Maboroši no hikari

vo filme sa v podstate nic nedeje, viem ti ho zhrnut jednou vetou - zena strati muza, znovu sa vyda, po case sa vracia domov a znovu rozmysla preco skocil pod vlak, nik nevie. the end. to je pribeh tak na hodinu max, nie na 110min. skoro som parktat pri nom zaspal, aspon rozuzlenie som cakal, alebo ze skoci aj ona, ale nic sa nestalo, akoby bez konca, Tannerova impresia sa v mojom pripade nekonala. uzivatel stub dokaze odpustit (sialenu dlzku zaberov), ale ja nie :) (11.06.2013)

Pro filmy, kde jsou nezdravě dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, asi nikdy nebudu mít pochopení. A nejen záběry, ale ve filmu celkově se skoro nic neděje. Kamera vše zabírá z dálky, jako kdyby vám režisér nechtěl dát možnost se pořádně seznámit s postavama. To, že 95% záběrů je statických, na zábavě taky nepřidá. Na tohle dílo si za rok už nejspíš nevzpomenu, ale vzhledem k tomu, jak mě nadchly Koreedovy novější filmy, to určitě není poslední, co jsem si od něj pustil. (18.08.2014)

Veľký životný úsek hlavnej hrdinky vo vizuálne podmanivom až meditatívnom štýle. Koreeda si vypomáha dlhými zábermi, aby utužil pocit samoty. Krásne prostredie japonského vidieka a snaha o zobrazenie všedných okamihov funguje dokonale. Drámu nachádza na miestach, kde sa nič nedeje. Významy sú prekryte bezchybnou formou. Hudba ladne dopĺňa emotívny motív. Detaily tu takmer neexistujú. Emotívnosť snímku je ale na veľmi vysokej úrovni. Všednosť povýšená na umenie. Páči sa mi ako film skrátka existuje. Nepoučuje. Dýcha z neho étericky silná myšlienka prázdnoty duše a srdca. Krásne a takmer dokonalé. (25.12.2014)

Dlouho jsem se na tenhle film těšil, možná proto scénáristicky a prací s tempem nedostál mým očekáváním. Vizuálně a hudbou se mi film neskutečně libí. Chápu, že právě vizuální stránka hraje hlavní prim při vyprávění, skrze dlouhé záběry se máme ponořit do hlubokého smutku hrdinky. Ani tak se mi film nevyryl pod kůži, chyběl mi větší vhled do nitra hrdinky. Film je opravdu krásný a stojí za pozornost, ale na to o čem chce vyprávět je bohužel příliš odtažitý. (20.03.2023)

Je to tak, Maboroshi no hikari je především o atmosféře, budované až impresionisticky působícími záběry statické a odtažité kamery. Skoro žádné detaily na tváře, minimum dialogů i hudby. Na první pohled jde možná o náročnější a méně přístupný film, ale nechá-li ho divák na sebe opravdu působit, ona intenziní 'imprese' se dostaví. (10.02.2011)