Bumerang

Film podle příběhu Jiřího Stránského z 50.let je reflexí a polodokumentární sondou do naší minulosti. Nečekejte nějaké akční pokoukání. Autor pravdivě ukazuje události, které byly léta vytlačovány na samý okraj národního povědomí. Přesto není Bumerang nudným suchopárným moralizováním. Je to příběh krutě testující pevnost charakterů a uchování si lidské důstojnosti a slušnosti. Vše co děláme, se nám vrátí jako bumerang. Jiří Schmitzer i díky tvrdé přednatáčecí dietě, působil autenticky a byl za svou roli právem oceněn Českým Lvem. Co dodat? Film, který se nestane hitem, ale který je navýsost POTŘEBNÝ. (30.04.2004)

Relativně nenápadný film, dnes možná dokonce trochu pozapomenutý (kdy ho vůbec naposledy reprízovali?), ale za mě - a teď mě berte s rezervou, nesestavoval jsem si žebříček - zřejmě nejsilnější porevoluční film o zločinech komunistického režimu. Podpořeno je to najmě tím, že scénář filmu vychází z autentických prožitků Jiřího Stránského, který v padesátých letech zakusil realitu pracovního tábora a uranových dolů na vlastní kůži. Film má taktéž výborné obsazení (J. Schmitzer, V. Dlouhý, K. Heřmánek, v menších rolích kupř. S. Zindulka nebo L. Suchařípa), exceluje především Jiří Schmitzer v roli férového vězně Svobody (sic!). Nenechte se však mýlit, že snímek funguje pouze jako "zúčtování" s jednou z temných kapitolách našich novodobých dějinách, jeho "tázání se" po smyslu odpuštění odkazuje k něčemu daleko obecnějšímu. 75 % (25.05.2024)

Hynek Bočan dokáže atmosféru uprostřed lágru zachytit věrohodně. Herectví všech zúčastněných je přesvědčivé. Podobně jako ve filmu Kousek nebe je zajímavá scéna se psy - jejich proměna z krvelačných šelem v beránky. Na rozdíl od oficiálního textu distributora (!) si nemyslím, že by příběh utrpěl syžetovou řídkostí a nedostatečným dramatickým obloukem. Naopak Jiří Stránský svou povídku upravil do filmového formátu, který rozhodně drama nepostrádá. Zajímavá je symbolika jmen (SVOBODA - PŘÍHODA - DOBRÝ...). (02.06.2011)

V komunistickém lágru 50. let se po odhalení stalinského kultu ocitá mezi vězni v uranových dolech muž, který rozhodoval o jejich životě a smrti, velitel trestaneckých zařízení. Situace, v níž se stává bývalý věznitel spoluvězněm, vytváří prostor pro svědectví o době ale i pro zamyšlení nad obecně platnými otázkami viny a odplaty, otázkami univerzální odpovědnosti. Stejně jako hrdinové filmu, byl i autor předlohy Jiří Stránský dlouhá léta muklem. Nepřesvědčivé herecké výkony, nablblý scénář, slabá realizace. Film, který si hraje na silné téma, ale jen hraje. Ukrutně hloupě vyznívá celá řada scén, ať už třeba zavalení jednoho z trestanců evidentně polystyrenovými balvany, nebo otřesné repliky, například od Krampola. Ani jednoho herce není možné pochválit, snad jen vyzáblý Schmitzer naznačoval, jak to mohl být zajímavý film. Jenže není. 40% (08.01.2012)

Sonda do života v komunistickém lágru, kde elita národa dobývala uran v šachtách u Jáchymova nebo v tomto případě Příbrami (i když krajina byla okolí Ralska). Příběh okořeněný o přítomnost bývalého velitele lágrů. Jak mi připadal duchem a chováním prázdný, malý, oproti těm, kterým před tím velel a které mučil a ztěžoval jim život ve vězení. Velmi aktuální film pro každou dobu. Sice z filmu čiší televizní formát, ale z hloubi duše se přikláním k plnému hodnocení, ačkoli z filmařského hlediska by se dalo takové silné téma zpracovat rozhodně lépe. (01.06.2011)