Farářův konec

IHS - aj, král tvůj béře se k tobě sedě na oslici - dnešní optikou lacinější pokus o převlek dobových epických motivů ( v návaznosti na Jasného Procesí k panence a Podskalského Bílou paní ) do jinotajných rouch duchovní lyriky a pout'ové frašky, ♫hudebně oscilující mezi Matuškou, vesnickými odrhovačkami a exploatací hloubky Dvořákových Biblických písní. Škvoreckého vlažná hra na lidičky bez výraznějšího režijního pointování, střih bez citu pro rytmus, pouze nahozené herecké výkony, vše navíc srážené množstvím zúčastněných neherců - nic co by v dobové produkci přesvědčivěji nezazářilo v jiných opusech. Překvapivě tu ale nalezneme základní kameny celé Troškovy Hoštické anabáze. 2-3* Škoda nedotaženého tvaru (13.04.2012)

Farářův konec je neuvěřitelně silné filmové podobenství, jemuž může z diváckého hlediska asi nevíc ubližovat jeho jistá "experimentálnost". To slovo píšu v uvozovkách, protože spíše než o snahu experimentovat tu zjevně šlo o snahu nezasazovat film do konkrétních reálií. Ani v roce 1968 přece nebylo úplně možné natočit syrový kritický film z komunistických padesátých let. Navíc to Schormovi umožnilo pracovat s tématem frašky, s divadelní nadsázkou a ještě k tomu skvěle rozehrát řadu paralel biblického textu. Přesto je nutné říci, že je to tak trochu z nouze ctnost a že je to na filmu poněkud znát... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, kinej, Radek99,Matty, Pohrobek... (03.12.2017)

Evald Schorm byl filosof na režisérské stolici. Jeho filmy bývají nadité významy, sofistikovaně pomrkávají po divákovi a zašifrovanou chytrostí přebíjejí ostatní své kvality. O Farářově konci to platí zvlášť. Je to laskavá komedie o kostelníkovi, co se vydával za kněze? Je to podobenství o totalitním režimu? Skryté převyprávění Ježíšova života v moderních kulisách? Je to fraška z vesnického jarmarku? Nebo snad do příběhu převedená polemika mezi komunismem a křesťanstvím? Je to tak trochu všechno z vyjmenovaného a ta přetíženost významy oslabila můj divácký zážitek. Snad při dalších zhlédnutích docením to, co jsem napoprvé nestačil pojmout. (02.11.2011)

Fantastičtí Brodský a Libíček. Kontrast víry kostelníka a "rozumného" uvažování učitele. Myšlenky, že ušpinit si ruce pro blaho všech přeci není nic špatného, nebo si je ušpinit jen trochu, nebo si je ušpinit a pak říct, že jste to tak vlastně nechtěli, jsou stále aktuální a měli by být ukazovány jako varování před totalitou a "všeobecným" blahem. (01.04.2013)

Skutečně zlatá šedesátá! Příběh vychází ze skutečné události, kdy opravdu někde v horách sloužil falešný farář, a tak i dík tomu je mnohem uvěřitelnější. Samozřejmě herecké umění pana Brodského je očekávané, tudíž výborné.Myslím, že se panu Škvoreckému podařilo dost dobře zachytit smýšlení lidí na vsi, kdy pan farář se pro ně stává skoro polobohem a jeho postava si jen z titulu postavení získává autoritu i vrtkavou přízeň celé obce. Příběh o kostelníkovi, který se chtěl stát knězem, ale šel na to špatným způsobem, si určitě získá diváka psychologií všech postav. Škoda jen, že ho dlouhá léta nikdo nemohl vidět a nyní je trochu neznámý... (26.05.2009)