Den kobylek

Na Dni kobylek mně vadila především násilnost jeho výstavby: příliš okatá hra s intertextualitou, nesourodost exploatovaných žánrových poloh, neproblematičnost sdělovaného. Tyto nedostatky se marně snaží vykoupit režisérův nesmlouvavě jednoznačný pohled a srovnatelně nekompromisní výraz, jehož naturalismus ovšem jen maskuje ideologii (jak je to nejpatrnější v posledních, alegorických obrazech filmu): tudíž do propasti jazyka padá i idea, nahrazena frází. V neposlední řadě mě k odmítnutí vede i nevěrohodnost charakteristik postav, dílem daná hereckou mělkostí většiny obsazených, resp. přehnanou, frapantní stylizací hrstky talentovaných, a vakuum, nevěrohodně imitující atmosféru doby jen jejími vnějšími rysy. (25.04.2014)

,,VZRUŠUJE MA KEĎ HĽADÍM NA PRÁZDNY INVALIDNÝ VOZÍK, ALE JA SOM LEN ČERPACIA STANICA, JEŽIŠ JE MAJITEĽOM NAFTOVÝCH POLÍ A MODLITBA JE BENZÍN." __ Vrcholom vydareného českého znenia by už bolo, ak by Sutherlandovho Homera Simpsona daboval Vlastimil Bedrna, ktorý to prepožičal hlas trpaslíkovi. Povedzme si však rovno, že film len veľmi ťažko ponúka niečo, čím by na väčšine svojej plochy vedel upútal a jeho celkové napredovanie sa odvíja od toho, že v podstate ani nie je veľmi čo rozprávať, nakoniec viaceré načrtnuté línie idú do stratena (náboženskí fanatici...). V literárnej predlohe mohlo všeličo inakšie a filmová adaptácia je iba nesprávne uchopená, pretože v podstate ide o príbeh Faye (viem si predstaviť, že o pár rokov skôr by túto fiflenu dobre stvárnila aj Faye Dunaway) a ,,(naivných) mužov v jej živote". Ako už bolo napísané, úchvatný záver je akoby odinakiaľ a pre mňa patrí medzi najnezabudnuteľnejšie filmové zakončenia. Vzhľadom na predchádzajúce komentáre ho netreba rozoberať, stálo by však na zváženie, ako by bol film hodnotený, ak by sa takto nekončil. Zaujímalo by ma, či sa to ozaj pri premiére ,,Bukaniera" udialo? (1003. hodnotenie, 87. komentár k filmu) (09.03.2016)

Asi už jsem moc otrlá a pár filmů z prostředí holywoodu jsem viděla, takže tento film, který ve své době způsobil celkem poprask, pro mě byl nuda u ukousání. Jenom zvědavost mi bránila to vzdát, ale ke konci už jsem přeskakovala, až konečně onen kýžený závěr, o jehož zběsilosti jsem slýchala už jako dítě. Aha, tak "jenom" davová psychoza z rozjitřených smyslů, dlouhodobě týraných životem na pokraji bídy a snů. Ne, ani ten závěr už nedokázal vyrobit zimomravky - když člověk sleduje chování davu napříč dějinami, je to jen a jenom smutná podívaná, žádná tragická extáze se nekoná. Film je starý, takže je pomalý, složený z rozličných často ani ne moc nápaditých scének a po mnoha z nich jsem si říkala, pročpak asi vůbec v tom filmu jsou. Chápu, že před lety byl Den kobylek trhák, ale dnes je dnes a dnes je to NUDA. (20.06.2016)

Den kobylek je příběhem femme fatale Faye, přelétavé mrchy kalibru jaderné hlavice, a dvou mužů, jimž popletla hlavu. Tyto tři ústřední skvěle napsané postavy film táhnou tak suverénně, že člověk přehlédne i fakt, jak moc se to celé ty dvě hodiny táhne. Žádný z nich by se nedal označit za charakter kladný, přesto se všemi divák cítí. Všichni totiž touží po lásce, štěstí, souznění, porozumění. A ani jednomu se ho nedostává. Proto jsou nešťastní a mně bylo smutno s nimi. Ani tu Faye jsem nedokázal nenávidět, a nebylo to jen kvůli podmanivé kráse Karen Blackové, která mimochodem předvedla absolutně dokonalý herecký výkon. Paradoxně ji jsem nejvíc litoval, jí jsem přál nabytí rozumu a případné štěstí. Jestli se jí ho nakonec dostalo, toť otázka, kterou si musí divák z náznaků zodpovědět sám. A teď ten konec. Finále jasně ukazuje, že se Den kobylek s realismem moc nezatěžoval. Čímž se vysvětluje i Sutherlandovo občasné přehrávání. Mě konec zpočátku zaskočil a narozdíl od místních uživatelů i zklamal, ale během několika minut jsem mu to odpustil a přijal ho takový, jaký je. Přehnaný, ale sdělující vše, co měl Schlesinger (a nejspíš i West) na srdci. PS: Dabing byl příšerný, ale jsem rád, že jsem se přes něj nakonec přenesl. Příště pouze v originálním znění. (25.03.2016)

Tento film má jen pár chyb, ale podstatných. Tvůrci se totiž vůbec nedokázali shodnout jaké bude téma a jaký bude žánr. Někdy to není na škodu, tady to je viditelnou slabinou v jinak krásném snímku, který se odehrává na hollywoodském předměstí na konci 30. let, kde je valná většina lidí nějakým způsobem spojena s filmovým uměním. Jako hlavní je zde uveden Donald Sutherland, který se ve filmu první tři čtvrtě hodiny neobjeví. Ale jeho herectví nepochybně inspirovalo Toma Hankse k Forrestu Gumpovi. Dále je zde krásná naivní blondýnečka Karen Black, která předvádí asi nejlepší herecký výkon. (30.11.2009)