Hodíme se k sobě, miláčku...?

"Máš hlad vždycky, když já chci prožít něco krásného." Vždy jsem považoval za ideální partnerku krásku typu Marty, ale bez její citlivý dušičky. Prostě holku do nepohody, která mi uvaří, opraví mi auto a večer se se mnou mrkne na fotbal. Kromě toho, že výskyt takovýho stvoření dosud nebyl vědecky prokázán, tak se mi tento snímek snaží nabulíkovat, že by to nefungovalo. Že moje ženská verze by mě štvala. Tomu sice nevěřím, ale červíček pochybností hlodá. Ale to je jedno, protože tady mě nadchlo fantastický kybernetický pracoviště, italská domácnost Aleny s Kájou a samozřejmě Marta se svými špekovými knedlíky. A taky jsem se naučil balit ženský na kroužky od záclon, což už doufám nikdy nevyužiju. (18.12.2022)

Člověk k sobě stále hledá někoho, kdo by se mu nesmírně podobal a sdílel s ním všechny jeho koníčky, názory, pocity a sny po celý jeho život. Jenže když to chcete mít všechno naráz, naprosto ideální, hledáte ve skutečnosti k sobě sama sebe a je otázka, zda byste byli vůbec sami se sebou schopni žít. Další otázkou je zda když žijete s někým, kdo je vaším pravým opakem, dokážete žít lépe, než kybyste žili sami se sebou? Pak je něco mezi tím. Třeba vám dá tento snímek na některé vaše otázky odpovědi, možná vám jen nastíní jak se věci ve skutečnosti mají a mezitím vás i neskutečně pobaví : ) Má nejoblíbenější a možná i nejvýstižnější hláška filmu: "Už vás nechci. Když věříte kousku plechu a pár elektronkám víc než sobě, tak se nechte vycpat!" (13.03.2013)

Marně si říkám, co na tom všechny tak strašně moc baví? Dost možná že Jana Brejchová byla fakt sexy baba a ve Vlastíkovi Brodském se dá poznat spousta těch namakaných blbečků, kteří navenek vypadají jako ti nejdrsnější týpci. Jenže Vlastík má prostě charakter a to něco pověstné navíc. Inteligenci? Nevím, ale svou roli zahrál jako již tradičně skvěle. (31.08.2020)

Není to taková řachanda jako Schulhoffovy následující komedie, spíš bych to označil za úsměvný film, s (jak jinak) hvězdným obsazením, s hodně zajímavým nápadem a nepředvídatelným dějem. Zaujalo mě, že žádná z postav není vysloveně sympatická nebo "neomylná", postava Jany Brejchové je dokonce vysloveně na odstřel a divil jsem se, že Brodský se nevrhl na charismatickou sexy Rázlovou už jen za to, jak si poradí s lahváčem. Film zábavnou formou poukazuje na klasické problémy partnerských soužití a naivního snění o ideálních partnerech, aniž by kterékoliv pohlaví zesměšňoval nebo stavil na nižší úroveň, jak je typické pro porevoluční snímky na stejné téma. (14.06.2010)

Jedna z těch lepších normalizačních komedií zcela tradiční zápletky. Manželé si nechají počítačem zpracovat svá data, zjistí, že k sobě nepatří a naopak existuje přesně protějšek, který se k nim hodí. Začíná doba vzájemného seznamování, aby se ve finále ještě vše více zamotalo a dopadlo tak, jak to všichni čekáme. Výtečný Vlastimil Brodský svým herectvím dodává této tuctové komedii přeci jen větší lesk a hlavně díky němu lze mluvit o lepším průměru. (31.10.2008)