Elvis
Elvis
Elvis
Elvis
Elvis
Režie:
Baz LuhrmannKamera:
Mandy WalkerHudba:
Elliott WheelerHrají:
Austin Butler, Tom Hanks, Olivia DeJonge, Richard Roxburgh, Helen Thomson, Dacre Montgomery, Luke Bracey, Kelvin Harrison Jr., Kodi Smit-McPhee (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Film Baze Luhrmanna Elvis o životě a hudbě Elvise Presleyho (Austin Butler) z pohledu jeho komplikovaného vztahu s tajemným manažerem, plukovníkem Tomem Parkerem (Tom Hanks). Příběh se zabývá složitou dynamikou mezi Presleym a Parkerem, která trvá více než 20 let, od Presleyho vzestupu ke slávě až po jeho nebývalou slávu, na pozadí vyvíjející se kulturní krajiny a ztráty nevinnosti v Americe. Ústřední postavou této cesty je jedna z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osob v Elvisově životě, Priscilla Presleyová (Olivia DeJonge). (Vertical Entertainment)
(více)Recenze (655)
Od Baze Luhrmanna je to pro mě až překvapivě můj vůbec první film, ke kterému mám možnost něco napsat, takže samozřejmě pominu faktor pompéznosti v porovnání s jeho předchozími filmy (zejména Moulin Rouge, to ať si ohodnotí každý sám), ale Elvis je sám o sobě skvělým životopisným filmem s unikátním stylem vyprávění, který by se měl již na začátku zalíbit opravdu každému, což je pilířem tohohle snímku. Tím druhým pilířem je pak obsazení, z Austina Butlera jsem měl před premiérou opravdu obavy, že to nebude ono, ale jak šel film dál a dál, tak mě oddaný tým maskérů, a především Butler přesvědčili nejen jeho vzhledem, ale hlavně svým hereckým umem, to teda sekám poklonu za to, s jakou grácií tu odzpíval a odtancoval jednu hitovku za druhou. Fůů, a ta Priscilla v podání Olivie DeJonge? Jako by ji z oka vypadla. No a o T. Hanksovi jako o záporákovi se tu ani nemusím rozepisovat, to je Pan herec, který mě tu vyloženě štval celou dobu a svou úlohu, tak splnil na jedničku. Když tak o tom píšu, tak si říkám, že to opravdu nemá daleko k dokonalosti, jenže pak si vzpomenu na reálného Elvise, na jeho reálný příběh a v porovnání s tímhle snímkem a říkám si, že tomu prostě stejně něco chybělo. A opravdu, protože tu kousky celého příběhu ve zkratce chybí. Samozřejmě nacpat do filmu nejde všechno, to bychom seděli v kině ještě o pár hodin více (ne, že by mi to vadilo), ale do 160 minut by se podle mě mělo vejít jednoduše více než to, co nám Baz Luhrmann zobrazil v tomhle svém díle (svůj podíl na tom má 160 minut stejně trvající tempo filmu). A je tu také ten onen velký časový skok, kde se přeskočí kariéra Elvise v řádu let, což rozhodně není něco, z čeho bych skákal radostí, tohle se prostě v životopisných filmech dle mého nedělá. No, i tak se musím vytasit s poklonou pro Baze, nefeeluju Eltona Johna, lehce feeluju Queeny, ale Elvis má pro mě speciální místo společně s Johnny Cashem a The Beatles až úplně nahoře. Nesmrtelná legenda. Lepší 4* ()
No Bazov Elvis,pol pompézny, grandiózny,vyšperkovaný,skvele natočený,ale somnou to nejak nezamávalo.Ale ked sa ma film emočne nedotkne tak to neni to pravé orechové.Už od traileru mi nesedela hlavná postava ako Elvis a ani behom filmu ma nepresvedčil.Bazov Elvis ako osoba, človek s obrovskou charizmou , pôsobil extrémne nevyzreto,infantilne, mentálne sa zastavil na úrovni puberťáka zakladnej školy, ktorého nezaujímal nikdo len on sám a nič iné,len sa rochniť vo vlastnej sebaľútosti a obdive šialeného publika.V podstate si nič iné ani nezaslužil.Takže ako film fain, samotná postava už oveľa menej a po tej stopáži som mal odumretú polku prdele. ()
