Hodíme se k sobě, miláčku...?

50% — Další z komedií s tehdy velmi populární dvojicí skutečných manželů Brodský — Brejchová. Pointou filmu je evidentně zjištění, že láska je věc počítačově neuchopitelná a nedá se zalgoritmizovat. Což nám dneska může možná znít jako klišé, ale v době vzniku filmu, kdy počítače opravdu byly obrovské sálové polykače děrných štítků a děrných pásek, to mohlo být ještě poměrně aktuální. Jinak jako komedie neurazí a celkem i pobaví, některé scény mají potenciál stát se kultovními (např. již zmiňovaná „zelená x zelenkavá“). (31.10.2016)

Mám ráda scény, kde je Iva Janžurová a její Kája - František Peterka. To je perfektní dvojka, ty jejich hádky a pak usmiřování. ..."Je to zelená. Ne, zelenkavá.... Co mě vždycky dokonale rozesměje, jak Janžurka během předávání dobře míněných rad své kamarádce klepe cigaretový popel do boty, kterou má na stole. A pak si to uvědomí a hodí botu na zem aniž by přestala mluvit... To prostě umí jen Janžurová:-)) (22.12.2013)

Jedna z těch lepších normalizačních komedií zcela tradiční zápletky. Manželé si nechají počítačem zpracovat svá data, zjistí, že k sobě nepatří a naopak existuje přesně protějšek, který se k nim hodí. Začíná doba vzájemného seznamování, aby se ve finále ještě vše více zamotalo a dopadlo tak, jak to všichni čekáme. Výtečný Vlastimil Brodský svým herectvím dodává této tuctové komedii přeci jen větší lesk a hlavně díky němu lze mluvit o lepším průměru. (31.10.2008)

Výborná dvojica Brodský - Brejchová a Janžúrová - Peterka. Aj Rázlová, Zázvorková, Menšík a Bláha hrali skvele. Dej zábavný, hysterické scény, boj o kroužky do záclon, a ten záver, všetko spolu ladilo. Chladne a racionálne pôsobiaca pani doktorka v úlohe Rázlovej a na opačnej strane hysterická Marta, veľmi vhodne sa zvolili herci na tie role. Gaučový a stále hladný Viky a elegán pán skladatel Petr Karát detto. A do toho primitívnejší a prostoduchý inštalatér, zahraný Menšíkom. O Peterkovi a Janžúrovej ani nehovorím, tým to spolu vždy ladilo. (18.03.2018)

Zábavná komediální jízda nejen o tom, že protiklady se přitahují a proč, postavená na řadě záměn i neúmyslných omylů, které každou scénou výchozí bod komplikují a zamotávají, aby vše vygradovalo ve velkolepém finále všichni proti všem. Celé to přitom táhnou výborní herci a dialogy s řadou místy téměř geniálních slovních přestřelek. Ať už je to střet pragmaticky hladového Brodského („Cos koupila k večeři,“) s nadšenou Brejchovou a její roztomilou dózičkou, nebo nezapomenutelná Iva Janžurová s Františkem Peterkou na téma Zelenkavá. Neméně dobře však baví i konverzace Brejchová-Bláha či Brodský-Rázlová. Rozhodně jedna z hodně povedených sedmdesátkových komedií. (19.07.2019)