Ztracené dívky

Na Spotify som sa náhodou zamilovala do pesničky "Lost Girl" od Lucindy Williams, a preto som sa pozrela aj na film, ku ktorému patrí. Silný príbeh malých ľudí, ktorí nemajú peniaze, vplyvných priateľov, a teda ani moc niečo ovplyvniť. Unavení každodennou nemohúcnosťou sa aspoň raz pokúsia niečo dotiahnuť do konca. Ale skutočný život nie je iba jeden silný príbeh s jednoznačným koncom. Skutočný život je nepreberné množstvo malých príbehov. Na niektoré z nich sme pyšní do konca života, na iné chceme zabudnúť hneď druhý deň. Raz môže prísť deň, keď nie je inej možnosti, ako "povyťahovať kostlivcov zo skrine" a možno ich aj ukázať na televíznu kameru, len kvôli spravedlnosti pre svojich blízkych. (22.05.2020)

Průměrné drama z Netflixu ale týká se pravdivé události. Díky tomu, že se hlavní představitelce ztratí dcera se najdou další 4 mrtvé dívky jen ne ona. Díky matce, která si nedá pokoj a buzeruje polici a každého koho potká se snad dočká buď dcery nebo mrtvoly. Film je krátký ale má docela známé tváře v čele s detektivem Gabrielem Byrnem a matkou Amy Ryan. Jednu z dcer si zahrála Thomasin McKenzie, která nedávno hrála hlavní roli v Králíček Jojo. 50% (18.03.2020)

Na tomto filmu podle skutečné události je něco zvláštního, byl jsem rozuřený a nesmírně nespokojený. Příběh funguje lépe, pokud se před sledováním podíváte do Googlu. Celé to je takové smutně vážné a melancholické.Ztracené dívky zapadají do trendu současných kriminálek s ženskými hrdinkami, kde vyšetřovatelky často nejsou profesionální detektivové a k pátrání, které představuje středobod příběhu, je vedou osobní či rodinné vazby. Na druhou stranu tento chladný procedurální snímek může mnohé milovníky podobných krimi příběhů snadno odradit. Režisérka Garbusová cíleně vypráví tlumeně, takřka netečně. Přitom hlavně ze začátku tato metoda dovede strhnout. Film paralelně mluví o tom, jak různé instituce přehlížejí právě prostitutky, jako by jejich smrt byla zločinem nějakého druhého řádu. Režisérku však nakonec zradí právě ono rozkročení mezi sociálním dramatem a procedurální kriminálkou. Rozehraje mnoho témat, často mimoděk, ale v celkové stylizaci se motivy s obřím potenciálem rozutečou mezi prsty. Tak jako děj plyne bez větších vzruchů, odplynou i jemně dávkované detaily ze života hrdinek, třeba fakt, co vše matka zamlčela svým dcerám či policii. Na mnohých pnutích by se daly stavět celé dějové oblouky, tady však slouží jen jako dílky pestré, takřka dokumentaristicky pojaté skládačky, pro kterou se hodí přívlastky jako poctivá, ale nikoli intenzivní, zdrcující či alespoň dotažená. Ztracené dívky se nakonec rozplynou v té netečnosti, která se zprvu zdála být jejich největší devizou. Liz Garbusová si za dokumenty s podobnou sociální a kriminalistickou tematikou zasloužila pozornost na Oscarech i festivalu Sundance, v hraném formátu její schopnost širokého záběru a vršení drobností z životních osudů protagonistek nestačí. Sice natočila film, který je pravým opakem senzace, ale nakonec také dokonale utlumí sebe sama. Brutální tragická tečka za pohnutým životním příběhem Mari Gebertové se pouze mihne v závěrečných titulcích, pohozená na okraj. Nepůsobí však jako emoční šrapnel, spíš přiměje publikum zavrtět hlavou, zda by tak silný materiál, který napsala skutečnost, nestál za dramatičtější zpracování. Ztracené dívky jsou dva filmy v jednom. Ten první vypráví o bezpráví, o skutečném zločinu, který nikdy nebyl vyřešen a nad nímž visí stín podezření. Ten druhý hovoří o rodině, která k sobě neměla blízko ani předtím, než jí ten zločin vstoupil do života. Škoda, že se nakonec tvůrci o oba příběhy pouze otřou. (07.04.2020)

Nechápu , že to není v červených číslech kdejaký thriller co je sračka má více než tohle na Imdb to má 61 ze 100 to taky není moc, ale pořád lepší než tady (určitě je to lepší než ten thriller s Tedem Bundym minulý rok) . Dále nechápu co je na tom jako mysteriózního teda , když už má film takovou nálepku čekám pod tím nějaké nadpřirozené prvky třeba duchy, mluvení s mrtvými a podobně to tu rozhodně není. Jinak k filmu asi takhle dcera zavolá matce, že ji přijde navštívit a neobjeví se. Matce někdo zavolá a řekne jí, že se o její dceru postaral a ona ji jde hledat. Zjistí, že měla 5 mobilů a účet na craiglistu a živila se jako prostitutka a její poslední hovor byl na policii kde chtěla pomoct, ale policie na ni hodila obří bobek. Celý film se snaží přesvědčovat policii, že její dceru někdo zabil, ale ta ji nevěří pak najde několik těl a začne tomu věřit více. 60 procent za téma (pokud pominu toho Bundyho od té doby jsem thriller podle skutečné události neviděl) a 20 přihodím za film. Z filmu jde vyvodit několik věcí buď to byl ten doktor pak prodal barák a vraždí třeba jinde nebo to byl ten jeho soused a chtěl to hodit na něho případně někdo z těch policistů (ten hlavní inspektor se chová divně od začátku) a chtěl to ututlat. (15.03.2020)

Svojím spôsobom "one-woman" show, keďže hlavná rola Amy Ryan extrémne prevyšovala ostatných, ktorý mi pripadali, že tam sú iba tak, aby boli a toto bolo dosť vidno na dcérach, ktorých charakter mohli tvorcovia viac rozviesť. Inak je to jednoduchá a bežná pátracia jednohubka, ktorá priláka aj napriek tomu, že neprináša prevratné zvraty alebo dlhú cestu medzi prípadom a jeho vyriešením. Záver bol podľa mňa celkom odfláknutý. Síce to je podľa knihy a skutočného príbehu (ktorý je ktovie aký), ale tvorcovia mohli mať aspoň pri závere voľnú ruku. Prospelo by tomu poriadne zakončenie a zodpovedanie na VŠETKY otázky a tým pádom aj pár minút naviac, ale aj tak beriem Lost Girls ako jednoduchú oddychovku, ktorá pekne ubehla a splnila svoj účel. 6/10 (Videné 14.3.2020, Originálne znenie) (14.03.2020)