V prvej polovici komixovo prerozprávaný príbeh, v druhej polovici, od vianočného večierku, komornejšie. O tom, aký jedinečný a nenahraditeľný spevák Elvis bol, sa z filmu nedozvieme, ani o jeho koreňoch a o tom, čo pre hudbu znamená. Elvis vo filme vyzerá skôr, ako keby to bol nejaký manekín či model, hudba tu je vedľajšia. Je to celé orientované na jeho vzťah s manažerom, či teda opačne, na predátorsky vzťah manažéra k nemu. Tak ako vo Formanovom Amadeovi išlo viac o Salieriho, tuto ide omanažera. Kým však v Amadeovi išlo o výmysel, fabuláciu, ktorá obom, Mozartovi aj Salierimu viac uškodila, podobne ako Čeluste žralokom, tak tuto je to postavené na pravdivom príbehu. Skôr ako o Elvisovi a jeho hudbe je to teda film o nezdravom prostredí v hudobnom priemysle, kde je umelec manažermi braný ako cirkusová atrakcia a nie ako umelec, v tomto prípade génius, ktorému mal dobrý manažér slúžiť. Nie každý hudobný génius má takú integritu ako napríklad Macca, či u nás Gott. Žiaľ, práve takí predátori, ako je tuto plukovník, sú na vine, že Elvis nám nespieva dodnes, tak ako Macca. Byl to génius, nicméně nezrelý a preto manipulovateľný. ()
Elvis to hrne jako král a vám přes obří délku a nedostatky nezbyde prostor pro námitky. Na začátku se mi až točila hlava, jak to Baz roztočil a tempo mu vydrželo stejně jako Elvisovi. Těžko ale říct, jestli tu s námi Elvis filmový zůstane tak dlouho jako Elvis nestárnoucí. Na to je pro mě moc povrchní a zkratkovitý, na druhou stranu je ale určitě velkolepý, zábavný a pro nefanoušky Krále i informativní. Ať už se to všechno stalo nebo nestalo, obraz rockandrollové jízdy na doraz film vykresluje zdařile. Stejně jako si musím rozmyslet, jestli Tom Hanks hraje svého slizáka dobře nebo se stává karikaturou sebe sama, tak musím i Elvise nechat uzrát, abych se rozmyslel, jestli je to pouze OK nebo dobrý film. Zatím silné tři modré semišky. EDIT: a hned to vytahuju na čtyři, protože když jsem si teď pustil Elvisovu "závěrečnou" Unchained Melody a uvědomil si, že mi vlastně nedošlo, že to ve filmu nezpívá Butler, ale skutečný Elvis, tudíž filmová magie included a já nemůžu tedy hodnotit níž. ()
Vizuálně to vypadá docela dobře a má to dobré (ač možná až nasílu efektní, ale známe Luhrmanna) přechody mezi scénami. Ačkoliv je tempo zběsilé, tak to ale docela nudí a ty dvě a půl hodiny byly příliš. Člověk by očekával, že režisér udal toto tempo proto, aby do filmu mohl vtisknout hodně obsahu, ale bohužel. Scénář je totiž jen vyčpělou kostrou, na níž je navěšena jen hromada efektu a písniček. Elvis zde jen zpívá, holky piští a Hanks se chová jako pijavice. Příběh mě však nijak nezainteresoval do dění ani do prožitků postav (zde je většina postav buď prázdná a nebo otravná - viz. Hanksův manažer nebo Elvisova matka), ačkoliv právě toho každý kvalitní film dosáhne. Zde je však příběh mizerně odvyprávěn, tudíž se tím i přes hromadu efektů a rock'n'rollu jen pronudím. Nechápu, proč by měl divák ztrácet s tímto filmem tolik času, když to prakticky nemá žádný přesah, nic u toho neprožiju, nic pořádného se nedozvím... ()
Co se vleče, neuteče. U Elvise to platí dvojnásob. První dvě třetiny filmu brutálně nezáživné, nezajímavé, zbytečné. Spoustu barevné omáčky, která kdyby se jen tak spláchla do záchodu, tak se divák nají úplně stejně. Baze mám rád, ale svůj stín z Moulin Rouge! už asi nikdy nepřekročí. Za zdařilý casting načančaného Butlera a nechutného Hankse palec nahoru, stejně tak za poslední třetinu filmu. Rozhodně je to ale pocta Elvisovi - slavíkovi, co nemůže nikam usednout, ač paradoxně vlastně nikdy nevyletěl z hnízda. ()
