Bubák Bubby

Pěkná úchylárna, jen co je pravda, ale mě to víc bavilo jen do doby, kdy se dostal Bubby z dosahu své rozkošné maminy. Jakmile ale začal Bubby putovat světem a poznávat ho, začalo to trochu drhnout. Nicméně závěr to zase pozvedl - kapela s frontmanem Bubbym byla skvělá a trochu mi připoměla kdysi slavné The Residents a některé kapely z Rock in Opposition. PS: kdo dělal anotaci k filmu, tak ho asi nikdy neviděl... (05.01.2016)

Nick Cave zrovna vylezl z O'Malley's baru. Začátek nádherně divný postapo, dál už to jede v "normálnějších" kolejích a minimálně jedna scéna decentně otráví (rádobycool "vysvětlování za pomoci nesmyslných megapláten"). Ale ta chvíle, kdy se poprvé chopí mikrofonu, musí aspoň nepatrně polechtat u filmového srdce každého, kdo na to kouká bez předsudků a "pochopí" (Hon-zo :-P ). Konec, při kterém jsem vzpomněla na Takový normální zabijáky (mrk mrk), potěšil. Tohle můžu. (4,5*) (13.08.2012)

Bubbyho si prostě zamilujete ! Naprosto unikátní a skvěle natočenej australskej film o jednom deprivovanym individuu s inteligencí malýho dítěte a jeho začleňování do společnosti. Nejvíc mě pobavilo Bubbyho (Popovo) účinkování v rockový kapele, to nemělo chybu! No celej ten film je výbornej, rozhodně doporučuju. (06.08.2008)

Svět je odporné místo a pokud jste velké, naivní, přitroublé dítě a navíc bez základní společenské zdatnosti dá vám co proto. A zejména vlastní rodina vám dá poznat toho největšího zla. Bubby se narodil psychotické matce, která se rozhodla, že ho bude mít jenom pro sebe, a tak mu namluvila, že nesmí ven, protože je tam plyn, kterým by se otrávil. A tak Bubby vyrostl ve špinavé šedivé díře a zatímco byl nucen k souloži se svou vlastní matkou a různým způsobem týrán, zakrněl na mentální úrovni dítěte. První čtvrtina filmu je směs úchylností a bizarnosti. Naturalismus je zde silným prvkem, který vás místy bude skoro znechucovat. Jakmile se však Bubby dostane mimo své vězení, stává se film spíše komedií míchnutou s dramatem... a velmi dobře se na to kouká. Jednotlivé scény jsou místy nelogické a absurdní (úmyslně), ale přesto děj míří určitým směrem a sice k postupnému Bubbyho začlenění mezi normální lidi. Co nejde nezmínit je neuvěřitelný herecký výkon Nicholase Hopea, který jako by svou roli doslova žil. Je neskutečně přesvědčivý... Dál se mi líbil způsob kritiky katolicismu, který je zde prezentován v různých formách - Bubbyho ujetej fotr, představy Abgeliných rodičů o tom, koho Bůh rád má nebo nemá a to, že lidé, kteří si berou do huby Ježíše ze všech nejvíc, jsou často ten nejhorší póvl. Funguje to snad po všech směrech: kritika, komedie, soft-exploitační úvod i dějové tempo... Jenom možná mohli ubrat pár scén, protože místy to na mě působilo trochu přeplácaně. Jinak ale nemám nic proti... (27.06.2011)

Pro mě osobně v podstatě mystická záležitost. Během čtyřiadvaceti hodin nastaly vzájemně nesouvisející události, který velice výrazně ovlivnily směřování mého života. A nakonec jsem vyrazil na FOD na tenhle film. A to bylo razítko pod tím vším. Nebo jen takový třešnička na dortu, to je jedno. Myslím, že ten popis „divný“, „nepříjemný“ a „odporný“ a zárověň „něžný“, „křehký“ a „dojemný“ ten film naprosto vystihuje. Můžete skončit předčasně a pak to bude jenom hnusný, anebo vydžíte a bude to krásný. Myslím, že každej, kdo si ve vztahu ke společnosti občas připadá tak trochu retardovaně (nebo alespoň divně), to musí ocenit. Pokud je ovšem schopen projít tím nehezkým. (05.10.2020)