Ježíš Nazaretský

film tak "natrieskaný" hviezdami (a mnohí slávni herci, herečky iba v úplne vedlajších postavách - napr. F.Rey, D.Pleasance, P.Ustinov, C.Cardinale, E.Borgnine, J.Mason, L.Olivier, Ch.Plummer.....) sa len tak nevidí. Pre mňa je to znak, že v prípade tak významného veľkofilmu (škoda toho formátu 4:3) o ešte významnejšej historickej postave, išli ich osobné egá stranou, a pokladali si za česť sa v tomto filme "mihnúť" aspoň na pár minút. Je inak vtipné, že Fernando Rey bol dvorný herec Buňuela, známeho to "díkybohu" ateistovi :) Zaujímavosťou je aj spolupráca Anthonyho Burgessa (Mechanický pomaranč) na scenári. Čo sa týka dĺžky filmu, ja som to zhltol na jeden šup, a ani na chvíľu som sa nenudil. Je síce pravda, že prvá časť (zo štyroch) je asi najslabšia, ale to ostatné je veľmi dobré až výborné - samozrejme, určitej schématickosti, "topornosti" a pátosu sa pri spracovaní najznámejšieho príbehu západnej histórie vyhnúť nedá (ak to samozrejme chcem urobiť čo najvernejšie podľa evanjelií a kresť.tradície, nie "podľa seba", ako sa toho chopili napr. Scorsese alebo Passolini)..... A mám dosť zásadnú pripomienku k malému detailu, ktorý vo filme zaznel (videl som v slovenskom dabingu) : V časoch Krista sa oblasť Galileje, Judeje a Samárie rozhodne nenazývala "Palestína", ako (v slov.dabingu) zaznelo. Ten názov vznikol až ca. 100 rokov po Ježišovej smrti na popud rímskeho cisára Hadriána, ktorý tak chcel ponížiť Židov po ich Bar Kochbovom povstaní, a posmešne premenoval celú provinciu na "Syria Palaestina" podľa, v tej dobe už dávno vymretých, Pelištejcov (Filištíncov), ktorí boli v staroveku veľkými nepriateľmi Židov. (04.01.2013)

Zatím nejlepší zpracování o Ježíšově životě co jsem viděl. Jsou v něm skoro všechny scény z evangelií a ještě nějaké navíc. Hlavně zdůrazněná linie se Zelóty a Barabášem byla velmi zajímavá. Pochválím rovněž herecké výkony - samozřejmě samotný Ježíš je ztvárněn skvěle, ale rovněž například Petr nebo Jidáš jsou úžasně herecky ztvárnění (ani nemusí mluvit, stačí jak se dívají). Pro každého věřícího i nevěřícího MUST SEE :-) (04.02.2012)

Očekával jsem příliš a byl jsem zklamán. Tento snímek je standardním a v dobrém slova smyslu nerevolučním zpracováním Ježíšova života, ale přesto se mi tolik nelíbil. Převody evangelií na plátno jsou vždy ošemetnou záležitostí; neznám žádný, s nímž bych byl zcela spokojený - a i tento je jen velmi důstojným selháním. Alespoň pro mne. Sám Ježíš je již jako dítě ukázán jako modrooký andílek a též v dospělosti se mi zdá být příliš barvotiskový, odtažitý, spíše jako postava ze zbožného obrázku na záložce v breviáři než jako ten, který je zároveň pravý Bůh a pravý člověk. Jeho lidství je v průběhu filmu neustále ve stínu - namísto paradoxního boholidství tu máme jakési kompromisní nadlidství s pronikavým pohledem. To je má největší výhrada. Powellova interpretace hlavní postavy mě na několika místech až provokovala. Za další nedostatek považuji pojetí Jidáše jako idealistického intelektuála, který to vlastně myslel dobře. Též citáty z evangelií jsou někdy neúplné a nevhodně vytržené z kontextu (viz například scéna s bohatým mladíkem a následující výrok o velbloudu a uchu jehly). Z uměleckého hlediska nešťastné jsou některé vysvětlující dialogy. Zélót říkající zélótovi: "My jsme zélóti, chcem římskou vládu svrhnout násilím," je směšný. Podobné zmínky patří do encyklopedie spíše než do filmu. Mnohá místa snímku jsou však zdařilá a nápaditá a totéž platí i o některých postavách (Pilát, Jan Křtitel). Pro nejširší křesťanské publikum je Zeffirelliho zpracování jistě dobrou, korektní volbou ke zhlédnutí. (27.03.2007)