Tak tohle se moc nepovedlo. Film se sice jmenuje „Elvis“, ten tu však hraje pouze druhé housle a podtrhuje tak bezradnost, která z filmu čiší, jako by režisér nevěděl, jak téma vlastně uchopit. Jakkoli jsme opět svědky Luhrmannovsky opulentní audiovizuální podívané, filmu tentokráte chybí silný příběh, který by v divákovi vzbudil nějaké emoce a dokázal jej vtáhnout do děje, celé to tak nějak klouže po povrchu nablýskané formy bez hlubšího obsahu či přesahu. Obě hlavní postavy jsou ploché, postava Elvise bez vnitřní rozpolcenosti, psychologie či excesů, Tom Hanks v roli Plukovníka s obludnou maskou, zakrývající bohužel veškerou mimiku – a co je nejhorší: divák se (i díky přepálené stopáži) během filmu dokonce začne n u d i t… Nikdy bych si nepomyslel, že u tohoto filmu budu váhat mezi dvěma a třemi hvězdami - a ty tři závěrečné jsou ještě s přihlédnutím k tomu, jaké filmy má už Baz Luhrmann za sebou. ()
Elvis v kině je pecka. První třetina filmu měla strhující tempo. Pak to tak nějak v klidu do konce pobublávalo. Představitel Elvise mi z traileru nesedl, ale po shlédnutí snímku si už nedokážu místo něj představit nikoho jiného. ()
Tak jsem to konečně viděla! No...a nic se nestalo. Země se nepohnula...Ovšem to neznamená, že to se mnou nic neudělalo. Je to Bazovsky udělané, ale ne Mulenružovské a to se cení. Líbí se mi, že to ukočíroval a zároveň z toho neudělal nudu životopisu. Prostě mě to bavilo, dozvěděla jsem se i ještě nějaké maličkosti, které jsem nevěděla a nakonec jsem si to i užila. Za mě naprosto překvapených 85% ()
Na mě teda toto vyumělkované napomádované kolotočářství moc dojem neudělalo. Nelíbil se mi všudypřítomný makeup na mužích, neseděl mi hlavní představitel a nepochopil jsem smysl toho proč byl do role plukovníka obsazen zrovna Tom Hanks, když roli s onou plastikou mohl hrát takřka jakýkoliv herec, který by navíc mohl mít pro záporné role předpoklady. Hvězdu navíc vlastně dávám hlavně za občasný hiphop a trap, který byl pro mne ve filmu osvěžujícím prvkem a velmi silnou snahu snímku se zalíbit, která nakonec, - přiznávám - trochu zblbla i mě. Zajímavost na závěr: Díky snímku jsem si zas o něco víc uvědomil, že naše národní legenda - Karel Gott, nebyl nic víc než jen člověk, co se snažil kopírovat Elvise a další, seč mu síly stačily. Postřeh na závěr - český dabing tradičně tragický, Elvis je v něm "bobísek" a jeho matka je pro něj "jeho holka." Nekecám! ()
ELVIS je po Bohemian Rhapsody (2018) a Rocketmanovi (2019) další velkofilm o legendární ikoně hudby, a opět k tomuto tématu přistupuje z jiného úhlu. Bohemian Rhapsody sledoval příběh Freddieho Mercuryho téměř výhradně jeho očima a nabídl velkolepou hudební show, Rocketman byl naopak vystylizovaný muzikál z velké části o vztahu Eltona a Johna, a Elvis je více než čím jiným výstrahou před hady, kterými se showbyznys vysloveně hemží, a kteří místo lidí vidí zlaté doly, které je třeba vytěžit jak jen to jde. A právě Elvis byl takovým zlatým dolem pro plukovníka Toma Parkera, tedy... neplukovníka neToma neParkera, jehož chamtivýma očima příběh krále rock'n'rollu sledujeme. V tom ovšem vězí jeden z hlavních háčků filmu - Elvis není příliš detailně prokreslenou postavou, a ve výsledku vlastně z příběhu vyjde jako hloupý kluk, který se nechal oškubat do hola. Zda to byl záměr, těžko říct, ovšem někdo tak legendární jako Elvis Presley by si možná založil trochu lepší ztvárnění. Tím ovšem nechci shazovat výkon Austina Butlera, ba naopak, ten se do role opravdu vžil a ani na vteřinu jsem neměl pocit, že sleduju nějakého