Zuřící býk

De Niro je skvělý herec a Martin Scorsese je skvělý režisér. Zuřící býk pro mě není bohužel skvělý film, ale je to film velice dobrý. Má jen jednu jedinou vadu na kráse - je natočený podle předlohy jednoho nezajímavého týpka, který myslel pěstmi a dokázal si znepřátelit všechny kolem sebe. Šachy si dovedu představit jako sport mnohem víc než box, ty alespoň nikomu neubližují a zuštěchťují ducha. Ale přesto - Zuřícího býka vnímám jako umělecké ztvárnění, byť něčeho, co můj obdiv nemá. (10.10.2016)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)

Když tak nad tím přemýšlím, ZUŘÍCÍ BÝK byl první film, který jsem od Martina Scorseseho viděl. Pohled na člověka, který si před vámi ničí život je neuvěřitelně ubíjející. Přesto je postava Jakea LaMotty, v dokonalém podání Roberta De Nira, hodna obdivu, protože to jako většina dobrých boxerů, nikdy nevzdal. (25.10.2006)

Herecký výkon De Nira je bezesporu výborný, ale já jsem hlavně obdivoval jeho tělesný výkon. Jak si na konci odskočil do jiné váhové kategorie, musel jsem smeknout klobouk, kam až jsou herci kvůli své roli ochotni zajít. Scorsese režíruje velice nápaditým způsobem zvláště sekvence z ringu. Zuřící býk mi také potvrdil moji teorii, že většina sportovců se svým smýšlením a chováním pohybuje v úplně jiném světě, něž já ;-) PS: I když nejsem sportovní fanoušek, Stalloneho ROCKY se mi líbí víc. Zuřící býk není ani tak o boxu, jak o zpackaném životu jednoho chlapíka z Bronxu. (23.02.2004)

Prvotřídní životopisné psychologické drama. Syrové, emocemi nabušené, s precizní dobovou atmosférou a sugestivně natočenými boxerskými zápasy. Scorsese po celou dobu vykresluje LaMottu (úžasný De Niro) hlavně jako namachrovanýho a nechutně žárlivýho hajzla, ale divákovi to stejně nedá a musí ho mít svým způsobem rád (jako člověka, který není zlý, ale trpí duševní nevyrovnaností, což bohužel není nic neobvyklého) a fandit mu až do konce (i když si to vlastně ani nezaslouží). Přese všechnu tvrdost a nesmlouvavost velice upřímný film, z něhož srší Scorseseho typická životní protřelost a zkušenost. 90 % (27.05.2005)