Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)

(více)

Recenze (238)

lennyd 

všechny recenze uživatele

Nedaleko malé vesničky je v lesích nalezena zavražděna žena. Na místo přijíždí major Kalaš (Rudolf Hrušínský) se svými kolegy, a začíná odhalovat spletité nitky celého případu. Navíc zjišťuje, že zavražděná není jediná oběť vraha, a že už před několika měsíci se našlo mrtvé tělo jiné ženy, ukazující na stejného vraha. Ale podezřelých je hodně... Asi jsem byl hodně zmlsaný (opravdu) detektivními případy z Majora Zemana, a tak mi tento film přišel trochu moc roztahaný a vlastně nudný. Rád si společně s vyšetřovateli zkouším u detektivek pátrat, ale tady v tomto filmu mi to přišlo až příliš zamotané, a když nad tím tak přemýšlím, tak i k vlastnímu vrahovi se major Kalaš dostal tak říkajíc náhodou (i když způsob odhalení byl docela povedený). Tak jak mám výhrady k vlastnímu příběhu, tak nemám výhrad k atmosféře ani hereckému obsazení - obé je na vcelku ucházející a určitě přispívá k vcelku pozitivnímu pocitu z filmu... ()

blackJag 

všechny recenze uživatele

Tato detektivka má pro mne nějaké zvláštní kouzlo, protože vždy když na ni v televizi narazím, dodívám se. Líbí se mi to vyústění, kdy se na vraha dojde skoro až náhodně :-) Černobílá tomuto příběhu z depresivního prostředí zimního venkova vyloženě sluší a všeobecnou sklíčenost bělostný sníh dokonale podtrhuje. Hrušínského herecký projev a genialita v každé neznatelném gestu je prvotřídní. 85% ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Úplně z toho na člověka dýchne socialismus, s celou tou zchatralostí. Atmosféra je hutná a najít v té spoustě divných typů vraha není vůbec jednoduchá věc. Hodně tomu filmu pomáhá Hrušínský v hlavní roli. Jakmile se objeví na plátně, tak člověka baví každé slovo... Určitě jedna z top českých detektivek. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Hudba a kamera navozují hned od počátku filmu dokonale syrovou, až hororovou atmosféru, k tomu nepřátelské venkovské prostředí, sychravý podzim a několik brutálních vražd. Film, který je velice napínavý, aniž by v něm byl prakticky jakýkoli náznak akce, naprosto postačí jen tušení hrozby a vědomí, že vrah je někde blízko. Jedna z nejlepších detektivek vůbec s bezchybným duem kriminalistů Rudolf Hrušínský-Radoslav Brzobohatý, i dalšími výbornými herci a skvělou kamerou. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Film, který mne přikoval k monitoru. Čisté herectví, žádné triky, špinavá realita, pohled na vesnici, tabu v naší společnosti. Hrušínský tu opravdu exceluje a přitom nic nedělá :-) Je jako český Jean Gabin. Hudba depresivní s kamerou dělá tento film velmi hororovým. Nečekal jsem , že budu u tohoto filmu napjatý... ()

Galerie (17)

Zajímavosti (7)

  • Závěrečná scéna se odehrávala u lomu Amerika. (jaara)
  • Mimo Československa pronikl film také do jiných států Evropy, např. do Východního Německa (říjen 1966) či do Maďarska (listopad 1967). (Varan)
  • V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)

Reklama

Reklama