Akira

Velmi dobry anime cyber-punk s bozskym podtextem a existencialnim presahem. Atmosfera je znacne apokalypticka a feeling filmu spravne brutalni a depresivni. Zajimalo by me, jaky traumaticky vliv to ma na male deti, kterym se to pousti jako radova prijemna anime pohadka. Nicmene, ze by se jednalo o jedno z nejlepsich anime vsech dob? Hmmm... ani nahodou! K maximalnimu hodnoceni tomu chybi predevsim kvalitnejsi hudba, ktera je pro podobny kousek az prilis nezbytna! Miyazaki moc dobre vi, proc si pro sve anime najima Joe Hisashiho a proc jsou jeho dila mnohem lepsi, nez kousky jako tento. "I must be dreaming. I feel like I can take out the world." 7/10 (17.05.2010)

Moje první setkání s anime, při kterém se snažím být zcela nezávislým a nezaujatým pozorovatelem. A tak musím vyzdvihnout (na svou dobu) vynikající animaci, překvapivě zajímavý hudební doprovod (na pozadí skvělého zvuku), řadu působivých originálních scén (ničivý útok velkých loutek) a snad, ale to už trochu nejistě, i pojetí některých "univerzálních" objektů téhle rádoby filosofické disputace (akira-erupce energie). Přesto ale současně MUSÍM odmítnout názor, že anime (i takovéto a to prý je akira jedním z kultovních) přináší alternativu "běžné" kinematografie pro náročné - stále jde především o příběhově jednoduché akční vybití, jehož přitažlivým prvkem, ale současně zásadním omezením je dynamická akční masáž (přiznejte si, všichni, kdo anime tak bráníte - děláte to kvůli těm dost uměle naroubovaným scénám oddechu a někdy dokonce jakéhosi rozjímání nebo kvůli velmi přitažlivě podané akci, která díky kreslené formě může jít za hranice akce hrané?), do kterého je až filosofická hloubka naroubována uměle a účelově a jehož příběhu při atraktivnosti formy odpustíme takové zkratky a nelogičnosti obsahu, kvůli kterým bychom hraný film strhali a poslali nemilosrdně do béčkové kategorie. Ano - v hodnocení anime zde na csfd (včetně Akiry) se poměrně často objevuje slovo kyberpunk a toto slovo prozatím mou jedinou zkušenost s anime skvělě zastupuje v paralele s hudbou - jsem schopen jít i na punkový koncert a být na jeden večer stržen jednoduchou, drásavou snahou pojmenovat svět, ale osobně si daleko radši a třeba nejen jednou, ale mnohokrát, pustím Pink Floyd nebo symfonický koncert. (25.05.2008)

Řekl bych, že v Akiře nabylo japonské obsesivní téma energie jednu z nejdokonalejších podob. Tvořící, ale hlavně ničící podstata nekonečné síly obsažená v každé věci ve vesmíru je zde personifikována v několik postav. Ti moudřejší s ní dokáží nakládat s menší mocí, ale zato bezpečně a uměřeně, pokud ji však někdo zneužívá svévolně a za účelem destrukce, stává se i pro něj nekontrolovatelnou a nebezpečnou... Když jsem si Akiru pustil, ze začátku jsem se ošíval, protože se mi ani za nehet nelíbila dnes už poněkud zastaralá animace. Později, když jsem už dostatečně nasákl strhujícím tempem a napětí a zvědavost vzbuzující narací, došlo mi, že k tomuhle příběhu se hodí dokonale. Kaneda, Tetsuo a Kei a tři zvláštně nadané bytosti v tělech malých dětí. S nimi nějak souvisí katastrofa (atomový výbuch?), který roku 1988 zničil Tokyo a dítě (?) jménem Akira. Jestli chcete vědět jak, podívejte se na tohle strhující dílo, odehrávající se po III. světové válce ve městě New Tokyo, kde se po ulicích prohánějí dětské gangy na motorkách, skupiny teroristů čím dál častěji napadají veřejné cíle, ve světě, který je stejně hrozivý, jako je podmanivý. Zážitek. 90% (02.07.2006)

Legendární anime, ale abych pravdu řek, tak mě až zase tak moc neoslnilo, je sice fakt, že na dobu vzniku se jedná o fakt vynikající animaci a zpracování, ale pro mě byl příběh ne nepochopitelnej, ale prostě takovej nijakej, nezaujal mě a to byl nějvětší problém, navíc to zasazení do budoucnosti mezi mladistvý chuligány na future motorkách mě taky nebralo. (08.08.2010)

Film, který vám nevysvětli skoro nic, prostě se začne dít a nechá na vás, jak rychle se v jeho světě zorientujete, kdy vám dojde, co se vlastně stalo tehdy a oč jde právě teď. Někdy v polovině jsem věděl, že budu muset Akiru vidět znovu, abych všechny souvislosti chápal hned od začátku, ale rozhodně mi to nepokazilo zážitek z té doslova krásné podívané (tohle je vážně film pro kina - a ta hudba!) a film to nepřipravilo o pointu. (19.11.2023)