Reklama

Reklama

Léto 85

Trailer 2

VOD (1)

Obsahy(1)

Francouzské pobřeží v Normandii, léto roku 1985. Z rádií a kazet znějí The Cure, Bananarama a Rod Stewart. Šestnáctiletý Alexis potkává staršího, charismatického a tajemného Davida. Začíná přátelství plné plaveb na moři, výletů na motorce, nocí beze spánku, svobody a poznávání dospělého světa. Zážitky rychle nabývají na intenzitě, než se vše osudově zvrtne a Alexis se stává hlavním podezřelým v policejním vyšetřování... Režisér François Ozon (8 žen) se vrací ke kořenům mistrovsky odvyprávěným příběhem, který dokonale zprostředkovává atmosféru poloviny osmdesátých let. (Aerofilms)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (48)

Defaultovna 

všechny recenze uživatele

Čisto objektívne by som mala udeliť dve, maximálne tri hviezdy, lebo dejová línia bola dosť banálna, predvídateľná a ničím neprekvapila. No celkom neobjektívne dávam 4, pretože Ozon z tohto neoriginálneho príbehu dokázal spraviť extrémne šarmantnú letnú retro jednohubku, na ktorú bolo radosť pozerať. Prvá polovica filmu odsýpala super, posledná polhodina už ťahala za o dosť kratší koniec. Napriek tomu som však celkom nadšená. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

3* François Ozon nám ve svém posledním filmu přinesl netradiční příběh o bouřlivé lásce mezi dvěma mladíky v osmdesátých letech. Dobře vykreslená atmosféra, retro styl včetně hudby i herecké obsazení slušné. Jenom ten příběh se mi nedostal pod kůži a jen mnou prosvištěl bez nějakých výraznějších emocí. A tak není divu, že u mě skončí u průměrných třech hvězdiček a nemám ani důvod doporučovat. Stejně si své fanoušky určitě najde mezi festivalovými nadšenci a když už se nemůže do kina, tak si ho můžete pustit třeba na Aerovodu. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Reklama

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Zajímavá variace na Call me by your name, které se podařilo výborně zachytit esenci letní bezstarostnosti, optimismus první lásky, půvab Francie let osmdesátých a euforickou éru funku a diskoték. Divák velice intimní optikou sleduje dvě retrospektivní dějové linky, jimž François Ozon vystavěl atypický paralelní syžet. S fabulí to už taková sláva není – snímek měl solidní náběh na nadstandardní příspěvek do (doslova) análů queer cinema. Namísto toho děj v poslední třetině zničehonic otočí o 180° a tenhle twist doslova zmrví vše, co zde bylo tak pečlivě budováno. Poslední třetina příběhu je tak plná patosu a nehorázný apatie. Nemám tucha, co tím chtěl režisér sdělit, a jaký poselství měl v úmyslu předat. Že by se pokoušel vytvořit metaforu o zklamání ze ztráty první lásky? Nevím. Dost promarněný potenciál...... [#PRIDE2022🏳️‍🌈] ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Mohlo by se na první pohled zdát, že jde o francouzskou variaci na Dej mi své jméno, ale to by v režijní kolonce nesmělo být jméno Francoise Ozona, který si prakticky vždy pohrával s diváckými očekáváními. Šestnáctiletý Alex nečekaně potkává velmi přitažlivého Davida a prožívá s ním svůj první a žel i poslední vztah. Hned na začátku se totiž dozvíme, že David zemře. Ozon opět používá nespolehlivého vypravěče a divák touží dozvědět se, co se vlastně stalo. Ozonův snímek může nápadně připomínat pozapomenutý film Guse Van Santa Paranoid Park, ale je divácky mnohem příznivější a - řekněme si to upřímně - přitažlivější. Casting obou hlavních postav je výborný, mezi oběma mladíky je výborná chemie a hezky se na ně dívá. Soundtrack je taktéž výborný a cením si perfektní osmdesátkové výpravy - divák má pocit, že nesleduje retro film, ale nějaký skutečný příběh z osmdesátek, který je ale nadčasový a bez problému osloví dnešního diváka. Vynikající snímek, který můžu bez obav doporučit nejen Ozonovým fanouškům. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Velice si vážím dobrých písniček, ale podbízivka I am sailing stormy waters / To be near you, to be free zpracovaná pro tanec a táborák mi vzala veškerou chuť k dalšímu dívání, které jsem dosud mnoho stejně neměl. Také jsem něco ne(podobného) zažil, bylo mi 16 a mému příteli 21: jezdili jsme na kolech, vymýšleli další hry o otci Ubu (kamarád vyřezal krásnou loutku), diskutovali o nových knihách, filmech, na zábavy chodili balit holky a pít pivo, atd., k cirkusákům jsem už dávnou nechodili. Přátelé jsme zůstali až do smrti (jeho), i když jsme byli ženatí a měli po třech dětech (dva kluky a holku, holka nejstarší). Co mi tohle může být jiného než minimálně nepříjemné; oba kluci mi byli nesympatičtí i podle vizáže. - Film za jednu hvězdu a za to, že jsem se nedokoukal dávám druhu. A že film dokonale zprostředkovává atmosféru poloviny osmdesátých let, to ať jde Aerofilms někam. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (6)

  • Příběh filmu je inspirován románem „Dance on My Grave“ spisovatele Aidana Chamberse. (ČSFD)
  • Ústřední písní snímku je „Inbetween Days“ od skupiny The Cure. Kromě ní se ve filmu objevují například písně skupiny Bananarama nebo Roda Stewarta. (ČSFD)

Reklama

Reklama