Smích se lepí na paty

Komedií bych tenhle příběh přímo nenazvala. Je to výřez ze života jednoho dobrosrdečného a osamělého člověka a taky trochu hračičky. Věřila jsem, že Helena Šmídová v podání Jiřiny Bohdalové, měla Josku Platejze opravdu ráda. Ale odkopla ho proto, aby mu nedělala zbytečně další problémy. Tenhle příběh stojí a padá s výkonem Vlastimila Brodského. I další role jsou dobře obsazeny. (09.09.2020)

Hynek Bočan má na svém kontě řadu skvělých filmů a tohle je jeden z nich. Citlivý a posmutnělý vhled do života muže, samorostlého solitéra, jehož dostihlo stáří a samota... Už samo usazení do osamělé horské chalupy kdesi v Krkonoších je symbolické - sem člověk utíká před světem. Joska Platejz však ve své samotě štěstí a klid nenachází, latentně je u něj přítomna potřeba komunikace a vztahu coby opory. Jeho vlastní syn mu příliš jistoty a zpětných vazeb nenabízí (vynikající scéna, kdy Jozka odpovídá Heleně, že žádné děti nemá...) a ani kruh blízkých přátel a sousedů jeho vnímání životního naplnění úplně neodpovídá. Jiskru do podzimu jeho života může přinést jedině láska... Krásná smutněveselá úvaha nad pocitem a darem štěstí, nad vitalitou uprostřed rezignace opotřebení věkem a únavy z dlouhého života, nad neodvratitelností stáří... Vynikající Vlastimil Brodský (v jedné z rolí, kde hraje hodně jakoby sám ze sebe...všichni víme, z jakých důvodů a jaký způsob odchodu v životě nakonec sám zvolil... ), jakož i první liga českých herců (Kemr, Čepek, Bohdalová...), to, co Vladimír Michálek později pojmenovával ve svém Babím létě, to tu Hynek Bočan úspěšně o dekádu dříve pojmenovává také - stáří je hrozné, ale je třeba se mu postavit... (02.03.2008)

Byl jsem velmi mile překvapen tím, jak moc dobrým hercem pan Brodský byl. Starého samotáře, který se snaží být nad věcí a moc se mu to nedaří, ztvárnil skvěle. Neméně dobré herecké výkony však předvádí i ostatní "figury" v čele s Jiřinou Bohdalovou. Co říct k samotnému filmu - není to komedie, to ani náhodou, ale film je to příjemný, nevyvolal ve mě špatnou náladu, ikdyž jeho poselstvím je v podstatě sdělení, že většina lidí jsou egoističtí hajzlové. (08.01.2010)

Melancholický smutek, kde skřípe akorát děsuplná osmdesátková syntetizátorová "hudba". Muselo trvat roky zkomponovat jí tak, aby se naprosto nehodila ani k jedné jediné scéně. Jak k tomu přijdou chudáci herci, kteří ze sebe dostávají to nejlepší a jediné co z toho má divák jsou ty pazvuky, které trhají uši. Jinak bez sebemenších výtek. (24.01.2009)

Jestli toto je komedie, tak potom "Vrchní, prchni!" je tragédie...komorní příběh o osamělém muži, kterému se na paty lepí všelico, jen ne smích. Název filmu hezky parafrázuje jeho obsah. Příběh se odehrává v krásném prostředí Krkonoš. Herecké obsazení je více než výborné, Brodskému role za jeho smutnýma očima velmi pěkně sedí. Ale smekám před tím, co za krátkou chvíli, kterou ve filmu hrála, předvedla Jiřina Bohdalová. Nicméně, skvělí jsou i Kemr, Čepek či Vladyka. Velmi smutný, lidský film...ale neztrácejme naději, po pádu na ústa může přijít třeba...ražniči :-) (27.12.2010)