Já to tedy beru, šéfe...!

Film z časů, kdy personalistika byla [nebo kdy se chtěla tvářit jako] jiný sport. Vlastně docela zajímavý film. Vší tou propagandou o 15-ti milionech nezaměstnaných na Západě prosvítá jakýsi úšklebek - jako když dojatý nárožný vrthává na poradu vedení podniku, aby řediteli slavnostně sdělil, že sehnal mzdovou účetní. Schulhoffovi se povedla zjímavá věc - scéna jde vykládat jako svěděctví o ráji, kde se u dělnických profesí podniky předhánějí s nabídkami platů a kupóny na benefity, ale i jako čehosi perverzního. Mezi oběma headhuntery to jiskří přinejmenším stejně, jako mezi Sobotou a Janžurovou, což je v rámci Sobotova obvyklého rejstříku docela dost. Luděk si většinou jede svého obvyklého ňoumu, ale když se vymlouvá z nevěry v Popradu slovensky [já naozaj...], jeden si ten skvost nemůže nepustit víckrát za sebou. Nejpřekvapivější je ale zjištění, že personalisté jsou i ve filmu nejspíš kurvy [psychologické metody] jaksi nutně - ať už pracují pro kohokoliv. (03.08.2014)

Další ze "zlaté éry" soialistických komedií, které poukazovaly na neduhy.... Tak, jak se "přetavoval" člověk v kině, tak se paralelně tavil i v TV a když si při tomhle filmu vzpomenu ještě na soudruha Pecha a toho jeho poskoka co mu říkal "milý Pffíteli" a jejich "Minuta denně", jdou na mě mdloby.... (11.03.2005)

Vtipná a v té době oprávněná kritika způsobu jednání tehdejších "kádrováků". Dnes se jim říká "pracovníci personálního oddělení" a pracují podobným způsobem. I dnes by mohl někdo natočit obdobnou komedii. :-) Některé věci se s dobou prostě nemění. Neřek bych, že je to odpad. Proč paušálně a nyní módně odsuzovat všechno, co vzniklo za socialistické éry. (21.08.2008)

U filmů tohoto typu jsem téměř vždy nadšený, zvlášť když před kamerou zaujímají místo slavní herci, z nichž většina už bohužel nežije. Avšak bohužel, v případě tohoto snímku jsem se nějak nedokázal tak moc vcítit jako do těch ostatních, přitom když se podívám na seznam hereckého obsazení měl bych být nadmíru spokojen. Tentokrát se mi hrozně líbil řečnický talent Petra Nárožného, nevím jak to dělá, ale ten jeho způsob mluvy mě vždycky dostane. Když ale hodnotím film z celkového pohledu děje, tak ho vidím pouze jako průměrný snímek. (55%) (20.06.2012)

Reziser Petr Schulhoff /Po stopach Krve, Vrah Skryva Tvar/ natocil len priemernu normalizacnu komediu, ktorej vtipy rychlo starnu, dokonca rychlejsie ako tento film. Za normalizacie to mohlo byt jakz takz vtipne, dnes uz urcite nie. Ani Iva Janzurova /Svetaci/ a ani Vaclav Lohnisky /bezejmenny mnich z Kladiva na Carodejnice/ to nedokazu vytiahnut do nadpriemeru. 50 % (19.05.2015)