Otec

Komorní, ale chvílemi až hororově děsivý pád do propasti stařecké demence prostý však jakýchkoliv pokusů o patos.  Po(s)tupnou a hlavně nezvratnou ztrátu vlastní  integrity a identity  skládá  (nebo možná spíš rozkládá) Zeller jako puzzle, kde jednotlivé dílky přestávají zapadat do sebe, mizí detaily a  pomalu se vytrácí (a vytratí) i celkový obraz.   Dívat se na tenhle příběh z pohledu demencí postiženého pak umocňuje nepříjemný pocit a i přes absenci prvoplánových prostředků čím dál víc dojímá. Závěrečná scéna  pak opravdu zdrcující, nicméně pro citlivější diváky zde Zeller háže pevné lano prosté lidskosti, která však v reálném světě není zdaleka samozřejmostí. Díky za ni. (02.06.2023)

Pochopil jsem režisérovo pojetí o nemoci. Veškeré dění z perspektivy hlavní postavy je vlastně rovněž inovativní v rámci žánru, kdy se divák nestane svědkem slzopudných scén a emocionálních ždímaček. Bohužel je to ale k ničemu, když mne po celou dobu projekce pronásledoval úhlavní filmový nepřítel s názvem NUDA! Přes všechny nezpochybnitelné kvality včetně bravurního Hopkinse jsem se jednoduše vůbec nebavil a ono závěrečné "rozuzlení" mě nechalo zcela chladným. Takže se s poklidem řadím k těm, kteří přece jen dají přednost klasičtějšímu formátu v podobě Still Alice. (04.05.2021)

Velmi sugestivní a smutné. Anthony Hopkins opět dokázal, že je pan herec. Něco podobného zažívám právě teď se svým tatínkem, který se nám v posledních měsících také začal vzdalovat, pečuji o něj jak dokážu nejlépe, ovšem je to náročné, hlavně po psychické stránce. Průběh a záludnost nemoci film vystihl dokonale. (02.02.2024)

The father je pro mě vcelku překvapením. Nečekal jsem, že mne tento snímek až tak zaujme. A už vůbec jsem nečekal, že mne snímek o Alzheimerově nemoci překvapí svým příběhem. Ten by se dal chvílemi nazývat i mysteriózním, kdy mnohdy jste stejně zmatení jako Anthony Hopkins, který pomalo a jistě přestává poznávat své blízké. A své dceři začíná být již na obtíž. I ona přeci chce žít. Snímek mne překvapil také svou komorností, kdy se téměř veškerý příběh odehraje v jednom bytě. Herecké výkony jsou především tím, co film táhnou. A oba nominovaní (Anthony Hopkins a Olivia Colman) jsou naprosto přesní. Snímek ukazuje velmi věrně palčivý problém při práci s lidmi s alzheimerovou chorobou, což je něco, čím by si nikdo neměl projít. Filmu však k dokonalosti chybí lepší vyrovnanost tempa, kdy prostřední a závěrečná část se chvílemi opakují a také nudí. 7/10. (30.04.2021)

"Čo robíš v mojom byte?..." Absolútne nevadí, že je to podľa divadelnej predlohy. Herecky absolútne dokonalé. V dobe keď som to videl, sa ešte Oscary iba tipovali, ale po filme si vravím, keď toto nezíska Hopkins tak už neviem. Úprimne, nevidel som lepší film na tému starecká demencia a keby nebol tak komorný, takmer všetky scény sú interiérové, tak dávam plný počet. Po Oscaroch , ktoré ma opäť sklamali som si vravel, že Father je jediný nominovaný film, ktorý tam má plné právo byť. Že si cenu Anthony Hopkins osobne neprevzal asi tiež čosi vypovedá o jeho názore na tú šaškáreň, ktorú posledné roky predvádzajú na Oscaroch. 80%. (23.05.2021)