imitátora, kteří dnes okupují každé druhé kasino v Las Vegas. Ne, celou dobu jsem mu roli věřil a na plátně před sebou jsem sledoval Elvise Presleyho. Samozřejmě určitou hodnotu tomu dodává fakt, že Butler velkou část písní i sám nazpíval, což nedokážou všichni (viz Rami Malek v Bohemian Rhapsody). Této proměně zřejmě do jisté míry pomohlo i to, že Butler není příliš známým hercem, proto je asi jednodušší mu Elvise uvěřit, než by tomu bylo například v případě Milese Tellera nebo Harryho Stylese, kteří byli pro roli zvažováni. Samotný nápad podívat se na Elvise zvenčí, skrz oči jiného člověka, a navíc když tímto vypravěčem je takto nepříjemný, proradný strýček Skrblík, kterému jde jen o šmé, je vlastně hrozně zajímavý, ale nesmí to být na úkor postavy, což zde bohužel tak trochu bylo. Zároveň na sebe plukovník Parker strhává pozornost díky svému představiteli - Tom Hanks v tlouštíkovském obleku a s velmi silným přízvukem je velice nápadná a výrazná postavička, že místy působí až jako karikatura, a zkrátka a dobře se v jeho přítomnosti Elvis vytrácí. Druhým problémem snímku je ohromná zkratkovitost příběhu - to je obecně takové prokletí biografickým filmů o osobnostech s takto bohatým (ač krátkým) životem, musejí desítky let během kterých tito lidé prožijí deset životů zpracovat do dvou až tří hodin, jenže v tomto případě byl tento trop přiveden do extrému. Relativně detailně je propracován Elvisův původ, jeho láska k afro-americké hudbě a kultuře, ale pak se na to už tak trochu zapomene, Priscilla (mimochodem výborně ztvárněna Olivií DeJonge) je redukována na sotva vedlejší postavu, a Ann-Margret není zmíněna ani jedinou větou, Elvis kdoví jak dlouho truchlí nad vraždou MLK ale na svou vlastní matku zapomene velice rychle, jeho Hollywoodská kariéra je dlouho slibována a nastavována, ale dostaneme se k ní vlastně až v její poslední, skomírající fázi, šedesátá léta jsou shrnuta v pěti minutách, a vynechána jsou mnohá setkání a důležití lidé z Elvisova života, pohodlně je opomenut jeho negativní vztah k hippies... spíš než Elvisova biografie je tento film montáž nějakých osekaných momentů s kolísavou důležitostí protkaná občasným hudebním vystoupením. Tvůrci se také snažili zobrazili problematiku okolo různých Elvisových tváří (Elvis rebel, Elvis hvězda, Elvis bavič domácností, Elvis miláček i nenáviděný, jen bych si asi přál o něco hlubší rozbor jeho nitra, jeho opravdového "já". Ovšem nelze snímku upřít vizuální podmanivost, opravdu je pod tím zřetelně podepsán Baz Luhrmann, jeho typická velkolepost je zde skoro v každém záběru. Jen výsledkem práce asi není taková dekonstrukce, jakou si tvůrci zřejmě představovali. 75%. (P.S.: minus pět bodů za vtip o Butlerovi - komorníkovi, úplně mě z děje vyhodil.) () (méně) (více)
Luhrmann velké příběhy umí, nicméně zde to není tak ucelené jako v jeho předchozím filmu. Myslím si, že pojmout takovou ikonu hudebního průmyslu a dát jí tolik prostoru, jako jeho manažerovi, snímku uškodilo. Film měl být většinově o Elvisovi, zde se dva příběhy hodně mlátí. To, čeho jsem se bál, tedy to, že použije jako podklad současnou hudbu, stejně jako to udělal v Gatsbym, se bohužel opět potvrdilo, naštěstí zde to nebyl takový průšvih jako v předchozím filmu. Když to shrnu, je rozhodně na co koukat, ale na film roku to bohužel není. ()
