, ale obdivujem ho za to, ako dokázal priniesť skvelú černošskú hudbu masám (a zrejme tak aj prispieť k boju proti rasizmu), Táto filmová verzia Elvisovho života je zatiaľ jediným filmom od Baza Luhrmanna, pri ktorom som sa dokázal baviť (nemám tohto Austrálčana veľmi v láske). Nakrútený je síce pre režiséra typickým gýčovo-nablýskaným spôsobom, ale ten je tentokrát celkom výstižný, minimálne pre Elvisovu záverečnú fázu v Las Vegas. Akurát pre Elvisove začiatky nie je takéto podanie až tak vhodné, príliš sa nehodí k atmosfére 50. rokov (najmä tie gýčové filtre, divoký strih a úplne od veci rapová hudba). Vo filme ide hlavne o šoubiznisovú stránku Elvisovej kariéry (Elvis ako produkt spotrebného priemyslu), o hudbu ide až na poslednom mieste (hádam polovicu filmu sa rieši hlavne to, či Elvis má alebo nemá vrtieť bokmi). Veľmi podmanivo je podaný zrod legendy v černošskom prostredí (prvé vystúpenie sprevádzané viacnásobnými orgazmami) a aj jej postupný zánik (vypasené zvieratko v zlatej klietke), to medzitým už tak príťažlivé nie je, dosť často sa tam stráca náboj. Najvýraznejšie režisér zlyháva v dramatických scénach, v tom veľa zručnosti nemá.     "I'm gonna be forty soon, and nobody's gonna remember me." (04.09.2022)

Milostný list kráľovi rokenrolu a zároveň audiovizuálna exhibícia, ktorá bravúrne zachytáva osobnosť a auru kultúrneho fenoménu s darom vzbudzovať vášne a elektrizovať publikum. Musel by som dlho loviť v pamäti, kedy naposledy som bol pri filmovom životopise natoľko duchom prítomný, zmyslami sa miestami prepadal do plátna a nohou si podupkával o zem. (Kino) (21.09.2022)

Hodně zajímavý pohled na život Krále. Ukázka toho že jak máte na něco talent a nedáte si pozor, tak se vždycky objeví pijavice co vás vysajou a zničí. (02.10.2022)

Stopáž je mírně přepálená, ale většinu filmu jsem se bavil. (12.12.2022)

Taková moderně nasnímaná sračička, filmíček naivní jak rozteklá navlhlá šestnáctka v první řadě, pošilhávající po Elvisovi v trojhranných art-deco brejlích. K nejzásadnějším věcem: Butler se Elvisovi nepodobá ani po mnoha hodinách v maskérně (na rozdíl od např. Vala Kilmera, který vypadal, zpíval a pohyboval se jako skutečný Jim Morrison). Jen tak na okraj, Elvis miloval chlast, hambáče a prášky rozhodně víc než vy nebo já a bezprostředně před smrtí měl proti Butlerovi bratru dobrých 40 kilo navíc. Film zobrazuje Elvise jako ulízaného mamánka, který je občas v depresi, odsuzuje rasovou segregaci a ze všeho nejvíce miluje diváctvo a rokenrol. Ve skutečnosti se jednalo o vyžranou vyhaslou hvězdu, která vyjma koncertování prakticky neopouští depresi Gracelandu, obklopenou keťasy a psychopaty, kterou ze všeho nejvíc zajímaly kvéry, prášky, předehry a hlavně - Nickovy jehly s koktejlem dobrot. Sečteno podtrženo, Elvisův životní styl a sociální i ekonomický život byl jeden velký patologický případ a pravděpodobně byl mnohokrát na okraji úplného kolapsu. Po smrti mu našli v těle na dvě desítky různých drog a většina jeho orgánů byla naprosto v hajzlu. Elvis ve filmu ale vypadá téměř pořád skvěle a rozhodně ne jako někdo, kdo má hypertrofované orgány, spoustu všelijakých nemocí a žije v rytmu trip/absťák. Kdyby nebylo Plukovníka a početného ansámblu vyžírek, nejspíš by se nedožil ani čtyřicítky, což by bylo plně v souladu s jeho rodokmenem. Z pozitiv: hudební scény jsou místama skvělé, hlavně černošská hudba. Tom Hanks válí (doufám, že takhle špatně doopravdy ještě nevypadá), nicméně je vykreslen příliš úlisně, Plukovník byl sice gambler jak Brno, ale držel Elvisovu kariéru dlouho v lati a měl lví podíl na jeho úspěších. Některé výjevy, citace a hlášky jsou skutečné. Ale to je asi tak vše. Nemyslím, že bych od Stoneových Doors (1991) viděl životopisný rokenrolový film, který by stál za větší pozornost. (29.12.2022)

“Když je někde nebezpečné mluvit. Zpívej.” (75%) (03.02.2023)

100% (23.06.2022)

| Warner Bros. | Trhá mi to srdce, že trocha zhejtim niečo tak kvalitné, ale neodpustím tomu tú stopáž. Fakt som cítil, ako keby sedím v kine 8 hodín a keď som vychádzal z kina, cítil som úľavu. A to sa pri filme stať nemôže. Production values sú prakticky bez chyby a Austin Butler si z ľahkosťou ide po Oscara, ale tento príbeh sa dal s prehľadom porozprávať v dvojhodinovom biopicu, kde by som sa kráľovsky bavil. Ja som sa tak aj prvú hodinu bavil, lenže potom sa nie a nie posunúť v deji a film nie a nie skončiť. Neskutočne vyčerpávajúci crowd-pleaser, ktorého hype ale úplne chápem. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (27.06.2022)

Odkedy som to v kine videl stále počúvam Elvisa, takže asi dobre. (17.07.2022)