Vážení přátelé... Franco Zeffirelli má bez diskuze k dispozici dva trumfy, které každé další zpracování jen horko těžko překoná. Za prvé je to famozní hudební podkres, který účinek každého záběru a každé scény zvyšuje nejmíň o polovinu... A za druhé toho nejdokonalejšího hereckého představitele Ježíše, jakého si může režisér přát, protože Robert Powell se pro tuto roli narodil... Měl by mít v sobě obří dávku lásky, pokory a laskavosti ale zároveň stejnou dávku charismatu, živelné síly a přesvědčivosti. Troufám si tvrdit, že tohle všechno v sobě R.P. má vrchovatou měrou a charisma z něj stříká na všechny strany, nejen z jeho vpravdě uhrančivých očí. Dokáže nám předvést laskavou tvář (tak jako Ježíš v Největším příběhu všech dob) ale dokáže se i rozhněvat a hřímat jako přesvědčivý kazatel (tak jako Ježíš v Evangeliu podle Matouše). R.P. dokáže jako Ježíš střídat obě tyto polohy s neuvěřitelnou přesvědčivostí (narozdíl od svých kolegů, kteří se příliž drží buď jedné polohy, nebo naopak té druhé).  Ze čtyř dílů pro mě osobně nejsilnější díl třetí, emocionálně nejvypjatější, kdy je Ježíš na vrcholu sil, během svých kázání i uzdravování nemocných... PeS: Jen se z toho Palina všichni neposerte... (;o) (25.12.2010)

Velmi zdařilá a důstojná adaptace novozákonních evangelií. Zeffirelliho přístup k textům není úzkoprsý – přidává, mění a mísí různé události, aby vytvořil dramatický oblouk, což se mu daří. Štědrý televizní rozpočet dal vzniknout solidním kulisám, kostýmům a statisti nejsou lidé s dokonale bílými zuby a krásnou pletí jako např. v Bibli./// Hvězdné obsazení u známých postav bývá někdy rušivé, zde se herci jako Cardinale, Bancroft či Plummer zcela vnořili do svých rolí a potlačili svou hvězdnou auru. Powell je coby Ježíš fenomenální a vyzařuje z něj obrovské charisma, které tato postava nepochybně vyžaduje. Caviezela z Gibsonových jatek nechává daleko za sebou. Je to bez debat nejpřesvědčivější filmový Ježíš a potenciálně zrádné scény, kterými jsou zázraky nebo opakující se alegorické promluvy, které v jiných filmech někdy vyznívají komicky a nabubřele, zvládá bez zaváhání. Ač scénář využívá synoptiky i Janovo evangelium zároveň, vybírá si spíše odlidštěné popisy, a z Ježíše se stává individuum člověku příliš vzdálené. Trochu psychologizující Scorseseho pojetí by postavě prospělo./// Všechny čtyři části jsou kvalitativně vyrovnané, ovšem výsledný dojem lehce kazí to, že ani za více než 6 hodin stopáže nejsou důsledně vykresleny motivace jednotlivých postav. Nejvíce se to odráží v pojetí Jidáše, který se zde oproti evangeliím stává nikoliv zrádcem, ale zélóty přemluveným učedníkem k tomu, aby Ježíše zradil. Jidáš si to ovšem vykládá spíše v politické rovině, v níž je Ježíš chápán jako potenciální vůdce utlačovaných Izraelitů. Sám je ovšem zrazen, když zjišťuje, že Ježíš je rovnou obviněn a před synedriem nevyjeví svou moc tak, jak si to Jidáš naivně představoval. P.S. Neumím si ani představit, jak moc osekaná je dabovaná VHS z 90. let, která má 272 minut. Ta už ale stejně není téměř k sehnání a televize na ni práva nemá. Nesestřihaná verze vyšla na DVD pouze na Slovensku. [382minutová verze, originální znění] (21.03.2022)