Městečko na dlani

Je toho vo filme naozaj neúrekom. Príbehov, ľudských osudov, morálneho poučenia, na to všetko bola asi predloha bohatá a vo filme sa to prejavilo. Nebolo to pre mňa až také záživné, ale kvality filmu vrátane obsadenia musím uznať, a prihodím aj tú štvrtú hviezdu. –––– Piješ, moc piješ. Nám nahoře se to nelíbí! –––– Sto volů zpátky nevtáhne, co z hloupý huby vyletí. (01.07.2017)

Sympatický film, točený v těžké době, která se nemilosrdně pomstila na dvou z tvůrců filmu - Letenské a Hašlerovi. V určitých pasážích filmu až mrazí, jak tvůrci dokázali skloubit drama s prvky komedie, a tak tento film můžeme považovat za průkopnické dílo v kategorii hořkých komedí, kterých bude ještě v pozdější fázi českého kina mnoho následovat... (15.01.2013)

Miestny konspirator a retard Karel Chrocht, teda odborne Karlos80 zase film vychvaluje do nebies a vypisuje tu svoje kecy. To moze, ja som od prirodzenia tolerantny. Ja osobne s nim nesuhlasim, a teda aj nieco k filmu. Slusna komedia odohravajuc sa v druhej polke 19. storocia. Film skuma osudy obyvatelov malomesta a tym vytvara ajeho mozaiku. Do priemeru film stiahla rutinerska rezia Vaclava Binovca a caste az prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch - ako treba poriesit medziludske vztahy, to jo, ale tu sa mi zdali byt az samoucelne. Pozeral som film aj kvoli Blanke Waleskej /Kladivo na Carodejnice 1969/, bola vyborna : 65 % (11.02.2017)

Tohle je spíš melodramatické prvky s úsměvnými prvky. Jan Drda se ve svých dílech rád vracel na rodné Příbramsko a hornické prostředí mu bylo blízké (Dařbuján a Pandrhola). Tenhle film je tradičně spojován s tragickou událostí - odvedením spolutvůrce filmu Karla Hašlera do koncentračního tábora uprostřed natáčení. Film je svým námětem podobný filmu Nebe a dudy. I tady je Jaroslav Marvan (jako hajný) zachráněn chudým havířem a pytlákem (Jaroslav Průcha), tentokrát po důlním závalu. Ohromně rázovitou figuru, ale přišitou docela na míru, si tu zahrál Jindřich Plachta v tragické postavě místního blázna. Ústřední postavou však zůstává František Buzek (František Smolík v další z řady význačným rolí), který se neumí vzdát alkoholu, a to ho přivede až k tragickému konci. František Filipovský v roli čepičáře zase předznamenává své příští role na divadle (Naši furianti, Lakomec) i ve filmu, vrcholící jeho dabováním L. de Funése. Jednu z posledních rolí tu sehrála také další fašisty umučená Anna Letenská. (02.07.2015)

Poselství tohoto filmu je jasné. Jedině SPOLU překonáme těžké časy. Poselství vlastenectví, přátelství a sousedské vzájemnosti, jež pomůže zlomit nástrahy každodenního života, porazit hajzly a prospěcháře a vybudovat obec krásnější. Dnes, kdy žádná občanská společnost neexistuje, to může přijít k smíchu. V roce 1942, nejtěžším roce Protektorátu, nebylo příliš čeho se chytat. Proto je film v podstatě velmi naivní a jednoduchý, neboť víra v dobro byla asi to jediné, co národu zbylo. A tak se pod nevinným příběhem skrývá síla českého národa, nikdy nezlomeného, který ani žádné zlomení nečeká a nesmí čekat. Musíme si přece pomáhat... Tyhle příběhy Drda uměl, Hrátky s čertem nejsou holt jeho jediný majstrštyk. S přihlédnutím k období, kdy vznikl film dávám 90% za tu víru a naději... (28.05.2012)