...And She Picked Up Violets with Dynamite
Trhala fialky dynamitom
Režie:
Milan RůžičkaKamera:
Josef PávekHudba:
Milan DvořákHrají:
Helena Růžičková, Jiří Růžička ml., Lubomír Kostelka, Roman Skamene, Jitka Asterová, Fredy Ayisi, Valentina Thielová, Lubomír Lipský st., Hana Čížková (více)Obsahy(1)
Hrdiny ztřeštěné podívané je početná rodina Karafiátových, která se v nastupujících tržních podmínkách rozhodne zanechat dosavadního způsobu obživy (kradení smutečních věnců a jejich přetváření v umně vázané kytice) a začít podnikat. Světlo světa tak spatří svérázná cestovní kancelář Český ráj, postavená na geniálním nápadu nevozit chudé české turisty do zahraničí, ale naopak, bohaté cizince do Čech. Díky svérázné reklamní kampani se skutečně podaří v Paříži obsadit autobus pestrou směsicí Francouzů a vyrazit. Tím však podnikatelské starosti Karafiátových teprve začínají. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (375)
Hodně jednoduchá porevoluční podnikatelsko-cestovatelská komedie, která sází především na oblíbené tváře matky a syna Růžičkových, z nichž se zejména prvně jmenovaná postará o spoustu hlášek a vtipných situací. Příběh je extrémně jednoduchý, absolutně postrádá jakékoliv dramatické prvky či nějaké dějové složitosti. Scénář je poměrně dost hloupý, dialogy jsou místy jak z jiného vesmíru. Postavy jsou vesměs takové nijaké, nejvíc mě bavil Roman Skamene a samozřejmě Helenka Růžičková, která se jako vždy snažila vytvořit divákovi úsměv na rtech, i když jí to popravdě moc nevyšlo, jelikož ve filmu těžce převládají trapné a nelogické scény. Velká škoda, mohla to být zajímavá a vtipná komedie. Takhle můžu prakticky hodnotit jen pár povedených fórů, chytlavou hudbu a vždy skvělou paní Růžičkovou. 2/10. ()
Euforie porevolučního plavby do velkého světa aneb "Češi rozhodně mají, co nabídnout", frenetická oslava lidové bodrosti a české vyčůranosti. Nezamýšlená dokumentární hodnota ukazuje část české společnosti ve fázi porevoluční manie - zamýšlený přínos v komediálním žánru bohužel pouze poukazuje, a to na hereckou devalvaci a koncentrovanou tvůrčí debilitu (možná také bipolární emoční poruchu tvůrců v manické fázi, kdy dochází mimo jiné ke ztrátě soudnosti). ()
Hodně nepovedený pokus, který sice nepostrádá humor, ale ten je často za hranicí vkusu. V tomto případě nemám ani výhrady proti těm, kteří to hodnotili jako odpad, nicméně za některé herecké výkony dávám 2*, protože ti herci snad ani nemohou za scénář a režii, i když je pravda, že mohli odmítnout hrát v takovém pochybném projektu. Zejména se divím Heleně Růžičkové, která excelovala v Troškově trilogii Slunce, seno… ()
Jeden z nejhorších filmů naší kinematografie a příklad naivního zlatokopectví soukromého producenta. Trapnost v něm obsažená má neskutečnou razanci. Doklad, že ti z filmařské branže, kdo v dávné minulosti pod dojmem zkušeností z první republiky usilovali o znárodnění filmového průmyslu s poukazem na nepatrný rozsah našeho trhu, měli v mnohém pravdu...Celkový dojem - někdy i nula od nuly pojde. ()
Tlustí Helena a Jirka Růžičkovi v porevoluční, extatické, ultra buranské, čecháčkovské, turistické frašce. Abyste rozuměli, Růžičkovi si hned po revoluci otevřeli videopůjčovnu v Nuslích. Jirka tam osobně sedával na dvou židlích a půjčoval kazety. Asi se celkem dařilo a pak někoho napadlo, že by se taky mohli na nějaký z těch kazet sami objevit. A tak si udělali výlet do Paříže, vzali s sebou kameru, Romana Skamene a bylo to... Vznikl jeden z totálně nejtrapnějších českých filmů, kterej má ale v sobě jistý kouzlo doby... podobně jako Slunce Seno Erotika... Trapný, trapný, špatný, špatný... (malý, blbý), ale naše... je v tom zachycen opravdu velký kus naší národní trapnosti... ()
Galerie (4)
Zajímavosti (12)
- Mezi Pařížany, kteří pozorují pomalovaný starý autobus a prezentaci Karafiátovic cestovní kanceláře, je i naivní malíř a cestovatel Libor Vojkůvka, autor malůvek na autobuse. (Ganglion)
- Ve scéně, kdy chce Jožin Karafiát (Jiří Růžička) zaplatit v hotelu za ubytování svých francouzských klientů, řekne pokladní 4 dvoulůžkové a jeden jednolůžkový pokoj. Francouzů však bylo deset. (Investman)
- Helena Růžičková několikrát přiznala, že film trpí jistými nedokonalostmi, což bylo způsobeno několika důvody, které předcházely samotnému natáčení, či vystupovaly na povrch v jeho průběhu. Herečka se nikdy netajila tím, že by chtěla Čechům v nelehkých porevolučních dobách přinést komedii, která by navázala na předchozí úspěchy československé kinematografie na tomto poli. Proto se svým synem napsala příběh o obyčejné rodině, která vstupuje do rodící se tržní ekonomiky, prostřednictvím cestovní kanceláře. Tento příběh měl celkem odlišnou podobu, než jaká byla nakonec ve filmu. Financování se ujal kontroverzní podnikatel Rudolf Hošna, který si jako podmínku financování kladl, aby Fialky byly prvním porevolučním moravským filmem. To bylo velmi problematické, protože ve stejné době (léto 1992) natáčela na Moravě režisérka Věra Chytilová film Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992). Hošna trval na tom, aby Fialky vstoupily do kin dřív, takže celé natáčení bylo poznamenáno velkým spěchem. K režii byl vybrán Milan Růžička, což také nebyla příliš šťastná volba, protože, ač ne nijak špatný režisér, měl s režií filmové komedie velmi malé zkušenosti. Růžičková to okomentovala slovy: „Dokonce mu i takový mistr jako pan Lipský dodával ještě další fóry a on na to nijak nereflektoval“. Film se nakonec dostal do kin dva týdny před Dědictvím, ale kvalitativně byl jinde, což Růžičkovy velmi mrzelo. (cundak)
Reklama