Den kobylek

A cenu Miss sympatie určitě nezískává... Karen Black. Proč tuhle kyklopku angažovali do role femme fatale, na jejíž postavě nejen v Hollywoodu všechno stojí a padá, to nepochopím. Nesympatický zjev umocňuje ošklivá role, a taky hodně šílenství, jemuž některé postavy propadají. Začátek a konec jsou dva zcela odlišné filmy, zatímco konec má až katastrofický přesah, začátek je klasickým vypravěčským opusem o budování amerického snu. Prostředek filmu, v němž se perou kohouti, a vříská Faye, stojí za starou belu. Dobrý dabing ČST Praha. Bill Atherton sympaťák redfordovského střihu. A jestli jsem dobře viděl, v jednom záběru hoří plakát k filmu Ziegfeld Follies. (03.01.2016)

Pri sledovaní toho množstva figúrok z panoptika a ich minipríbehov som sa mnohokrát neubránil nude. Aj ten legendárny román Nathaniela Westa ušiel mojej pozornosti. Takže pozitívom filmu je podľa mňa iba postava stvárnená Donaldom Sutherlandom. Záverečná scéna davovej psychózy je sama o sebe výborná, ale neladí s predchádzajúcim dejom a vyznieva, ako keby autori nevedeli dospieť k záverečným titulkom iným spôsobom. (03.08.2009)

Exkvizitor má pravdu. Ten film neví jaké je jeho téma. "Antimorálka" Hollywoodu a jeho vliv na chování lidí snažících se do něj proniknout? Vztah mezi hollywoodskýmy outsidery? I kdyby to bylo obojí, pořád přebývají zybytečné epizodní děje, na které je brán zbytečně matoucí důraz. I přesto ale nemůžu díky hereckým výkonům ( dokonce i okatá Karen Black tu má šmrnc ) a režijní zručnosti jít pod 4*. Ovšem doporučuji spíše Sunset Boulevard. (21.03.2006)

Klasické nastavování zrcadla a strhávání pozlátka, ač děj zprvu připomínal spíše Nerudovy Malostranské povídky po "hollywoodsku".Ovšem jak se film překulil přes svou polovinu, sled nepochopitelných událostí nabíral na intenzitě natolik, že konečná gradace násilí a davového šílenství by neměla překvapit, ale mě naprosto šokovala - nečekané, znepokojivé a smutné. (18.02.2009)

Den kobylek je příběhem femme fatale Faye, přelétavé mrchy kalibru jaderné hlavice, a dvou mužů, jimž popletla hlavu. Tyto tři ústřední skvěle napsané postavy film táhnou tak suverénně, že člověk přehlédne i fakt, jak moc se to celé ty dvě hodiny táhne. Žádný z nich by se nedal označit za charakter kladný, přesto se všemi divák cítí. Všichni totiž touží po lásce, štěstí, souznění, porozumění. A ani jednomu se ho nedostává. Proto jsou nešťastní a mně bylo smutno s nimi. Ani tu Faye jsem nedokázal nenávidět, a nebylo to jen kvůli podmanivé kráse Karen Blackové, která mimochodem předvedla absolutně dokonalý herecký výkon. Paradoxně ji jsem nejvíc litoval, jí jsem přál nabytí rozumu a případné štěstí. Jestli se jí ho nakonec dostalo, toť otázka, kterou si musí divák z náznaků zodpovědět sám. A teď ten konec. Finále jasně ukazuje, že se Den kobylek s realismem moc nezatěžoval. Čímž se vysvětluje i Sutherlandovo občasné přehrávání. Mě konec zpočátku zaskočil a narozdíl od místních uživatelů i zklamal, ale během několika minut jsem mu to odpustil a přijal ho takový, jaký je. Přehnaný, ale sdělující vše, co měl Schlesinger (a nejspíš i West) na srdci. PS: Dabing byl příšerný, ale jsem rád, že jsem se přes něj nakonec přenesl. Příště pouze v originálním znění. (25.03.2016)