Betty Blue

Zvláštní rozporuplnost, rozpolcenost; a to ať už přihlížíme k přiměřené / nepřiměřené stopáži mnou viděného režisérského sestřihu, bereme příběh doslovně či komplikovaněji atd. Betty Blue je neuspořádaný mix všeho, co do sebe může nepochybně láskyplný vztah dvou hlavních protagonistů a filmové plátno nevyjímaje absorbovat (s trochou přehánění samozřejmě). Mám-li se zabývat doslovným výkladem viděného, pak film Jean-Jacques Beineixe lehce pokulhává (Betty Blue je navzdory komediálním předpokladům na míle vzdálená realitě) a nakonec i nedostává (potažmo hlavní mužská postava Zorg) svým závazkům, přičemž opravdu mám s jednoduchou interpretací závěrečné tragédie problém. Přistoupí-li však divák k Betty Blue s jistým odstupem a pojme určité pasáže či příběh spíše jako uzavřený okruh jedné mysli / metaforicky, Betty Blue i přes natahovanou stopáž režisérské verze vítězí (samotný film v podstatě vítězí už jen tím, že nějakou alternativu nabízí). Pokud je Betty a spol. Zorgova byť jen sebemenší fantazie (dokonce už sám autor knižní předlohy Philippe Djian jisté "splynutí charakterů" připouští), snímku to spíše prospívá, ale je-li u vás nezbytný racionální a jednoznačný výklad, Betty Blue se coby filmu ani tak vyhýbat nemusíte... │80% (12.01.2012)

Director´s cut samozřejmě. Spolu s Podzemkou zatím asi to nejlepší ze cinéma du look, co jsem viděl. Herecké duo výborné, rozhodně se teda nestyděli. Kromě jiných francouzkých filmů s tématem l´amour fou může Betty připomenout třeba i Verhoevenovo Turks Fruit. A trocha osvěty...http://2009.lfs.cz/cyklus-francouzske-filmove-neobaroko.htm (20.12.2013)

K filmu: Seba pohlcujúca i rozvíjajúca absolútna láska vždy narazí na limity času. Pretože nedá sa byť neustále totálne zamilovaný, ak trávite 99% času spolu. Vo voľnom čase, v práci, v posteli. Niet divu, že z toho začne jednému po čase preskakovať. Oceňujem otvorenosť v zobrazení nahoty i bežného života páru, ktorý našiel ideálnu stratenú polovicu, no zároveň nenašiel vysnené ideálne miesto, kde by si mohol bez zábran realizovať absolútnu lásku. Pretože neskúsil zažiť slastné chvíle objavovania sa po dlhšom odlúčení. K dĺžke režisérskeho zostrihu: Na rozdiel od spolu komentátorov, mne trojhodinový film vyhovuje. Kedysi som zachytil rozhovor so spisovateľom Petrom Pišťankom, ktorý povedal, že keď prvý raz išiel do kina ako chlapec na celovečerný film, film sa mu síce páčil, ale bol veľmi sklamaný, že film netrval celý večer, ako bolo deklarované, ale len nejakú úbohú hodinu a pol. Presne rovnaké pocity sklamania som zažíval aj ja - veď večer má najmenej štyri hodiny (ak film začína o šiestej večer a je celovečerný, má končiť o desiatej). V tomto smere nie je 37,2 zrána úplne dotiahnutý, no oveľa uspokojujúcejší než drvivá väčšina pol večerných filmov, tváriacich sa ako celovečerné. (03.11.2020)

Vzájemná přitažlivost, sex, vášeň, všudypřítomná nahota, no.. a byla z toho láska jako trám.. Jen Betty se od začátku chová tak, že bych měla oči na stopkách, to Zorg ne, byl lapen do tenat.. Smutný film o křehkosti duševního zdraví. Výborný Jean-Hugues Anglade a neméně přesvědčivá Béatrice Dalle, moc pěkně natočené. (08.11.2019)

Betty Blue byla nespoustaný živel - tu smích, tu záchvat vzteku - a stejně jako její přítel jsem si na to musela zvykat. Jemu se to časem zalíbilo tak, že už bez toho nemohl být, já jsem myslela, že to nevydržím. Beineix nemá o empatii diváka vysoké mínění a tak ho o dívčině jedinečnosti přesvědčuje dalšími důkazy a lovestory šííííleně natahuje. Výsledkem je, že moje počáteční nadšení vyprchalo a finále přišlo po třech hodinách jak rána z milosti. Tu kratší verzi si ale už kvůli Béatrice "Betty" Dalle někdy ráda dám. (08.02.2007)