Jméno Elvis lze ve všech světových jazycích přeložit jako Bůh!!!:) Jasně, že nadsázka, ale pro stovky milionů fanoušků, kteří ho milovali a milují a nákupem desek mu zajistili status nejprodávanějšího světového umělce, je to prostě fakt a málem posvátná mantra. Patřím mezi ně a proto mě moc mrzí, že nemohu dát téhle filmové poctě Králi vyšší hodnocení. Bylo by to totiž nefér. Nefér především ke skutečnému Elvisovu životnímu příběhu, který zde v autentičnosti leckdy dostává na frak. Ale také k bijáku, který v roce 1979 natočil John Carpenter pod názvem Elvis (původně TV film nominovaný na Zlatý Globus, který se ale v některých zemích včetně ČSSR promítal v kinech). I k němu bych našel pár výhrad a vzhledem k -z dnešního pohledu- zdlouhavosti by se mu nyní těžko bojovalo s moderním a energickým pojetím Luhrmannova filmu. Přesto je tento životopisný snímek podstatně hlubší a věrnější sondou do Presleyho života, než současný, okázalý pokus. U představitele hlavní role už to tak jednoznačné není. Avšak v Carpenterově verzi ztvárnil krále rock ´n´ rollu Kurt Russell (!) tak famózním, zcela věrohodným a emotivním způsobem, že ho lze ztěží překonat. Přitom nechci snižovat výkon Austina Butlera, který se s Elvisovou rolí vypořádal taktéž nadmíru dobře a především pokud jde o gestikulaci, pohyby a mluvu dalo by se říct přímo excelentně! Nicméně ve scénách, které se pokouší (často bohužel jen pokouší) jít do hloubky, to již tak přesvědčivé není. Což se zřejmě dá spíš přičíst na vrub samotnému scénáři, místy jalovým dialogům a jistě i režii. Berte však tyhle moje soudy s rezervou, protože jsem už postarší týpek, co tíhne spíš ke klasice a asi nemá potřebné pochopení k současným sterilně vyumělkovaným trendy blockbusterům. Na druhou stranu nestřílím od boku, protože se o Elvise zajímám celý život, vlastním převážnou část jeho diskografie a krom jiného jsem připravoval v rádiu o Elvisovi několikadílný pořad, takže přehled o něm mám poměrně nadstandardní. A v tom je právě asi kámen úrazu při hodnocení Luhrmannova dílka. Nepříliš zasvěceným divákům bude totiž to, co uvidí na plátně, k přiblížení Elvisova života zřejmě stačit a především mladší generace bude pravděpodobně nadšená pestrobarevnou clipovitou jízdou (doslova jízdou, což platí zvlášť o první půlce filmu). A asi je to pochopitelné, že šli tvůrci cestou, jak nejpřijatelněji přiblížit legendárního zpěváka i současné mladé generaci. Škoda jen, že se jim to nepovedlo tak dokonale, jako když se Elvis v roce 1968 famózně „vrátil“ na scénu památným TV Live show „Elvis 68 Comeback Special“, v němž se tehdy pro přiblížení mladšímu publiku oblékl po vzoru Jima Morrisona do sexy černé kůže a svým nejslavnějším peckám nahodil démonicky elektrizující moderní aranž. Přitom si však plně zachoval svůj osobitý styl, drive a opravdovost, kterou právě tenhle biják místy postrádá. I v něm má zmiňované televizní vystoupení své místo, včetně megahitu If I Can Dream, který tehdy Elvise po letech katapultoval zpět na vrchol světových žebříčků. Emotivní skladba byla složena jako odkaz na nedlouho předtím zastřeleného M.Luthera Kinga a zároveň jako ozvěna na atentát na Roberta Kennedyho. Pro Elvise jí napsal Earl Brown a je tak jednou z mnoha faktických chyb filmu, který nám ukazuje, jak jí skládá sám Elvis. A právě překroucené výjevy a i zcela zásadní nesmysly jsou tím, co mně na novém snímku o Elvisovi vadilo nejvíc. Jedním z nich je například zcela nepravdivé tvrzení, že Elvis odešel na dvouletou vojenskou službu, aby se vyhnul vězení za své „obscénní“ chování na pódiu (i když je známým faktem, že jako posel tehdy segregované černošské hudby a zároveň koncertní pohybový extravagant byl zpočátku starší a puritánskou částí Ameriky přijímán značně nelibě, propíral to tisk a zajímala se i policie. Ovšem film