Osada Havranů

Spíše než film pojednávající o životě v pravěku, jeví se mi tento (troj)počin jako nikdy nekončící hra trampů nebo ještě spíše pionýrů na táboře na to, co všechno mohlo se odehráti v době kamenné (až bronzové). Máme tu zkoušku odvahy (v druhém díle), letní lásky, všudypřítomný duch kolektivizmu, rychlokvašenou mytologii (aby se děckám na táboře ta hra líbila) a náčelník Velký Havran taky vypadá a jedná jak pravý táborový vedoucí. Ve srovnání s Bojem o oheň ani v těch nejtěžších chvílích kmene Havranů nelze pocítit ani to, co zažívá člověk při čtení suše popisné knihy o pravěku. Dýchl na mě duch pomíjivého nadšení pro věc, spontánního, ale mělkého, které zanechá v člověku stopu jak noha na pláži za odlivu... počkáte si šest hodin a.... (29.09.2009)

V závěrečný titulcích se jako jeden z odborných poradcu objeví jeden z popředních českých archeologů a autor knih o archeologii, Karel Sklenář. Což v zkratce hovoří vše. Kromě faktu, že se jedná o film mého dětství, dokážu dnes s odstupem ohodnotit přesnost a autenticitu filmu. Konec doby kamenné a začátek zemědělství je uvěřitelný v kostýmech, životním prostředí, stylu života. Nevidím zásadní chybu. Téměř 70%. Nedostatky se dají nalézt jedině v příběhu samotném, na druhou stranu se toto dá omluvit dobou, ve které film vznikal, možnostmi a cíly tehdejší kinematografie. ★ Zajímavosti: V rozhovorech o filmu (viz. DVD) je zmíněno, že problém s filmem neměli ani tak archeologové, jako spíš učitelé, kteří si představovali dobu kamennou zřejmě trochu jinak :). ★ Film byl od začátku zamýšlen jako třídílný, dokonce se uvažovalo o dílech čtyřech. Všechny tři díly se točily najednou. ★ Natáčení trvalo rok, protože zachycovalo různá roční období. ★ V době kamenné u nás nebyl rozšířen jehličnatý les, proto se filmovalo v lese lužním, což znamenalo v létě komáry. Jiří Bartoška uvádí, že byl přivezen repelent z Rakouska, na který si však komáři zvykli během jedné vteřiny. ■ Po osmi letech zvedám hodnocení na 4. Celková nálada si to zaslouží. (07.02.2010)

Jako malý kluk jsem Štorchovy knihy miloval. Dnes už mi sice jen leží v domácí knihovně, ale s „láskou“ na ně vzpomínám – hlavně na čas, který jsem jim věnoval. I proto jsem byl zvědavý, jak si Schmidt poradil s tímto tématem. No nedopadlo to nejhůř, ale přece jenom mé očekávání bylo větší. První díl trpí pomalejším rozjezdem a přestože herci nepodali špatné výkony, nedokázal jsem prostě pořádně procítit vytvořenou atmosféru, tak jako tomu bylo při čtení stránek. Zřejmě jsem měl bujnější fantazii, než režisér. Věřím však, že vzhledem k tehdejším možnostem do toho vložil režisér veškerý svůj um. Bohužel to nestačí na víc jak průměrné ohodnocení. (29.01.2015)

Nedávno jsem měl možnost snímek opět vidět a docela mě překvapilo, jak se mu podařilo zestárnout. Bude to asi i tím, že dnes už mám vyšší požadavky a hysterické přehrávání (se Štorchovou literaturou vůbec nesouvisející) mně spíš otráví. Na Jana Schmidta kardinální pokles, není to přece jen tolik let, co natočil společně s Pavlem Juráčkem kultovní Postavu k podpírání a v Osadě havranů naproti tomu nemá filmařsky co zdělit. Pro zaryté milovníky dané historie lze doporučit, ostatní ať nehází do jednoho pytle s knihou, jenž je podstatně lepší. (20.10.2005)

Taky film podle románu, který jsem velmi dobře znal, a protože jsem jej viděl v době, kdy mi bylo jen o pár let míň než představiteli titulní role, považoval jsem jej za zdařilý převod. Dnes bych možná při hodnocení zohlednil i to co píše distributor v obsahu, ale kvůli milosrdnému času za 4*. (Mimochodem nezdá se vám, že některé obsahy od distributorů mají skoro za cíl diváka odradit?) (15.03.2013)