Bertha z dobytčáku

Je to více Cormanovka než Scorsesovka, ale je důležitá, protože za a) Scorseseho mentor Cassavetes mu na to řekl, že je to píčovina a ať natočí něco pořádnýho, což mladého režiséra donutilo k tomu, aby se pustil do Mean Streets a za b) Scorsese si pak mohl půjčit Cormanovu crew, která byla zvyklá pracovat rychle a levně, což se mu k jeho prvnímu výraznému zářezu dost hodilo. Samotná Bertha, holka nevycválaná, je kouzelná osoba, kombinující v sobě takovou tu nebezpečnou kombinaci dětské mentality, mladistvého chtíče a absence morálního kodexu, přičemž všechny tyhle její aspekty film celkem dost vytěžuje. Problém je v tom, že Scorsese sice mohl mít storyboardů plnou vanu, ale hlavně si to měl sám sestříhat, protože jak jsou jednotlivý scény a sekvence spatlaný dohromady, tak bych se nedivil, kdyby k sobě materiál někdo lepil žvýkačkou. A mimoto pak vůbec nefunguje postava neústupného odboráře s tváří Davida Carradina (který mi strašně někoho furt připomíná a David Carradine to není), který ve svém papírovém zápalu působí jak z němého sovětského filmu. (21.08.2023)

I velký Mistr musel nějak začínat... Slaboduchý scénář a příšerná country hudba předznamenávají fakt, že tenhle film skutečně nebyl jedním ze Scorseseho uměleckých vrcholů, spíše průměrný až podprůměrný odlesk zašlé slávy velkého gangsterského opusu Bonnie a Clyde a možná i variace na nějaký western, třeba Butch Cassidy a Sundance Kid... Scorsese akcentuje sociální dobový rozměr a odborového předáka vykresluje coby morálně slabé individuum pouštějící se na dráhu zločinu. Ústřední ikonou filmu je železnice a vlak, který tu sehrává téměř úlohu žánrové definice - železniční road-movie s mírně romantickým nádechem... Sociálně těžká 30. léta v USA jsou v pozadí reflexe jako velmi nešťastná a drsná doba pro život... Nejsilnější je závěrečná ,,biblická" scéna, při které Martin Scorsese využil v plné míře svůj velmi hodně osobitý vztah k filmovému násilí... Bertha z dobytčáku je bohužel snímkem, který neurazí, leč zřejmě brzy na něj zapomenete... (16.01.2008)

Super natočené, cool B-čko. V strede to síce najmä vďaka otravnému pokusu o presah dosť drhne ale prvý akt a hlavne finále so super prestrelkou ako od Peckinpaha sú parádne. Najmä však prísľub toho, že od pána režiséra môžeme očakávať veľké veci. A že sme sa ich teda dočkali.7/10 P.S. okrem nahej Barbary Hershey (teda kvôli čomu ten film celý vznikol) potešilo aj cameo pôvodnej bábiky Anabelle z Conjuring :) :) :) (04.01.2018)

"Zajímavý" je film v kontextu celé Scorseseho tvorby hned z několika pohledů - Scorsese Bertou z dobytčáku nastiňuje své možnosti do budoucna; nadále se výhradně soustředí na šeď velkoměsta namísto barvitosti venkova, nicméně už zde ukazuje svoji nezpochybnitelnou všestranost; vždy se po nějaké době uchýlí k hodně nezávislému a žánrově nevyhranému (nemyšleno pejorativně) projektu (po Bertě z dobytčáku např. film Po zavírací době); závěrečnou "metafyzickou" jízdou Davida Carradina naznačuje zjevnou spirituální intenci představovanou především filmy Poslední pokušení Krista či Kundun. (11.02.2011)

Raný Scorsese z produkce Rogera Cormana je variací ( také prý podle skutečných událostí ) na Bonnie a Clyde Arthura Penna. Slabší scénář bez zajímavěji napsaných postav povyšuje co jiného než Mistrova režie. Díky němu má film svižné tempo a nadprůměrně inscenované sekvence násilí ( i přes zřejmý nízký rozpočet ). Především závěrečná scéna s výbornou vizuální stránkou se vryje do paměti. Hersheyová i Carradine průměrní, s několika vkusně natočenými nahými scénami ( přičemž první mi připomněla Kdo to kepe na moje dveře ). Čistých 70%, uvažoval jsem o 4*, ale zážitek brzy vyšuměl, nic emocionálnějšího se nekoná .... Po natočení Scorsesee promítl film Johnu Cassavetesovi ( režisér proslavený nízkorozpočtovými nezávislými filmy ze 60. let ) a ten mu řekl, že strávil rok života vytvářením sračky a ať se příště zaměří na něco osobnějšího. Výsledkem byly Špinavé ulice...( zroj IMDB ) (22.08.2006)