z toho záměrně vytřískává víc, než se opravdu stalo). Naprostou hovadinou, vycucanou z prstu jen a jen ve prospěch šponované dramatičnosti, je pak jeden ze stěžejních momentů, kdy Elvis na podiu v Las Vegas veřejně dehonestuje svého manažera Parkera (Tom Hanks). „Je to čirý blábol“ potvrdila i Alanna Nash, expertka a autorka několika knih o Presleym, když byla na tento filmový moment dotázána. A dodává: „Elvis by tohle nikdy neudělal“. Jistěže ne, měl v sobě totiž i přes svou slávu tolik pokory a cítil se svému manažerovi natolik zavázán a vděčen za dosažení fenomenálního úspěchu, že byl ochoten zavírat oči nad tím, jak ho „plukovník“ Parker, podmiňující vše pouze finančním ziskům, trestuhodně až fatálně dusil v uměleckém rozletu. Různých přikrášlených i přímo ohnutých faktů je ve filmu povícero, včetně zde proklamovaného Elvisova kamarádství s B.B.Kingem, s nímž se ve skutečnosti znal jen letmo. Btw, zkratkovitému oslovování E.P. jsem se musel jen smát. Asi si tvůrci vzpomněli na současný idol - zpěvačku LP, tak jim to přišlo cool:)) Jedna taková fabulace byla ovšem trefná: nevím zda někdo stačil postřehnout, ale při koncertě v Las Vegas v jednu chvíli Elvis představuje publiku svého manažera nejprve jako Colonela Sanderse a pak to s úsměvem opraví na Colonela Parkera. Vtip je v tom, že Colonel Sanders byl zakladatelem KFC:) Vše vystihující... Co se Luhrmannově snímku naopak poměrně věrně daří vystihnout je -i přes Elvisovu slávu a bohatství nebo spíš právě pro ni- Elvisova osamělost. A samozřejmě, je tu několik fascinujících highlightů, především ve chvílích, kdy je Butler alias Elvis na pódiu. Při skladbě Trouble vám poběží mráz po zádech, stejně jako při nahrávání Heartbreak Hotel, extatický stav budete mít při gospelu v černošském „chrámu“, extrémně silný prožitek v Suspicious Minds zpívaného z jeviště hotelu International vás dostane do kolen a při Unchained Melody možná uroníte i slzu. Obrazově je prostě tohle dílko geniální, zvlášť v "clipovitých" pasážích, přesto by si však film o Elvisovi zasloužil víc emočně vypjatých scén, které by šly až na dřeň (jeho život to přímo nabízí), jako se to povedlo třeba v Rayovi. Je to prostě něco za něco, takhle je to sice celé vizuálně moc hezké a třpytivé, má to ďábelské tempo, hudebně samozřejmě pecka, ale opravdu niterně se vás snímek na moc místech dotknout nedokáže. Už z trailerů jsem si říkal: „á, tak to bude takové moderně vydezinfikované pompézní hovínko, lákavě zabalené do Armanim naparfémovaného dárkového papíru se zlatou stuhou, která lecos napovídá o povrchnosti dnešní doby“. A bohužel jsem se tak úplně nespletl... Přesto však dík za vznik tohoto snímku a především klobouk dolů před Austinem Butlerem, jenž určitě pomohl dalšímu návratu Elvise na výsluní! A jeden citát za vše - John Lennon: „Před Elvisem nebylo nic!“ () (méně) (více)
Čisto z hľadiska filmového remesla si Elvis dáva Bohemian Rhapsody ale aj Rocketmana bez hanby na chleba, ale aj tak ma v strede premietania nemohla opustiť myšlienka, že menej je niekedy sakra viac. Je to opulentný spektákel, ako skvelá, do zlatista (doslova) upečená večera, ktorú si zamilujete po dvoch hryzoch, ale pocit sýtosti príde ešte dlho pred posledným sústom. Ako letné kino vynikajúce, ako film ktorý chce aj pravdivejšie predstaviť skutočného Elvisa a nie jeho ilúziu už haprujúce. Našťastie s nástupom finišu sa Luhrmann ukľudnil, nastupuje tam to hollywoodske, trochu slzopudné, trochu gýčové a trochu zimomriavkové čaro, ktoré pri tomto type filmu jednoducho chcem dostať a chvalabohu som aj dostal. ()