Sice nejsem skalní Elvisův fanoušek (mám raději Beatles), ale tento film je jednoduše geniální. Fantastické herecké výkony Austina Butlera, Toma Hankse a Olivie DeJonge, skvělá hudba, kamera i prolínání pravých záběrů, ty písničky - no prostě skvost. Je to zároveň psychologické drama a velmi jemný, do detailů zacházející film. Je to asi nejlepší životopisné drama a zároveň nejlepší životopisný film, jaký jsem kdy viděl. Pro mě zatím rozhodně film roku (i když asi Avatar: The Way of Water rozdrtí i tuto poctu králi Rock & Rollu)... Uvidíme, co na to pánové akademici, za mě ....99% (07.08.2022)

Hodinovou audiovizuální rozkoš vystřídá táhlá hodina a půl snahy umělecky v náznacích popsat Elvisův sešup. Bez pomoci tetičky Wiki nechápete, co se děje, a jediný, co vám utkvěje v hlavě, je, že je to jeden z mála filmů, kde Tom Hanks nebulí. (06.09.2022)

Výpravné retro s okouzlujícím vizuálem a sympatickým tlusťochem Tomem Hanksem, ale celé to je taková fajn americká nekonfliktní limonáda na kterou se sice dobře kouká, celé to běží svižně, ale nesedla mi ta voiceoverová forma. Jako životopis jedné legendy docela edukativní, ale vzhledem k tomu, že mne ten zpěvák minul a jeho hity si v autě nepouštím, tak tasím tři silné hvězdy. (25.09.2022)

Bohemian Rhapsody bol dokonalý hudobný film s príbehom. Elvis mal nekonzistentný príbeh a sám Elvis, ako som zistil je v zásade výlučne lokálna americká ikona. Preto nepoznám jeho tvorbu len minimálne. A info o plukovníkovi bol zaujímavý bonus. Avšak na 4 hviezdy to nie je. (08.10.2022)

Chce se mi zakřičet "Ano, tohle je Elvis!" Tak skvělou poctu v podobě filmu si král rock 'n rollu zaručeně zasloužil!!! Bravo pro režiséra, skvěle zahráno Butlerem, Hanksem a všemi zúčastněnými. Pro mě film, který ve filmotéce nesmí chybět. (24.01.2023)

Dokonale zkopírovaná realita, naučené se vším všudy, ať už podle či i podle fotek. To zaslouží obdiv. Pokud se nechcete radši dívat na YouTube na originál :-) Pro milovníka Elvise nutnost, pro neznalce jako já se tam dá ledacos zajímavého dozvědět. Jako film... no koukatelné. (30.01.2023)

Úvodní pasáž s černou muzikou je fenomenální. Dokonalost režie, zkratky, střihu, kamery, prostředí, muzikantů, mladého Elvise a muziky. Fantastický soundtrack je pro mě polovinou téhle pecky. Ten skvělý vývoj a mix, od Country a Blues k Rock'n'Rollu a nad tím klidně chvílemi někam ke kořenům soulu, R n´B, až k Hip-Hopu s rappováním. Pak ale Elvise skřípnou. ... No a konce v Las Vegas, to už vlastně nechceš. Za ten hudebně obrazový zážitek první třetiny filmu zcela neobjektivně dávám plnej kotel. (12.05.2023)

,,There's a lot of people saying a lot of things, but in the end you gotta listen to yourself." Nemohu se zbavit dojmu, že tohle se mělo jmenovat Colonel Parker - ten je totiž nejen vypravěčem, ale dostává až nečekaně velký prostor. Samotné životopisné pojednání o jedné z největších hudebních hvězd historie paradoxně působí zdlouhavě (o půl hodiny kratší stopáž by tomu za mě seděla víc) i zkratkovitě zároveň (sice divákovi připomene mnohé klíčové okamžiky amerických dějin, ale o samotném Elvisovi toho naopak mnoho zcela zamlčí). Celkově mě to stále docela bavilo, ale čekal jsem jednoduše víc. Chyběly mi v tom emoce, v některých okamžicích mi naopak přišlo, že se zbytečně tlačí na pilu. Bohemian Rhapsody si zkrátka pustím raději, a to nejen proto, že Queen poslouchám častěji. (02.04.2024)

Hned několik Elvisů a všichni pohledem Toma Parkera, čímž mi vlastně "prázdný" Elvis Austina Butlera přišel všeříkající. Až na několik málo okamžiků nemohl být svůj, byl přesně takový, jakého ho chtěl Parker mít. Pohybově, ale i hlasově, je Butler famózní, škoda však, že se nemohl více předvést i jako Elvis těsně před smrtí. Baz Luhrmann se soustředí především na "veselejší" pasáže jeho života, což dává smysl minimálně v tom, že to k jeho stylu více sedne. Když už přijde nějaká temnější část, nemá tak jako závěr příliš prostoru. Což neplatí pro hotel International, taktéž dramatičtější pasáž, ve které mělo u postav dojít k zásadnějšímu posunu, to se však tak úplně neděje. Luhrmann je nejsilnější v první, více videoklipové polovině, jenž je plná famózně sestříhaných montáží z tehdejší minulosti a současnosti, které se prolínají s dokonalou hudbou. Obzvlášť dlouhý úvod mluví za vše. (06.07.2024)

No.. Ano, je to vizuálně a hudebně velkolepá show o jednom z největších muzikantů 20.století. Ale.. že by to byla taková pecka, aby z toho člověk ucvrkával? nebo, že by to bylo něco, co tady ještě nebylo k vidění? To se rozhodně říct nedá. A navíc ta nechutně přepálená stopáž.. ta to úplně zabila (25.06.2022)