Žena v černém

Ponurý příběh připomíná produkci studia Hammer ze 60.a 70.let. Gotická atmosféra visí ve vzduchu a záhrobní zlo čeká na svůj úder. Tvůrci si vystačili vcelku s málem, které je působivější než rozličné překombinované formálnosti a symboly. Postava ženy v černém stojící nehybně v krajině (hřbitov, prastarý hřbitov...vodní hladina!) je děsivější, než jakákoliv brutální akce. Když pak otevřeně zaútočí, její škleb s uhrančivýma očima se zaryje nadlouho do paměti. Cesta po hrázi k opuštěnému domu na blatech je z obou stran sevřena vodou, která se v čase přílivu přes ni přežene. Mlha se objevuje znenadání a je hustá jako mléko. Neklidný dům ožívá a cosi hrůzného se trpělivě připravuje na zásah. Kdo umře? Jaké neštěstí, jaká nehoda se stanou tentokrát? Konec je děsivý, ale logický... (12.04.2012)

Knižní předlohu Susan Hillové jsem nečetl, přesto jsem na tento televizní počin slyšel samou chválu. Proto jsem neodolal a film si sehnal. Absolutně toho nelituji, protože tento mysteriózní kousek patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl zatím tu čest z televizní produkce vidět. Především mě uchvátilo samotné prostředí tajemného sídla, k němuž vede přes močály jen úzká stezka. Když k tomu připočítám onen hustý mlžný opar, nářky a výkřiky – skvěle vybudovaná atmosféra byla na světě a to ještě nedošlo k tomu, co se začalo odehrávat v domě. Tvůrci vědomi si nevelkého rozpočtu se především snažili rozpumpovat divákovu představivost a než aby nám tu presentovali jednu „provařenou“ lekací scénu za druhou, nechali vše zahaleno v „oparu nevědomosti“ a divák si tak musel pořádně lámat hlavu nad tím, jakýmže směrem se zápletka posune dále. Navíc se tu tvůrcům podařilo dát dohromady velmi slušnou partu herců, kteří předvedli skutečně impozantní herecké výkony. Především pak ústřední trojice Adrian Rawlins - Bernard Hepton - Pauline Moran. Poslední zmiňovaná k tomu navíc nepotřebovala ani žádný dialog. Stačila jen její visáž, černé hadry a uhrančivý pohled. Když k tomu navíc připočítám i dobře zvolené zakončení filmu (a jelikož moc happyendy nemusím), já byl velice spokojený. Ani jsem tu nenašel téměř žádnou slabinu, kterou bych musel tvůrcům vytknout. (01.07.2014)

Jedna scéna je zde naprosto k posrání, a to si myslím, že už jsem viděl dost hororů. Na televizní film je vidět, že jsou zde určitá omezení, ale všechna jsou využita ku prospěchu atmosféry. Remake, který byl nedávno natočen, je dobrý, ale stejně tak dobrý je i původní film, který by si zasloužil alespoň televizní uvedení v našich luzích a hájích. (24.07.2015)

Při srovnání knížka-verze '89-verze '12 je tato určitě nejslabší, příběh je tak nějak halabala převyprávěný a přestože se snaží držet věrně knižní předloze, tak ty nejpovedenější okamžiky ignoruje. Na body s mladším vydáním pak prohrává jak v atmosféře, tak i v příběhu samotném, tam kde je Radcliffe a spol. opravdu děsivý, je toto spíše takové... úsměvné. Jedná se však o televizní film, navíc z osmdesátých let, takže při přimhouření obou očí jde stále o docela působivý horor, o to spíš, když si jej pustíte v předvečer Halloweenu :-) (30.10.2014)

VYdařený hororvý příběh kterej má fakt dokonalou atmosféru. Film sice dnes již ničím nepřekvapý ale je zajímavé vidět, jak si režisér poradil s tak malým penízem. Hnusnej barák uprotřed bažin neměl chybu a celá atmosféra domu neměla chybu, hustá mlha se dala krájet a kočár kterej tam jezdí mě docela i děsil. Trošku mě zklamalo že přeci jenom tam nebylo tolik strachu jak bych si představoval ale zase nuda to nebyla. Herci hrály jak mají a hlavně žena v černém neměla chybu její první krok na scénu mě fakt dostal, a to nemluvím o scéně kde žena zaútočí, srdce jsem měl v kalhotách. Vydařený film s pořádným příběhem. (24.02.2012)