Filmy Luhrmanna nemám rád, neplatí na mě. Jeho pompézní a přebarevné pojetí všeho mě vždy míjelo. Takže jsem pochyboval. Ovšem, tohle je Elvis a Elvis byl vždy pompézní a barevný. Film mě nadchnul. Dokonce i soundtrack, který je namixovaný v moderním hávu a někomu to prostě nemusí sedět, je skvělý. Emoce to ze mě poctivě dostalo. Butler je skvělý. Jediný, kdo mě nepřesvědčil byl Hanks. Což bych nečekal. Viděl jsem celou dobu Hankse a ne "plukovníka". Velký film. Jestli by měl nějak film o Elvisovi vypadat, tak asi takhle. Dojemná pocta. Jediný problém jsem měl prvních 10- 20min, kde střihy byly tak rychlé, až hektické, že mě to iritovalo a říkal jsem si "sakra proč?". ()
Veľmi pekne podané a prerozpravane 😊 Videné v kine Aupark Cinema Bratislava ()
Za me velmi zabavne. Moulin rouge je porad pro me vejs, ale Elvis potesil. Pisnicky josu vyborne zaranzovane a zasazene do deje. Hanks skvelej zaporak, Butler hraje vyborne. Pribeh jsem neznal, tak to pro me bylo hodne prekvapive, jak s Elvisem jeho okolo vyjebavalo. Skoda ho. ()
Dynamický fireworkový styl B. L. mám v oblibě. Překvapením jsou vrcholná kreace T. Hankse, hlavní představitel, přiblížení mně neznámých biografických skutečností s Elvisova dětství a vlastně poznání , jak revoluční dopad měla jeho hudba a styl v úsilí proti segregaci v jižanských státech USA. Škoda , že neměl svůj život pod kontrolou... ()
Asi budu muset podstoupit projekci vícekrát. Přesto i na první shlédnutí ode mne kladná recenze a určitě se nedá Elvisovi upřít look a zvuk :-)! Co mi ale vadilo by nacpanej rap do filmu o takové ikoně jako je Elvis!!! ()
Velmi som sa tesil na tuto zivotopisnu hudobnu dramu o jednom z najlepsich a najvacsich spevakov v historii hudby a moje nadsenie je este vacsie ako som predpokladal,uzasne natoceny,spracovany i zahrany movie,nieco take sa len tak nevidi,Austin Butler to lepsie zahrat nemohol,Tom Hanks tradicne vynikajuci,ale i ostatni herci nezaostavali,no a ak sa tvorcovia filmu drzali skutocnosti,tak mozem jednoznacne povedat,ze Elvis Presley aj napriek svojej obrovskej popularite bol skvely clovek milujuci svoju rodinu,hudbu,priatelov ci fanusikov,skoda len,ze natrafil na svojho manazera Toma Parkera,ktory bol neskutocny hajzel,taktiez aj Amerika bola v tej dobe uboha a primitivna,horsia ako komunizmus,zakazat cloveku sa hybat pri spievani je strasne zarazajuce,ale chyba bola aj a strane samotneho Elvisa,kedze sa dal vyuzivat a nevedel absolutne oddychovat plus tie vsemozne lieky,to vsetko smerovalo k tomu,k comu doslo v jeho mladom veku,cest jeho pamiatke a sklanam sa pred nim,nie len tak pre nic za nic bol oznacovany za krala rock and rollu...:-) ()
Související novinky
Beatles dostanou čtyři filmy o všech svých členech
Hudební životopisné snímky jsou evidentně pořád na vzestupu. Po krasojízdě, kterou v kinech předvedl film Bohemian Rhapsody, jsme se dočkali Rocketmana nebo Elvise a v současnosti se pak na plátnech… (více)
95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou
V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)
Ceny BAFTA ovládla válečná vřava
V neděli 19. února se v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre uskutečnil 76. ročník slavnostního předávání prestižních cen Britské akademie filmového a televizního umění (BAFTA), na němž… (více)
95. Ceny Akademie - nominace
V úterý 24. ledna proběhlo vyhlášení kompletních nominací pro 95. ročník předávání cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS), během něhož herci Allison Williams a Riz Ahmed oznámili, jaké… (více)
Reklama