Ultras

Melodramatický snímek o zvláštní a fascinující kultuře hooligans. Násilí, sex, drogy. Je zde milostný románek a neustálá hrozba ve vzduchu. Sandro se rozhodl začít žít nový život a tak si film klade otázku "mohou být tito násilníci zachráněni?". Je to o správných rozhodnutích obou hlavních postav. Retro výprava se povedla, ale celkově to nenaplnilo svůj potenciál. Loni jsem byl na zahraničním kurzu, kde byl sympatický mladý velmi oddaný fanoušek SSC Neapol. Když byla Neapol vyražena z Ligy mistrů brankou v třetí minutě nastavení, tak plakal. Když jsem řekl, že sympatičtější je mi Juve, naříkal, že kvůli Juventusu jsou každý rok věčně druzí. (09.04.2020)

Až na příliš poetickej závěr slušný a i s ohledem na taliánskou náturu zcela vypovídající. Generační výměna a nástup děcek je vždycky o trochu víc průserový období a taky, přesně jak vypráví tenhle příběh, vymanit se z onoho komunitního kruhu je u některejch fanatiků prakticky nemožný, kor když vlastně nic jinýho v životě nemají. (23.03.2020)

Samozřejmě tady se čekaj bitky, bitky a zase jen bitky a jak film nedá co chceš tak ho spláchneš, ale to je chyba. S ohledem na věk hlavního hrdiny má film poněkud hlubší apel a to, že ty někam nakráčíš v mladiským rozvášnění a pak pomalu nemůžeš vykročit ven, protože skupina, partza, rodina je jen na první dobrou, na druhou je to banda co se nedokáže vůběc jinak realizovat než v kontextu s fotbalovým klubem šířit rvačky a podobné rozdávání lásky ven i vně skupiny. Minimálně mě to přišlo zajímavý i když to nikam moc dlouho nevedlo, až tedy na ten konec, který ale taky moc nepřekvapil. (09.04.2020)

Režijní debut nedopadl vůbec podle představ.Je to čistá romantika,která má vynikající přednost v tom,že ukazuje v jednom clubu dvě grupy.Mladou nevybouřenou a starý poctivý ultras.Rozepře tu jsou,ale to je tak všechno.Pár chorálů a máme konec.Je vidět,že peněz nebylo moc,protože na stadion jste buď před ním a jednou v něm,ale to je vše jen dobře zkresleno.Takže to ztrácí tu uvěřitelnost a to je si myslím to hlavní co měl tento film ukázat.Film ukazuje,ale vztahy ve vnitřku,ale jen okrajově.Žádnou hloubku nečekejte.Střety s policií jsou na amatérské úrovni a jsou jen na konci filmu.Vypadá to vážně směšně.Takže Vám nezbývá nic jiného,než s jedním chlápkem,který má stop na zápasy trajdat s jednou buchtou,kterou potkal na bazénu si dát výlet do Ischie,nějaký to mazlení v posteli a nazdar bazar.Je možná pěkný,že film jde na to od lesa,že chce ukázat toho více a skloubit ultras s romantikou,ale vážně to nejde.Aniello Arena je sice jako herec na pohodu,ale je zde hodně moc proměných.Mladý kluci discotéky,drogy,sex..ale co dál.Jinak Apache je smyšlená a jen se opírá o skutečný club,což nevím co k tomu vedlo,ale asi jen dobře,protože by to vypadalo jak když jede Plzeň na výjezd s okurkama v autobuse:)55% (21.03.2020)

Místy je to skutečně vhled do skupiny postižené lobotomií. Na straně druhé, "ULTRAS" odpovídá na velké množství otázek, které si lze pokládat při pozorování extremistických skupin. Potřeba někam patřit a cítit nějakou sounáležitost je v určitém věku silnější, než později. Je to především proto, že v nízkém věku nejsme schopni převzít odpovědnost za vlastní rozhodnutí, život, ujasnit si priority...Každá extremistická skupina nám nabízí myšlenku, údernost, jednotu. To jsou aspekty skupiny, které nás vedou k domněnce, že náš život díky ní má vyšší smysl/význam. To jsou otázky, na které se nám "ULTRAS" snaží odpovědět. Jakmile se dostaneme do kolotoče života, musíme vydělávat peníze, máme vlastní rodinu a potřebujeme zde být i pro ní - priority se postupně mění a některá rozhodnutí není potřeba dávat na misku vah, prostě už nepřichází v úvahu vůbec. Náš smysl života se totiž změnil. V rámci tohoto prozření zjišťujeme, jaké zástupné božstvo v našem životě sounáležitost k jakékoli skupině hrála. O tom pojednává film. Pojednává také o mentalitě těch, kteří se k ULTRAS (a jiným) ochotně přidávají. Většinou se jedná o lidi z velmi nízké sociální vrstvy, rodinného zázemí a pravidelně podrývaným sebevědomím, kteří potřebují vlastní existenci dodat jakoukoli zdánlivě výjimečnou hodnotu, o jedince s podprůměrnou inteligenci, kteří stále (jako malé děti v předškolním věku) nejsou schopni rozumět vlastním emocím a proto je jejich jediný prostředek komunikace agresivita nebo o jedince, kteří jsou naopak inteligentní ale asociální - neumějí se začlenit do běžného fungování společnosti ale jsou dostatečně ambiciózní na to, aby měli touhu potom "vést lidi". Následně, vlivem toho, že jsou jednoocí králové mezi slepými se dostávají do vedoucích pozic těchto skupin bez ohledu na to, zda věří svému přesvědčení (jejich přesvědčení je v manipulaci). Tyhle tři stereotypy chování můžeme vypozorovat i u velkého množství extremistických politických stran, u extrémní levice i pravice - téměř kdekoli, kde se nachází cokoli "radikálního". Pokud od filmu očekáváte podobnou srandu jako v "Proč?", budete zklamaní. Tohle už si hlavní hrdina prožil a opakovat to nechce. (31.12.2022)