Chůva k pohledání

"Nakapal jsem si do nosu tolik eukalyptu, že mě ve snu napadla vzteklá koala." Sluha Niles je boží a s tím ostatním mám trochu problém. Zejména chůva Fran je mi sympatická natolik, že bych ji na rok zaplatil do služby svému největšímu nepříteli. Bohužel žádného nemám, takže může dál sloužit u nudného pana Sheffielda a já si budu dávat velký pozor na to, abych zašel na návštěvu pouze ve chvílích, kdy v domě řádí Niles a ostatní jsou pryč, zticha nebo stávkují na sociálce. (24.10.2017)

Seriál, který mě vždycky dostane do kolen. Narážky na americké celebrity (hlavně B. Streissand) a hlavně dvojice Frannina matka a nymfomanská babička Yetta si ty čtyři hvězdičky plně zaslouží. Jen mi trochu avdí jakási strojenost, kdy je jasně vidět, že herci očekávají výbuch smíchu před televizní obrazovkou, přijde mi to trochu vtíravé a když vtip náhodou nevyjde i trochu trapné. (31.05.2007)

Tak přesně takovouhle chůvu bych taky potřebovala, ale dalo by se říct, že jsem ji vlastně měla. V televizi ji dávali tak často, že mě prakticky také vychovala. Vyrůstala jsem s Brightonem, Maggie i malou Grace. Nejen, že mně pomáhala s pubertálními problémy, ale dávala mi i vědomí , že i tak pěkná ženská jako je Fran, může mít problémy s chlapama. Spoustu lidí přemýšlí, proč jsem tak praštěná a já vím, že je to z velké části kvůli ní! (15.01.2011)

Fran si hraje na Fran. Chůva k pohledání je hodně jednoduchá zábava postavená na jedné postavě, chůvě, která přijde se svými způsoby do poměrně zámožné rodiny. Jako jediná pořádná žena v domě si tak dělá pořádek nejen svým uměním chůvy, ale i ostrým jazykem. Sledovat to déle než těch pár minut jednou za měsíc by pravděpodobně vedlo k doživotní nesnesitelnosti všech podobných sitcomů... Škoda, že se k nám do Česka nedostalo i to horší z tohoto žánru, takže v chůvě většina lidí něco výrazně tragického (až odpadového)... (10.06.2010)

Velice jednoduchý sitcom, který staví především na vyšperkovaném humoru, který je vtipný pro každého diváka na věk a pohlaví nehledě. Taktéž dokonale vymyšlené a zahrané postavy hrají tomuto počinu do karet. A v těchto dvou věcech je vlastně jeho největší síla, neboť těžko kde seženete takto skvěle hrající orchestr. Ať už vzpomenu na sluhu a jeho suchý britský humor, nervově labilní finanční poradkyni, samozvanou chůvu s neutuchajícím nutkáním něco kupovat, večně huboucí Franinu matku schovávající jídlo kam je to jen možné, nebo těžce sklerotickou babičku, která nemá vkus a nezná míru, vždy mě už samotná vzpomínka pobaví. A co teprve pak samotný seriál. (25.06.2011)