Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Michael BallhausHudba:
Alex NorthHrají:
Dustin Hoffman, John Malkovich, Stephen Lang, Charles Durning, Jon Polito, Linda Kozlowski, Louis Zorich, Kate Reid, Tom Signorelli, Kathryn RossetterObsahy(2)
V roce 1984 exceloval herec Dustin Hoffman v hlavní roli kritikou uznávané obnovené broadwayské premiéry nejslavnější divadelní hry Arthura Millera s názvem Smrt obchodního cestujícího, ověnčené Pulitzerovou cenou. O rok později zazářil Hoffman i většina dalších členů hereckého obsazení v této filmové verzi. Hoffman hraje hlavní roli Willyho Lomana, stárnoucího obchodního cestujícího, který kvůli své nastupující senilitě přijde o práci a je nyní nucen vyžít z almužen od svého kamaráda Charleyho (Charles Durning). Willyho celoživotní iluze o tom, že úspěch a sláva čekají na něj i jeho rodinu za rohem, je nenávratně otřesena a on uvažuje o sebevraždě. Zatímco přemítá o svém životě i promarněných příležitostech svých synů Biffa (John Malkovich) a Happyho (Stephen Lang), Willy konečně stane tváří v tvář nepříjemným pravdám o obou svých synech, především pak o Biffovi, někdejším sportovci, z něhož se stal kleptoman. Jedna z nejlepších zfilmovaných verzí Millerova klíčového díla Smrt obchodního cestujícího z roku 1985 získala několik cen včetně Zlatého glóbu a Emmy za Hoffmanův výkon. (Cinemax)
(více)Recenze (35)
Smrt obchodního cestujícího je trefnou diagnózou amerického snu, a ten znamená "vzor demokracie a svobody". Počátkem byla divadelní hra amerického dramatika Arthura Millera z roku 1949, Volker Schlöndorff potom chytře využil broadwayskou produkci z roku 1984 i se stěžejními herci pro televizní stanici CBS. Americký sen je ve hře obnažován do úzkostlivé bolesti deziluze nitra. Vzletnými slovy se americký ideál ohání demokracií, svobodou, právem a rovností, ve skutečnosti jde o úspěch, prosperitu. Honba za "štěstím" se opírá o spotřebu, pop-kulturu a individualismus v jeho kvazipodobě a kvazipochopení. Iluze pro dosažení uznání se urputněji drží svých představ a předhazovaných vzorců, ale s tím nikdy není schopna dosáhnout svého osvobození, ani překonat vlastní omezenost. Výsledkem jsou úzkosti a pocit selhání, deziluze všehomíru je rázem absolutní a nepřekonatelná. Hlavní postavou televizního filmu je William 'Willy' Loman (velmi dobrý Dustin Hoffman), obchodní cestující v počátcích senilního věku, když už nedokáže vyplnit ani ty nejzákladnější finanční potřeby života. Realita se mísí se vzpomínkami a iluzemi, aby se do svého posledního dechu držel svých představ úspěchu i za cenu překrucování skutečnosti. Druhým vrcholem jest Biff Loman (pozoruhodný John Malkovich), nejstarší Willyho syn, který nikdy nedosáhl představ otcových úspěchů, byť přelomovým okamžikem života byla ta nekompromisní konfrontace s iluzí. Hlavní ženskou postavou je Linda Loman (dobrá Kate Reid), Willyho manželka, dokonalá žena, která za mužem stojí v životním ideálu dobrého i zlého. Ale také je nepřekonatelnou překážkou rozevření křídel a jiného postupu. Významnou postavou je Harold 'Happy' Loman (zajímavý Stephen Lang), Willyho mladší synek. Vytvořil si svůj dokonalý svět představ a iluzí, nutný pro vzorový úspěch. Z dalších rolí: Lomanův soused, úspěšný ve svém životě a živobytí Charley (Charles Durning), Willyho starší bratr s africkým diamantovým úspěchem Ben (Louis Zorich), syn Charleye, Biffův kamarád z mládí i mladý úspěšný právník Bernard (David Chandler), Willyho bostonská slabůstka (Kathryn Rossetter), Willyho šéf bez sentimentu k minulosti Howard Wagner (Jon Polito), nebo mladá a atraktivní žíňka z restaurace Forsythe (Linda Kozlowski). Televizní filmová inscenace Smrt obchodního cestujícího je dokonalou diagnózou amerického snu v honbě za štěstím ve znamení úspěchu, prosperity a uznání. Rozkošný kousek! ()
Tak tohle šlo tak nějak úplně mimo mě, od začátku do konce. A to mám oba dva herce velice rád...ale prostě neee. Doba, tahle rodina i jejich pohled na svět a všechny jejich plky - naprosto bez zájmu. Neviděl jsem jiné provedení, ale předpokládám, že to bude už předlohou. Nevím proč je tahle hra tak přeceňovaná. ()
Zdařilá inscenace slavné divadelní hry o iluzi amerického snu může vedle nízkorozpočtové hravosti s kulisami a prolínačkami těžkotonážní herecké výkony, které suverénně táhnou celý děj. Dustin Hoffman a vlasatý Malkovich vyždímali finále na max, že to skoro bylo na potlesk vestoje v obýváku. Na americký sen už v dnešní podobě kapitalismu zřejmě už moc Američanů nevěří, ale stojí za to si tímto dobovým vystřízlivěním tuto éru připomenout. ()
Skvělá původní látka, která rezonuje až do morku kostí a neméně skvělé herecké výkony. Přijde mi jako bych viděl zinscenované dílo vývojového psychologa Erika Eriksona (přestože jeho první kniha - Dětství a dospělost - vyšla až rok po inscenaci Millerovy hry). Ústředním motivem je Willyho Lomana nenasycená a (v dospělosti již) nenasytitelná potřeba důvěry (Eriksonovo první stadium psychosociálního vývoje). Willy neustále osciluje mezi naprostou jistotou přijetím a decimující nejistotou, zda je dost dobrý. Vedle důvěry u Willyho selhává i schopnost uvědomit si své místo ve společenské hierarchii. Jeho otec byl neexistující a vzpomínky na bratra se smrskly na pár citátů o tom, co znamená uspět ve světě. Willy nedokáže následovat jejich stopy, ale zároveň se nedokáže zbavit představ, jaké by to bylo, kdyby se jimi vydal. Willyho po většinu času vidíme již v posledním tažení, tak jak jsem jej právě popsal. Část příběhu se ale odehrává ve flashbacích, kdy vidíme Willyho šťastného, veskrze schopného odolávat ranám v jeho psýše. Což dohromady dává komplexní portrét muže, nikoli pouze vyhořelý oharek jeho posledních dní na zemi. Určitě nutí člověka k zamyšlení, zda jde pouze o WIlliho problém, nebo zda si i my ostatní s sebou neseme rány tak hluboké, že je v jedné chvíli již nedokážeme zcelit. ()
Bezútěšné téma rozbitých snů a beznadějného života s jednou z nejhutnějších atmosfér a podmanivými plynulými prolínáními mezi časovými liniemi na prostoru jediného baráku, kde po herecké stránce ruluje celá rodina Willyho Lomana. Syrovost televizního formátu trochu překvapuje, ale filmařské chyby jsou v něm až hrozivě viditelné, nicméně kardinální zásah toho filmu mé hodnocení nesníží. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (1)
- Celá scéna filmu je zobrazená ako divadelné kulisy. Okrem maľovaných pozadí, neúplných stien si môžeme z blízka všimnúť aj umelé obočie na tvári otca rodiny. (Jumar)
Reklama