Boxer

Skvěle fungující spolupráce dua Jim Sheridan a Daniel Day-Lewis mě uchvátila již ve filmu Ve jménu otce. Z Gerryho Conlona, který ve Jménu otce ztvárnil muže, který byl neprávem obviněn a poslán do vězení za zločiny spáchané ve jménu IRA, se zde z vězení vrátil napravený "Boxer" Danny Flynn. Opět mistrovsky vystavěný příběh z nebezpečného prostředí IRA, do něhož je zde velmi úměrně a příjemně zapletena něžná, avšak s obtížemi naplnitelná romance s dávnou láskou v podání Emily Watson. Jiskření a chemie mezi nimi je až neúnosně silná, a každou chvíli, kdy byli vedle sebe, jsem si strašně přála, aby "něco bylo.":) Pak, při procházce na pláži, dostala Emily konečně ten správný nápad a nádherná scéna byla na světě:) Scéna, kdy ji Daniel navštíví doma, je naprosto odzbrojující a způsobila mi mrazení po těle a zvýšený tlukot srdce. Filmy na nás neustále chrlí lidské vztahy jeden za druhým, které sice působivě dokáží svým ztvárněním a fungující přitažlivostí mezi postavami upoutat, ale jen u mála z nich jsem cítila nějaké mrazení při jejich vzájemných pohledech či vnímala silně působící chemii. V Boxerovi jsem ji vnímala hodně, a to jen dokazuje, jak může být takový filmový vztah či jeho vyznění, dvou lidí jedinečný. Oni to všechno dokázali přenést i na mě, nebo mě dokázali pozvat mezi sebe:) (18.09.2011)

Jako vždy Day-Lewis je výborný, Watsonová taky, ale celkově film ztrácí tempo, na mě působil rozvláčně od začátku, ale zvykla jsem si, vše nahradila atmosféra a snad i realističnost. Proč natáčet akční filmy o IRA (třeba ten paskvil s Harrisonem Fordem a Bradem Pittem), když to jde i bez akčních výstřelků (něco málo se najde, pravda). No a láska vždy zvítězí však to známe ... ale co se dělo dál, to se nedovíme ... (18.01.2003)

Zajímavé okénko do severoirského konfliktu, do iracionálních, hluboko zakořeněných nenávistí, z nichž těžko vybřednout. V jinak poměrně realistickém filmu mi však překážela tu fráze, tady zas patetická scéna, jinde šablonovitá postava. A navzdory dobrému herectví Daniela Day-Lewise a Emily Watsonové jsem se do jejich postav nedokázal dostatečně vcítit a trochu se nudil. Romantické téma, které vposledku staví citovou věrnost po léta zamilovaných nad věrnost manželskému slibu, dle mého také neústí šťastně. Útěk hrdinů ze světa politických a náboženských předsudků k ideálu vlastního, soukromého, sekulárního štěstí je pochopitelný, ale vede z bláta do louže. V závěru jsem se tak nemohl ubránit myšlenkám na uvězněného manžela, o němž happy end mlčel. (03.03.2009)

Veľmi hodnotný príbeh po všetkých stránkach, režisérsky, herecky a technicky zvládnutý po všetkých stránkach. Odfajkol som si ďalšieho bezchybného Day-Lewisa. Napätie a lepšie zdramatizovanie počas deja (záver je dokonalý), by filmu vyniesli aj piatu hviezdičku. Inak ale nemám čo vytknúť. 85%. (23.06.2009)

Začínám mít tohoto režiséra ve vražedné kombinaci s D. Day-Lewisem docela rád...Viděl jsem jejich třetí počin a po filmu Moje levá noha a Ve jménu otce byl i tento velmi zdařilý. Opět výborná hudba i děj i herecké výkony. V průběhu filmu jsem měl několikrát neodolatelnou chuť vyhladit celé Severní Irsko, protože mě přišlo, že zde žijí jen samí fanatici a blázni (alespoň v 70. letech 20. století) (16.09.2009)