Poslední propadne peklu

Něco mezi téměř dobrým a téměř skvělým filmem, jak je ostatně u Ráži zvykem: Poměrně zdařile a silně vystižené "gró" příběhu, obstojná atmosféra, některé skvělé scény, ale celek zabitý jak principálem kočovné divadelní společnosti. K onomu "téměř" tentokrát přispívají zejména faktory signifikantní pro dobu vzniku, a to nejen způsob vyprávění (postižený snad i tím, že to částečně má být pohádka pro děti), ale také nezaměnitelně ječivý hlas M. Kudláčkové a od úvodního komentáře při každé příležitosti se projevující nereflektovaný český nacionální socialismus, definovaný pojmy "Němec" a "boháč" jako synonymy zla. Přitom ale historická doba příběhu je zobrazena uvěřitelně (arci ve velmi určitém a omezeném výseku), také šarvátky sehrány poctivě (až na poněkud kavalírsky noblesní šermování). Herecky je to v pohodě, ačkoli vyloženě excelujícího hráče, který by svou postavu patřičně zdůraznil, zde postrádáme. Na druhou stranu si nelze nevšimnout, jak různí vždy a všude vyčnívající až trčící herci (např. Munzar, Haničinec) jsou zde k dobru věci poslušně skryti v postavě (což se žel nestalo třeba u Somra, který se poněkud míjí žánrem, s čímž má ovšem problém i režisér). Obzvláště dobře působí estonský představitel německého kapitána O´Ya nebo představitel žebráka Kašehrnka. Koncepčně je zajímavé, jak se děj stále vrací k stejným osobám a místu, ačkoli by vlastně měl jít dál. Jako nějaký bludný kořen, zádrhel na cestě (zde z Prahy do Krumlova) - lahvička? Myslím, že filmů odehrávajících se v českých zemích 1. pol. 17. stol. máme proklatě málo a konstatuji, že Poslední propadne peklu stojí za vidění. Je dost velká šance, že vás chytne mnohem víc než mne. (23.05.2018)

Tak rozhodně se jedná spíše o takový drsnější napůl pohádkový příběh, který je však založen na skutečných událostech po hrůzovládě Rudolfa pomateného II. Příběh o malé Magdaléně, zoufalém muzikantovi o opravdu neposedném pytli peněz, kouzelné lahvičce s neznámou kapalinou, lidské slabosti, mamonu a nespravedlnosti. Určitě výborné prostředí a atmosféra začátku 17tého století. Za to rozhodně hvězdička navíc. Hra v kostky s katem o život a dary od ďábla, to jsou faktory, ovlivňující život a smrt lidí v tomto příběhu. Ke konci je film rozhodně zajímavější. A jak už to v pohádkách bývá, vše nakonec dobře dopadne. (15.05.2012)

Pod vlivem právě rozečtené knihy Bloudění od Jaroslava Durycha jsem se vrhnul na sledování filmů odehrávajících se v období třicetileté války. Poslední propadne peklu je zvláštním mixem naturalistického historického příběhu a pohádky. Na jedné straně se zde setkáme s ostrou mluvou, bitkami, přestřelkami a nechutnými záběry na zraněné a zkrvavené částí těl, na druhé pak s bojem dobra a zla, magickým amuletem, tématikou pekla a především s dětskou postavou v hlavní roli. Kupodivu toto smísení dvou žánrů funguje, ba co víc, díky své nevšednosti vyzdvihuje film nad průměr. Morálně laděný, kompozičně jednoduchý děj funguje samozřejmě také díky hereckému obsazení. Ne často se stává, aby Ivanu Vyskočilovi byl ponechán takto velký prostor k předvedení svého umu a nutno dodat, že se příležitosti chytil s veškerou zodpovědností. Pozadu nezůstává ani Michaela Kudláčková coby představitelka dětské role. Sehranost ústřední dvojice lze obdivovat např. ve scéně, kdy ona jeho poprvé obviní z krádeže peněz obchodníka pana Bartoše nebo kdy musí společně předvést zpěv a tanec před rychtářskými dráby. Další český film neprávem ležící zaprášen v zadní polici archívu. (07.03.2014)

Lehce fantaskní  historické drama, pohádka určitě ne. A to ani ta moderně infantilní ani klasická pro dospělé. Už  naturalistický úvod koneckonců děti spolehlivě odradí. Zápletka kolem kouzelné lahvičky pak  působí  hned od počátku jako velký podvod, její blyštivá "bižu" krása mi hned připomněla zrcátka a sklíčka pro domorodce, a divák pak jen očekává jakých konců se podlehnuvší dočkají.  Příjemně člověčensky barvité, kde však převládají temnější odstíny lidských charakterů. Světlejšími tóny mezi všemi de facto prosvítají jen  dva ústřední hrdinové, muzikář Matouš a malá Majdalenka.  Celkový obraz pak podává svědectví o zlu bohatých a ubohosti chudých, ovšem sympaticky bez režimních souvislostí o idealizaci "proletariátu".  Smířlivě dobrý konec vítaný byť lehce překvapivý, ne vždy, co směřuje ke špatným koncům, musí tak i skončit. (05.10.2022)

Dobová atmosféra, že by takú nevyčaroval ani Ridley Scott s rozpočtom 200 miliónov dolárov. Spočíva nielen v tom, že je tu všetko špinavé, pochmúrne a zablatené, ale hlavne v postavách, ktoré sú napospol nesympatické, sebecké, bezohľadné a poverčivými bludmi nasiaknuté primitívne svine. Detský film? Ani náhodou. Drsný a presvedčivý obraz počiatku 17. storočia s dobre napísanými dialógmi, spletitým príbehom a niekoľkými zručne natočenými a zostrihanými bojovými scénami. Akurát dej trochu skáče v priestore a čase, akoby sem-tam chýbala krátka scéna, ale v konečnom dôsledku aj vďaka tomu má film celkom svižné tempo. 7/10, ale mierne nadhodnotím, pretože mám dojem, že dnes nežije v tuzemsku tvorca, ktorý by mal gule a talent natočiť čosi podobné. (15.06.2009)